Ivan Alexandrovič Gončarov (1812 – 1891) byl ruský spisovatel, literární kritik a překladatel druhé poloviny devatenáctého století. Patří mezi nejvýznamnější představitele kritického realismu a do světové literatury se nesmazatelně zapsal především svým nadčasovým románem Oblomov, který definoval fenomén takzvaného zbytečného člověka.
Život a kariéra
- Narodil se 18. června 1812 ve městě Simbirsk (dnešní Uljanovsk) v zámožné kupecko-statkářské rodině.
- Otec mu zemřel, když byl ještě malý chlapec, a jeho roli následně poměrně úspěšně převzal Gončarovův kmotr.
- Vzpomínky na dětství i vztah se svým kmotrem později hojně využíval a reflektoval ve své literární tvorbě.
- Dobré finanční zázemí mu umožnilo absolvovat soukromý penzionát, obchodní akademii a následně vystudovat filologii na moskevské univerzitě.
- Po dokončení studií se na krátkou dobu vrátil do rodného Simbirska, kde získal místo gubernátorova tajemníka.
- Brzy však odešel do Petrohradu, kde dlouhá léta zastával nejrůznější významná úřednická místa, působil například jako cizojazyčný korespondent na ministerstvu financí.
- Kromě literatury bylo jeho velkou vášní cestování, což vyvrcholilo v letech 1852 až 1855 námořní cestou kolem světa na válečné fregatě Pallada.
- Během této výpravy si psal rozsáhlé zápisky o událostech, které posádku postihly, z nichž později čerpal pro své texty.
- Po návratu do Petrohradu se stal cenzorem, ale na konci šedesátých let devatenáctého století předčasně odešel do penze kvůli zdravotnímu stavu a politickým neshodám.
- Zbytek života věnoval převážně literatuře, kromě románů psal i kratší prózy, povídky, črty a věnoval se literární kritice i překladům z francouzštiny.
- Byl samotářské povahy, nikdy se neoženil a neměl žádné děti, veškerou energii soustředil na kariéru ve státních službách a psaní.
- Zemřel na zápal plic v Petrohradu 27. září roku 1891.
Literární styl a témata
- Patřil k hlavním představitelům ruského kritického realismu devatenáctého století.
- Ve svých dílech se zaměřoval na detailní psychologickou kresbu postav a jejich pozvolný vnitřní vývoj.
- Často zpracovával téma takzvaného zbytečného člověka, který je pasivní a neschopný se zapojit do aktivního života.
- Kontrastoval staré, patriarchální ruské tradice s novým, dravým a pragmatickým přístupem nastupující generace.
- Využíval vlastních zkušeností z dětství, úřednické praxe i cestování k vytvoření vysoce autentického prostředí.
- Jeho vyprávěcí tempo bývá často pomalé a rozvláčné, což dokonale koresponduje s povahou a životním stylem jeho hlavních hrdinů.
Nejvýznamnější díla
Romány
- Všední příběh (1847) – První román o proměně naivního venkovského mladíka v cynického muže pod vlivem velkoměsta.
- Oblomov (1859) – Nejslavnější autorův román, který nese v názvu jméno hlavního hrdiny, typického představitele zbytečného člověka.
- Strž (1869) – Nejdelší románové dílo o umělci hledajícím inspiraci v Petrohradě i na venkově.
Cestopisy a ostatní próza
- Fregata Pallada (1858) – Rozsáhlý cestopis vycházející z autorových zápisků během jeho námořní cesty kolem světa.
Děj románu Všední příběh
- Příběh sleduje mladého Alexandra Adujeva, který opouští svou rodnou vesnici Grači s cílem uspět ve velkoměstském prostředí Petrohradu.
- Přesun do velkoměsta odstartuje značně dlouhý proces jeho osobnostní proměny, během níž se z naivního mladíka postupně stává dospělý muž.
- Velký podíl na této přeměně má jeho strýc, který se mu snaží radit a pomoci k tomu, aby konečně prozřel a pochopil realitu.
- Ačkoli Alexandr zpočátku názory svého strýce a jeho cynický pohled na svět striktně odmítá, vlivem zkušeností se mu postupem času začíná podobat.
- Důležitou součástí románu jsou také nejrůznější vztahy, které Alexandr navazuje s rozmanitými ženami, jež formují jeho pohled na život.
Děj románu Oblomov
- Hlavním hrdinou je Ilja Iljič Oblomov, který je typickým příkladem takzvaného zbytečného člověka.
- Oblomov je zcela pasivní, postrádá jakékoli ambice, vede nudný a zahálčivý život a jen velmi zřídkakdy opouští svůj příbytek.
- První ze čtyř částí románu se odvíjí v odpovídajícím pomalém tempu, kdy se Oblomov v podstatě nehne ze svého pokoje a pouze přijímá několik hostů.
- Zásadní zlom nastává ve druhé části s příchodem jeho dlouholetého přítele Andreje Štolce, který se ho aktivně snaží přimět k nějaké činnosti.
- K narušení zaběhnutých pořádku a větším změnám v Oblomovově životě dojde až ve chvíli, kdy se zamiluje do mladé a krásné zpěvačky Olgy.
- Další osudovou ženou, která následně výrazně ovlivní Oblomovův život, je vdova Agafja.
- Zajímavostí spojenou s tímto dílem je fakt, že podstatnou část románu napsal Gončarov během svého pobytu v českých Mariánských Lázních.
Děj románu Strž
- Hlavním hrdinou tohoto nejdelšího Gončarovova románu je Boris Pavlovič Rajskij.
- První část zachycuje Rajského působení v Petrohradě, kde se snaží prorazit jako umělec a neustále zde hledá inspiraci pro svou tvorbu.
- Toto neustálé hledání inspirace vede k tomu, že na všechny věci a osoby ve svém okolí nahlíží pouze jako na potenciální materiál pro svá díla.
- Jeden z hlavních zdrojů jeho umělecké inspirace tvoří ženy, přičemž v Petrohradě je to především mladá vdova Sofja Nikolajevna Bělovodovová.
- Po přesunu k příbuzným na venkov nachází nové múzy ve své babičce, která je ušlechtilou aristokratkou a schopnou statkářkou, a ve svých dvou sestřenicích Marfince a Věře.
Související autoři
Představitelé ruského realismu
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
- Ruský spisovatel a filozof
- Autor psychologických románů Zločin a trest nebo Bratři Karamazovi
- Jeden z nejvýznamnějších ruských spisovatelů
- Autor monumentálních děl Vojna a mír a Anna Karenina
- Ruský prozaik a dramatik
- Autor románu Otcové a děti, který rovněž reflektuje generační spory
- Předchůdce a zakladatel ruského realismu
- Autor satirického románu Mrtvé duše a komedie Revizor
Slavné citáty
O životním elánu (Oblomov)
„Kdy se tu vlastně žije? Věčně jen práce a práce…“
O lásce a snech
„Láska je nejtěžší škola života.“
Časté otázky k autorovi
Co je to takzvaný zbytečný člověk?
Zbytečný člověk je literární typ, který se často objevuje v ruské literatuře 19. století. Jde o inteligentního a vzdělaného jedince, který je však pasivní, postrádá smysl života a nedokáže své schopnosti uplatnit ve společnosti. Typickým příkladem je Gončarovův Oblomov.
Kde Gončarov napsal část svého nejslavnějšího románu Oblomov?
Podstatnou část tohoto románu napsal během svého pobytu v českých Mariánských Lázních.
