Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856) byl český dramatik, herec, režisér, překladatel, divadelní kritik, novinář a spisovatel. Do historie se nesmazatelně zapsal jako autor textu české státní hymny a jedna z vůdčích osobností českého národního obrození, jejímž celoživotním cílem bylo vybudovat a pozvednout české divadlo.
Život a divadelní dráha
- Narodil se do rodiny krejčího a vojenského muzikanta v Kutné Hoře.
- Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze a později v Hradci Králové.
- Do Prahy se vrátil za studiem filosofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě, studium však nedokončil.
- V roce 1829 začal hrát české hry u Hilmarova kočovného divadla.
- Po rozpadu Hilmarovy společnosti vystupoval v německých divadelních společnostech v Bavorsku, Sasku a Itálii.
- Následně začal pracovat jako účetní v kasárnách v Praze, stále se ale účastnil divadla jako ochotník.
- K divadlu se stal redaktorem a překládal divadelní hry z německých originálů a ze Shakespeara.
- Vedl redakci časopisu Jindy a nyní, po čase byl název změněn na Květy české a pak ještě zjednodušen na Květy.
- Vydával časopis Vlastimil a redigoval Pražského Posla.
- Měl vizi založit noviny pro venkov s názvem Sedlské noviny, pokusil se o to, ale projekt mu nevyšel.
- Společně se svými kolegy založil v roce 1833 Kajetánské divadlo, které hrálo na Malé Straně v Praze v domě pana Arbeita.
- Kajetánské divadlo cílilo na vzdělanější vrstvy, hrálo především české dramatiky a během 4 let se zde odehrálo 25 představení.
- Roku 1834 byla na scéně Stavovského divadla uvedena jeho divadelní hra Fidlovačka, v níž poprvé zazněla píseň Kde domov můj.
- Založil společnost, která hrála ve Stavovském divadle, působil zde jako dramatik a ředitel ho pověřil řízením českých představení.
- Byl na vrcholu své kariéry a byl nazýván miláčkem českého národa.
- Pro uživení své početné rodiny se snažil zavděčit mocnářům oslavnými texty, což mu však nepomohlo a jeho dluhy narůstaly.
- Tehdy si vytvořil spoustu nepřátel, byl propuštěn z divadla a odešel k Zollnerově kočovné společnosti.
- Na sklonku života těžce onemocněl a zemřel v Plzni ve velké bídě.
Tvorba a literární styl
- Hlavním cílem jeho celoživotní tvorby bylo vytvořit a etablovat české drama.
- Ve svých dílech se zaměřoval na vlastenectví a probouzení národního uvědomění.
- Často využíval motivy z českého venkova, lidových tradic a bájí.
- Kritizoval odnárodňování a odchody Čechů do ciziny za vidinou snadného zisku.
- Apeloval na to, že by lidé měli pracovat především pro svůj vlastní národ.
- Jeho divadelní hry často obsahovaly hudební a pěvecké vložky, které se staly velmi populárními.
- V próze řešil generační problémy a obracel se i k odnárodněné šlechtě.
- V jeho dílech se objevuje více romantických než realistických prvků, často s využitím nadpřirozených bytostí a dobrých duchů.
Nejvýznamnější díla
Divadelní hry
- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (1834) – divadelní hra, která byla poprvé uvedena ve Stavovském divadle. Píseň Kde domov můj zde zpívá slepý houslista Mareš, hudbu složil František Škroup. Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, její název byl odvozen od ševcovského nástroje se stejným jménem a symbol slavnosti představovala zdobená břízka.
- Tvrdohlavá žena (1849) – milostná komedie, která se odehrává na českém venkově. Školní pomocník Pěnkava se uchází o ruku mlynářovy dcery Terezky. Teprve až rodinné neštěstí a intriky dobrých duchů pomohou k naplnění jejich lásky.
- Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847) – dudák Švanda odchází do ciziny, protože touží po vyšším výdělku. Nakonec si ale uvědomí, co pro něj znamená domov a vrací se zpět. Tyl zde odsuzuje ty, co chtějí do ciziny, a zdůrazňuje, že lidé by měli pracovat pro národ.
- Lesní panna aneb Cesta do Ameriky (1850) – divadelní hra, která nese velmi podobnou vlasteneckou myšlenku jako Strakonický dudák.
- Dědičná smlouva (1837) – překlad, drama s historickým námětem.
- Jiříkovo vidění (1844) – prozaická povídka, která je psána dle skladby o putování uherského šlechtice Jiříka záhrobím, který spatří peklo i očistec a nakonec se dostane do nebe. Fraškoidní Tylovo pojetí však zobrazuje Jiříka jako chudého čeledína, kterého chce jeho milá Kačenka zbavit mrzoutství, lenosti a nechuti do práce. On nakonec zlepšení slíbí jejímu otci.
- Poslední Čech (1844) – román, který nebyl úspěšný. Obrací se k odnárodněné šlechtě. Hrabě Velenský, který se považuje za posledního Čecha, má syna, ten se ale vzdálil národu. Hrabě ho chce pro něj získat zpět, což se mu podaří. Řeší se zde generační problémy a objevuje se více romantických než realistických prvků.
Zajímavosti ze života
- Za svou literární činnost získal prestižní cenu Matice české.
- Jako uznání obdržel zlatý prsten za literaturu.
- Vzal si Magdalenu Forchheimovou, narodilo se jim mrtvé dítě a ona už pak děti mít nemohla.
- S její sestrou Annou zplodil devět dětí, které však vychovávala jeho manželka Magdalena.
- Jeho nejmladší syn se narodil až po jeho smrti.
Související autoři
Národní obrození
Karel Hynek Mácha
- Nejvýznamnější představitel českého romantismu.
- Autor lyrickoepické skladby Máj.
- Český novinář, spisovatel a politik.
- Zakladatel české politické žurnalistiky a satiry.
- Český historik, právník a sběratel lidové slovesnosti.
- Autor slavné básnické sbírky Kytice.
Slavné úryvky
Kde domov můj (z divadelní hry Fidlovačka)
Kde domov můj, kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
Časté otázky k autorovi
Kdo složil hudbu k písni Kde domov můj?
Hudbu k písni Kde domov můj, která poprvé zazněla v Tylově hře Fidlovačka, složil František Škroup.
Jaké bylo hlavní téma Tylových děl?
Hlavním tématem bylo vlastenectví, láska k českému národu, budování českého dramatu a kritika odnárodňování.
Kde Josef Kajetán Tyl zemřel?
Josef Kajetán Tyl zemřel ve velké bídě v Plzni během svého působení u kočovné divadelní společnosti.
