Giovanni Boccaccio – životopis

Giovanni Boccaccio (1313 – 1375) byl italský spisovatel, renesanční básník a novelista. Proslavil se svými romány, ale především nadčasovým souborem novel Dekameron. Je právem považován za zakladatele italské umělecké prózy a jednoho z nejvýznamnějších představitelů evropského humanismu.

 

Život a osudy

• Narodil se v Toskánsku jako nemanželský syn a svou matku nikdy nepoznal.
• Jeho otec věnoval velkou pozornost jeho životu a vzdělání.
• Byl poslán do Neapole, aby se věnoval obchodu, ale místo toho tam začal studovat práva.
• Již během studií projevoval značné literární nadání a setkával se s řadou vzdělaných lidí.
• Ocitl se na dvoře krále Roberta I. z Anjou, jehož sídlo fungovalo jako významné centrum humanismu a renesance.
• Díky své schopnosti výborně vyprávět vtipné příběhy ze života se stal ve společnosti velice oblíbeným.
• Jeho milostné vztahy a zkušenosti ho inspirovaly k napsání eroticky laděného románu.
• Stal se historicky prvním životopiscem slavného básníka Danteho Alighieriho a vykladačem jeho Božské komedie.
• Po návratu do Florencie byl často pověřován důležitými diplomatickými cestami, například do Avignonu a Říma.
• Během života prošel hlubokou náboženskou krizí, po které přijal nižší svěcení a odjel do města Certaldo.
• Na sklonku svého života si jako hlavní spisovatelský jazyk zvolil latinu a intenzivně se věnoval studiu cizích jazyků.
• Pracoval a tvořil až do své smrti v roce 1375.
• Byl pochován v kostele Chiesa dei Santi Jacopo e Filippo ve svém rodném Certaldu.

 

Literární styl a význam

• Jeho dílo mělo zcela zásadní význam pro italskou i celoevropskou kulturu.
• Řadí se k hlavním zakladatelům italské a světové renesance.
• Svou tvorbou významně a trvale ovlivnil vývoj evropské novely jako literárního žánru.
• Jeho prozaický styl je dodnes považován za vzor italského literárního jazyka.
• Ve svých dílech plynule střídal italštinu a latinu v závislosti na období a tématu.
• S oblibou využíval takzvané stance, což jsou osmiveršové strofy s jambickým veršem.
• Často se věnoval tématům lásky, lidské chytrosti, mezilidských vztahů a antické mytologie.

 

Literární dílo

Próza a novely

• Dekameron (1353) – vrcholné dílo jeho tvorby, soubor sta novel vyprávěných skupinou deseti lidí.
• Filocolo (1336) – prozaický román vyprávějící o rozloučených milencích.
• Elegie o paní Fiamettě (1344) – román v próze, inspirovaný nešťastnou láskou k hraběnce Marii d´Aquino (nemanželské dceři královny), kterou prožil během pobytu v Neapoli a která v díle pravděpodobně vystupuje jako Fiametta.
• Koš aneb Bludiště lásky (1355) – prozaická satira pojednávající o ženách, jedná se o jeho poslední epické dílo napsané v italštině.

 
Poezie a eposy

• Fiesolfské nymfy (1346) – pastorální epos v oktávách, spojený s bájí o založení Fiesole. Dílo se proslavilo jako první pastýřský epos v italské literatuře (do češtiny přebásnil J. Hiršal).
• Dianin lov (1334) – mytologicko-alegorická poema, která obsahuje 18 zpěvů v tercinách.
• Theseis (1341) – poema tvořená dvanácti zpěvy v oktávách.
• Báseň o nymfách Ametových (1342) – pastýřský epos kombinující verše a prózu.
• Milostný sen (1342) – didakticko-alegorická skladba a poema o padesáti zpěvech v tercinách, popisující milostné putování za ctnostným životem.

 
Odborná a životopisná literatura

• O rodokmenech pohanských bohů (1360) – alegorická interpretace řeckého a římského bájesloví, napsáno v latině.
• Život Dantův (1351) – pozdní dílo, kterým se stal prvním životopiscem slavného básníka Danteho.
• O příbězích slavných mužů (1373) – pozdní dílo psané latinsky.

 

Obsah díla Dekameron

• Jedná se o vrcholné dílo jeho tvorby, které obsahuje soubor sta novel.
• Příběhy si vypráví skupina deseti lidí, z toho sedm žen a tři muži.
• Tato skupina utekla před morovou nákazou z Florencie na venkov a vyprávěním si ukracuje čas.
• Každý den vypráví každý člen skupiny jeden příběh, celkem tedy zazní deset příběhů denně po dobu deseti dní.
• Jednotlivé příběhy jsou systematicky označovány, například: Den první, příběh druhý.
• Tématem jsou velmi často lidé, které postihly různé nehody a nepřízně osudu, ale nakonec vše dobře dopadlo.
• Mezi další častá témata patří vyprávění o milencích a o lidech, kteří svou obratností a chytrostí dosáhli přesně toho, co chtěli.
• Příběhy také často popisují, jak ženy obelstily své muže, pojednávají o lásce a o různých šprýmech mužů i žen.
• V samotném úvodu tohoto díla se nachází jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších historických popisů morové epidemie.

 

Zajímavosti

• Dílo Dekameron bylo katolickou církví umístěno na Index zakázaných knih, ze kterého bylo vyškrtnuto až v roce 1900.
• Boccaccio ve své tvorbě s oblibou užíval stance, což jsou specifické osmiveršové strofy s jambickým veršem.

 

Související autoři

Představitelé renesance a humanismu
 
Dante Alighieri

• Italský básník a jeden z nejvýznamnějších představitelů světové literatury.
• Autor monumentálního díla Božská komedie, jehož byl Boccaccio velkým obdivovatelem a vykladačem.

 
Francesco Petrarca

• Italský básník a prozaik, blízký přítel a současník Boccaccia.
• Proslavil se sbírkou milostné poezie Zpěvník (Sonety Lauře).

 
Geoffrey Chaucer

• Anglický básník, který se Boccacciovým Dekameronem silně inspiroval při psaní svých Canterburských povídek.
• Je považován za otce anglické poezie.

 

Slavné citáty

Z díla Dekameron

Lidské je soucítit s trpícími.
Kdo se snaží uhodnout tajemství žen, spíše ztratí rozum, než aby došel k cíli.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo byl Giovanni Boccaccio?
Giovanni Boccaccio byl italský renesanční spisovatel, básník a zakladatel italské umělecké prózy.
 
Jaké je jeho nejznámější dílo?
Jeho absolutním vrcholem je soubor sta novel zvaný Dekameron, který si vypráví skupina lidí ukrývající se před morem.
 
V jakých jazycích Boccaccio tvořil?
Svá díla psal jak v italštině, tak v latině, ke které se přiklonil zejména na sklonku svého života.