Lakomec – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Lakomec

Autor: Molière

Přidal(a): Bublinka

 

 

 

 

Autor:

Moliére (1622-1673, zemřel na jevišti)

– vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin [žán batyst poklen]

– z rodiny dvorního čalouníka a truhláře

– výborné vzdělání – studoval práva, měl být notářem

– největší francouzský autor komedií

– život zasvětil divadlu – autor, herec, režisér, ředitel divadelní společnosti

– r. 1643 založil s dalšími 9 lidmi divadlo Illustre Théatre, úspěch po pozvání králova bratra ke dvoru

vzor: fraška, commedia dell´arte

– autor 33 komedií

– útoky proti společenským předsudkům, odhaloval přetvářku – potíže

– postavy se nevyvíjejí, mají stejný charakter jako na začátku

– dodržuje ideál tří jednot a pěti aktů

– hry napsané prózou i veršem

  • zařazení autora do uměleckého směru

klasicismus – umělecký směr, který vznikl ve Francii za absolutistické Ludvíka XIV. („Stát jsem já.“)

– 2. polovina 17. století – konec 18. století

– smysl umění je v napodobení přírody – v tom, co je v přírodě podstatné a neměnné

– vzorem je antika

– ve filozofii racionalismus (racio = rozum) → harmonie, uměřenost, řád

– podle antického vzoru stanovena jasná pravidla: vysoké (óda, epos, tragédie) a nízké (bajka, satira, komedie) žánry

– vysoké žánry: zpracovávání vznešených námětů, urození hrdinové

– nižší žánry: náměty ze života měšťanstva, směšné pojetí

  • určení století, v němž autor tvořil

17. století

  • určení dalších autorů stejného um. směru

Francouzští autoři:

Pierre Corneille – autor tzv. hrdinských tragédií, tragédie Cid: don Rodrigo miluje Ximénu, chystá se svatba – následuje boj o čest

Jean Racine – tragédie psychologické, s ženskými hrdinkami, milostně laděné příběhy, např. Faidra: Faidra eroticky touží po nevlastním synovi Hippolytovi, ten však milju Aricii. Faidra ve vzteku žaluje manželovi Théseovi, a ten nechává syna usmrtit bohy. Faidru tíží svědomí, páchá sebevraždu.

Jean de la Fontaine – 12 svazků veršovaných bajek, volný verš

  • názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

Tartuffe neboli Podvodník – úlisný a pokrytecký Tartuffe si získal důvěru měšťana Orgona – ovládá ho a získává jeho majetek a manipuluje i s Orgonovou rodinou. Usiluje o jeho ženu, má si vzít dceru. Celá rodina se snaží Orgona varovat. Orgon odhalí Tartuffovu povahu, až když tajně vyslechne milostné návrhy jeho ženě. Orgona zachrání až král, který vrací Orgonovi majetek i čest.

Don Juan, Misantrop, Zdravý nemocný, Skapinova šibalství, Popleta, Směšné preciózky – první úspěšná hra, Lékařem proti své vůli, Učené ženy, Škola pro muže, Škola pro ženy, Amfitryón, Chudák manžel, Měšťák šlechticem

 

Charakteristika uměleckého textu jako celku:

  • literární druh

drama

  • literární žánr

komedie

  • literární forma

drama

  • dominantní slohový postup

vyprávěcí

  • typ vypravěče

dialog – střídání více ich-forem

  • vysvětlení názvu díla

Lakomec – podle nejvýraznější vlastnosti hlavního hrdiny Harpagona

  • posouzení aktuálnosti díla

chamtivost – stálá vlastnost

intriky v rodině – trvalý jev

touha staršího muže po mladší ženě – stále aktuální

  • určení místa a času textu

Paříž, čas neurčený

  • stručné nastínění děje

První dějství – děti Harpagona, Eliška a Kleant, se domlouvají, jak říct otci, že mají partnery; Eliška sluhu Valéra a Kleant dívku Marianu. Otec jim však sděluje, že se chce oženit s dívkou Marianou a Elišku chce provdat za padesátníka Anselma.

Druhé dějství – Kleant si chce vypůjčit od lichváře, půjčku mu zajišťuje sluha Čipera. Ukáže se, že oním lichvářem je Harpagon.

Třetí dějství – Mariana s dohazovačkou přichází velmi nerada do Harpagonova domu na námluvy. Rozzáří se, když zjistí, že její milý Kleant je Harpagonův syn.

Čtvrté dějství – oba páry se domlouvají, jak odradit Harpagona od sňatku. Čipera schoval Harpagonovi pokladnici, a tím obrátil jeho pozornost na peníze.

Páté dějství – zatímco komisař vyslýchá všechny v domě, na večeři přichází hrabě Anselm. Odhaluje se, že je otcem Valéra a Mariany a je natolik bohatý, aby zaplatil obě svatby.

  • určení smyslu díla

být lakomý se nevyplácí, lakomý člověk se stále užírá hrůzou a nikdo ho nemá rád

  • pravděpodobný adresát

divák, který se chce pobavit

lidé, kteří příliš lpějí na penězích

  • zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

nejproslulejší Moliérova hra, inspirovaná Komedií o hrnci – Plautus

  • tematicky podobné dílo

Plautus – Komedie o hrnci

Člověk sžíraný špatnou vlastností – Ivan Olbracht – Žalář nejtemnější

  • porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Divadlo na Vinohradech – Miloš Kopecký

film Lakomec – Luis de Funés

TV film – Viktor Preiss

TV film – František Filipovský
Úryvek k rozboru:

 

KLEANT:

A co to je?

 

ČIPERA:

Pokladna vašeho otce. Vypálil jsem mu ji.

 

KLEANT:

Jak jsi to provedl?

 

ČIPERA:

Všechno vám povím. Ale teď se spasme! Slyším ho křičet.

 

Výstup sedmý

sám Harpagon

 

HARPAGON:

(vbíhaje bez klobouku, křičí už ze zahrady) Zloděj! Vrah! Loupežník! Chyťte ho! Chyťte ho! Ó spravedlnosti! Spravedlivé nebe! Jsem ztracen! Jsem zničen! Zabili mě! Ukradli mi peníze! Kdo to může být? Kam se poděl? Kde vězí? Kde se schoval? Co podniknout, abych ho dopadl? Kam se rozběhnout? Není snad tam? Nebo tady? Kdo je to? Stůj! (Chytaje sám sebe za ruku.) Vrať mi mé peníze, taškáři… Ach, to jsem já. Už se mi z toho plete rozum, a já nevím, kdo jsem, kde jsem a co dělám. Achich! Mé milé peníze! Mé chudinky penízky! Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé,…

 

Charakteristika úryvku z uměleckého textu:

  • atmosféra úryvku

Napjatá; Kleant a Čipera tají odcizení pokladnice, Harpagon je šílený, že přišel o své úspory, které miluje víc než svoje děti.

  • počet postav

3 – Kleant, Čipera, Harpagon

  • charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)

Kleant: zvědavý

Čipera: šibal, vynalézavý, pohotový, bystrý

Harpagon: hysterický, podezřívavý, zmatkář, chtivý, hamižný

  • charakteristika dalších postav

Eliška, Mariana: obyčejné dívky toužící po klidném manželství

Valér: milující, ochotný hrát sluhu, aby byl blíž své milé

  • vztahy mezi postavami

Kleant miluje Marianu

Valér miluje Elišku

Harpagon je otec Elišky a Kleanta

Čipera je sluha Kleanta

Hrabě Anselm má být ženichem Elišky, je to otec Mariany a Valéra

  • zařazení úryvku do kontextu celého díla

Závěr hry – pátrání po ztracené pokladnici s penězi.

  • použité jazykové prostředky

věty zvolací: Ale teď se spasme!, Jsem zničen!, Zabili mě! – navození dojmu zmatku, hysterie

dialog Kleanta a Čipery, monolog Harpagona

(vbíhaje…) scénická poznámka

opakování slov krátce za sebou = epizeuxis: Chyťte ho! Chyťte ho!

řečnické otázky: Kdo to může být?, Kdo je to?, Kde vězí?

přechodník ve scénické poznámce: chytaje

citoslovce: Ó, Ach, Achich!

nedořečenost: taškáři…

personifikace: vy moji hodní přátelé (= peníze)

apostrofa: Mé chudinky penízky!, Oloupili mě o vás…

zdrobnělina: chudinky penízky

 

 





Další podobné materiály na webu: