Eduard Petiška – životopis

Ilustrovaný portrét spisovatele Eduard Petiška
Eduard Petiška (1924 – 1987) byl český básník, prozaik, překladatel a autor literárních adaptací i oblíbených pohádek pro děti. Proslavil se především jako tvůrce příběhů o Krtečkovi a autor nadčasové knihy Staré řecké báje a pověsti.

 

Život a studium

  • Narodil se v Praze do rodiny s bohatou kulturní tradicí.
  • Již od dětství bral za svůj mateřský jazyk češtinu i němčinu, což mu později umožnilo vytvořit obsáhlé překladatelské dílo v době, kdy měl zakázáno publikovat.
  • Jeho otec i dědeček pracovali jako poštovní úředníci v Praze a setkávali se s mnohými významnými osobnostmi.
  • Matka provozovala obchod s konfekcí, ačkoliv původně zamýšlela dráhu operní pěvkyně. Sama psala verše i prózu a umělecké sklony tak přenesla na syna.
  • Úspěšně složil přijímací zkoušky na konzervatoř, na kterou však kvůli nacistické okupaci nenastoupil.
  • Během války byl pracovně nasazen jako soustružník v čelákovické Volmanově továrně.
  • Od útlého věku ho zajímaly příběhy a osudy, rád poslouchal vyprávění své babičky a jako nadšený čtenář brzy začal s prvními literárními pokusy.
  • Nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval srovnávací literaturu a germanistiku.
  • Během vysokoškolských studií se zajímal také o přednášky z estetiky, medicíny a dalších oborů.
  • Začal publikovat v oblasti prózy a poezie, psal do novin a byl velmi aktivní v Umělecké besedě.
  • Přátelil se s dalšími umělci a aktivně spolupracoval s filmem i rozhlasem.
  • Ve dvaceti čtyřech letech se oženil; manželka pro něj byla celoživotní oporou a symbolem harmonického vztahu i života.
  • Narodil se jim syn Martin, který se stal rovněž spisovatelem a byl pro svého otce častou inspirací v jeho tvorbě.
  • V padesátých letech vznikl v jeho bytě v Brandýse nad Labem klub, kde se stýkal se svými přáteli, společně četli své práce a seznamovali se s moderním uměním.
  • Po své smrti byl pohřben na hřbitově v Brandýse nad Labem.

 

Literární styl a témata

  • Svoji literární dráhu zahájil jako lyrický básník a k psaní básní se vracel po celý svůj život.
  • V období padesátých let, kdy z politických důvodů nebylo možno tvořit pro dospělé, přešel na tvorbu pro děti, ve které pokračoval až do konce života.
  • Jeho díla pro děti a mládež se vyznačují nadčasovostí, srozumitelností a byla hojně překládána do mnoha světových jazyků.
  • Do historických a mytologických adaptací často skrytě promítal soudobou politickou situaci, postoje a české naděje i zoufalství.
  • V prozaických dílech pro dospělé se zaměřoval na tragiku lidských osudů, milostné vztahy, konflikty a příběhy obyčejných lidí.
  • Díky vynikající znalosti němčiny se věnoval také překladatelství, což mu poskytovalo obživu v dobách publikačních zákazů.

 

Literární dílo

Próza a adaptace pro dospělé i mládež

  • Staré řecké báje a pověsti (1958) – jeho nejznámější kniha, pojal ji jako román o životě v Čechách, psal o českých zoufalstvích a nadějích, nevěřil totiž, že se mu ještě někdy podaří knihu pro dospělé vydat, figurují zde bohové, kteří představovali jednotlivé politiky a postoje.
  • Příběh starého Izraele (1973) – čtrnáct kapitol a příběhů, ukazuje starozákonní židovský výklad dějin izraelského národa.
  • Než umírají muži (1964) – generační román, autobiografické rysy, odehrává se v době první republiky a protektorátu.
  • Hotel pro cizince (1964) – povídkový soubor, popisuje příběhy obyčejných lidí.
  • Svatební noci (1972) – povídkový soubor, o lásce, milostném vztahu i konfliktech.
  • Příběhy tisíce a jedné noci (1971) – povídky pro mládež.

 
Poezie

  • Okamžiky (1957) – patnáct básnických příběhů, odehrávají se v nemocničním prostředí, autor zde uvažuje nad tragikou lidských osudů.
  • Oči vzlétajícího času (1946) – raná básnická sbírka.
  • Pražské orchestry (1947) – básnická sbírka.
  • Slunce (1949) – básnická sbírka.

 
Tvorba pro děti

  • O jabloňce (1954) – oblíbená kniha pro nejmenší čtenáře.
  • O dětech a zvířátkách (1955) – soubor dětských příběhů.
  • Pohádkový dědeček (1958) – klasická pohádková kniha.
  • Jak krtek ke kalhotkám přišel (1960) – slavný příběh o Krtečkovi, který se stal celosvětovým fenoménem.
  • Krtek a autíčko (1963) – další z populárních příběhů o Krtečkovi.
  • Birlibán (1959) – pohádkový příběh pro děti.
  • Martínkova čítanka (1971) – kniha inspirovaná autorovým synem Martinem.

 

Zajímavosti ze života

  • Byl dlouholetým členem Syndikátu českých spisovatelů.
  • Jeho syn Martin Petiška, který mu byl inspirací pro postavu Martínka, se v dospělosti stal rovněž úspěšným spisovatelem a vydavatelem.

 

Související autoři

Autoři literatury pro děti a mládež
 
Zdeněk Miler

  • Významný český animátor a ilustrátor.
  • Úzce spolupracoval s Eduardem Petiškou na knižních podobách příběhů o Krtečkovi.

 
František Hrubín

  • Český básník a dramatik, který se rovněž významně zapsal do literatury pro děti.
  • Stejně jako Petiška působil v Umělecké besedě.

 
Jiří Trnka

  • Ilustrátor, sochař a tvůrce animovaných filmů.
  • Ilustroval řadu klasických českých pohádek a adaptací, čímž se tematicky prolínal s Petiškovou tvorbou.

 

Citáty

O lidském životě a hodnotách

Člověk je bohatý tím, co učinil pro druhé.

 

Časté otázky k autorovi

Kdy a kde se Eduard Petiška narodil?
Eduard Petiška se narodil v roce 1924 v Praze do rodiny s bohatou kulturní tradicí.
 
Proč začal Eduard Petiška psát literaturu pro děti?
V padesátých letech mu bylo z politických důvodů znemožněno tvořit pro dospělé, proto se přeorientoval na tvorbu pro děti, u které následně zůstal až do konce svého života.
 
Jaké je nejznámější dílo Eduarda Petišky?
Jeho nejznámějším dílem je kniha Staré řecké báje a pověsti, kterou pojal jako skrytou reflexi života v Čechách. Celosvětově populární jsou také jeho příběhy o Krtečkovi.

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.