Jean de la Fontaine (1621–1695) byl francouzský básník, spisovatel a jeden z největších autorů francouzského klasicismu. Ačkoliv se proslavil především svými nadčasovými bajkami, jeho tvorba zahrnuje i veršované povídky a romance. Věnoval se menším literárním žánrům, které dokázal povýšit na mistrovskou úroveň díky svému jedinečnému stylu, jenž kombinoval archaismy s hovorovým jazykem a sofistikovanou satirou.
Životní osudy
- Narodil se 8. července 1621 ve francouzském městečku Château-Thierry jako první dítě Charlese de La Fontaine a Françoise Pidoux.
- O jeho mládí se dochovalo jen málo informací. V roce 1635 se přestěhoval do Paříže, kde později vystudoval práva.
- V roce 1647 se oženil s Marií Héricart, s níž měl v roce 1653 syna. Manželství však nebylo šťastné, později se rozvedl a svou ženu i syna opustil, aby se mohl plně věnovat psaní.
- Jeho literární kariéra začala nabývat na významu v roce 1658, kdy věnoval několik básní Nicolasi Fouquetovi, ministru financí Ludvíka XIV.
- Fouquet se stal jeho obdivovatelem a ochráncem, díky čemuž se La Fontaine seznámil s významnými umělci té doby, jako byli Charles Perrault nebo Jean Racine.
- Po Fouquetově zatčení v roce 1661 zůstal La Fontaine svému patronovi věrný, což mu vyneslo trvalou nepřízeň krále Ludvíka XIV.
- V roce 1663 podnikl cestu do Limoges, kterou barvitě popsal v šesti dopisech adresovaných své ženě.
- Od roku 1664 působil jako sluha u vévodkyně d’Orléans, což byla málo placená, ale časově nenáročná pozice, která mu umožňovala tvořit.
- Po mnoha peripetiích byl v roce 1684 konečně zvolen členem Francouzské akademie.
- Jeho tvorbu finančně podporovaly i vlivné ženy, například Madame de La Sablière. Po její smrti v roce 1693 se rozhodl obrátit k církvi.
- Slíbil, že zbytek života zasvětí psaní zbožných děl. Zemřel 13. dubna 1695 v Paříži a je pohřben na hřbitově Père-Lachaise.
Styl psaní a charakteristika tvorby
- Dával přednost práci v menších a v té době méně ceněných žánrech, jako byla bajka nebo veršovaný příběh.
- Ačkoliv si svobodně půjčoval náměty od jiných spisovatelů, antických i moderních, dokázal vytvořit naprosto osobitý a nenapodobitelný styl.
- Je považován za jednoho z největších lyrických básníků 17. století ve Francii.
- Jeho nejznámější dílo, Bajky, tvoří jen malou část jeho celkové tvorby, která zahrnuje i rozmarné povídky, romance a příležitostné básně.
- Forma jeho bajek je pozoruhodně rozmanitá a svobodná, pokrývají širokou škálu lidských zkušeností a slabostí.
- V době, kdy se francouzský jazyk snažil o čistotu a vznešenost, La Fontaine záměrně používal archaická slova, hovorové výrazy a zastaralé větné konstrukce.
- Zatímco se dobová literatura soustředila na velké žánry jako epos a tragédie, on mistrně využíval potenciál menšího žánru.
- Ačkoliv se jeho bajky mohou zdát jako literatura pro děti, při bližším čtení odhalují sofistikovanou satiru zaměřenou na konvenční morálku a společenské poměry.
- Jeho díla, jako například romance o Psyché, jsou často hlubokou osobní meditací o lásce, kráse a umění.
Nejvýznamnější díla
Básnické sbírky a próza
- Eunuch (1654) – První publikované dílo, ve kterém zpracoval téma od antického dramatika Terentia.
- Le Songe de Vaux (1659) – Báseň věnovaná patronovi Fouquetovi, oslavující krásu a divy jeho panství Vaux-le-Vicomte.
- Povídky (Contes et Nouvelles en vers) (1665–1667) – Několik svazků veršovaných povídek, které si získaly oblibu pro svůj frivolní a rozmarný tón.
- Bajky (Fables) (1668) – Prvních šest knih bajek ve verších, které byly věnovány dauphinovi (následníkovi trůnu) a zajistily autorovi nesmrtelnou slávu.
- Les Amours de Psyché et de Cupidon (1669) – Dlouhá romance v poezii a próze, která je osobitou verzí antického příběhu o Amorovi a Psyché.
Patroni a mecenáši
- Nicolas Fouquet – Ministr financí Ludvíka XIV., který se stal La Fontainovým prvním významným ochráncem. Básník mu zůstal věrný i po jeho pádu, což mu způsobilo problémy u dvora.
- Vévodkyně d’Orléans – Poskytla mu od roku 1664 nenáročné zaměstnání, které mu umožnilo věnovat se literární činnosti.
- Madame de La Sablière – Vlivná mecenáška, v jejímž salonu La Fontaine strávil mnoho let. Její smrt ho hluboce zasáhla a přiměla k duchovnímu obrácení.
Související autoři
Francouzský klasicismus
Molière
- Nejvýznamnější autor francouzské i světové komedie, La Fontainův současník a klíčová postava klasicismu.
Jean Racine
- Mistr francouzské klasicistní tragédie, s jehož rodinou byl La Fontaine příbuzensky spjat přes svou manželku.
Charles Perrault
- Spisovatel a autor slavných pohádek, se kterým se La Fontaine setkával v uměleckých kruzích kolem Nicolase Fouqueta.
Časté otázky k autorovi
Proč jsou bajky Jeana de la Fontaine tak slavné?
Jeho bajky nejsou jen příběhy pro děti. Skrývají v sobě hlubokou a často satirickou kritiku lidské povahy, společnosti a morálky, podanou mistrovským a poetickým jazykem, který je srozumitelný napříč generacemi.
Jaký byl vztah La Fontaina a krále Ludvíka XIV.?
Vztah byl napjatý. La Fontainova neochvějná loajalita k jeho patronovi Nicolasi Fouquetovi, kterého král nechal uvěznit, mu vynesla trvalou nepřízeň Ludvíka XIV. a zkomplikovala jeho přijetí do Francouzské akademie.
Kdo byli hlavní současníci Jeana de la Fontaine?
Mezi jeho současníky patřily největší osobnosti francouzského klasicismu, jako byli dramatikové Molière a Jean Racine nebo pohádkář Charles Perrault.
