Eugene O’Neill – životopis

Eugene O’Neill (1888 – 1953) byl americký dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu, který je považován za jednoho z největších tvůrců amerického divadla 20. století. Jeho hry se proslavily prohloubeným zkoumáním lidské psychiky, komplexními charaktery a často temným vykreslením amerického života, přičemž inovativně propojoval vlivy modernismu a expresionismu.

 

Život

• Narodil se v říjnu 1888 v New Yorku do rodiny, která měla blízko k divadlu.
• Jeho otec byl úspěšným hercem, což zásadně ovlivnilo jeho počáteční kariéru i vztah k umění.
• Většinu svého mládí strávil na cestách s otcovým hereckým souborem, díky čemuž získal hluboký vhled do divadelního světa.
• Strávil také nějaký čas na moři, což se později odrazilo v některých jeho literárních dílech.
• Po krátkém studiu na Princetonské univerzitě propadl alkoholismu a vedl velmi bouřlivý život.
• Zlom v jeho životě nastal po léčbě tuberkulózy v sanatoriu, kde se začal věnovat psaní jako formě terapie a odstartoval svou kariéru dramatika.
• Měl velmi komplikovaný osobní život, byl třikrát ženatý a zplodil tři děti.
• Jeho vztah s rodinou byl často napjatý, což se silně projevuje v jeho autobiografických hrách.
• Pozdní období jeho života bylo poznamenáno řadou zdravotních problémů, včetně Parkinsonovy choroby.
• Kvůli zhoršujícímu se zdraví se postupně stáhl z veřejného života a zemřel v listopadu 1953 v Bostonu.

 

Styl a témata

• O’Neillův inovativní přístup k dramatu zahrnuje silné vlivy modernismu a expresionismu.
• Jeho díla se vyznačují prohloubeným zkoumáním lidské psychiky a temnějších stránek lidské povahy.
• Často vytvářel velmi komplexní a psychologicky propracované charaktery.
• Ve svých hrách předkládal temné a realistické vykreslení amerického života.
• Často čerpal z vlastních traumatických zážitků, rodinných konfliktů a boje se závislostmi.
• Zabýval se tématy viny, lásky, pomsty, rasy, moci a iluze.

 

Dílo

Divadelní hry

• Mourning Becomes Electra (1931) – Toto dílo je moderní adaptací Aischylovy Oresteie a zkoumá komplexní rodinné vztahy v pozadí americké občanské války. Hra sleduje osudy rodiny Mannonových a jejich zápas s vinou, láskou a pomstou.
• Dlouhý den končí nocí (1941) – Toto autobiografické drama se odehrává během jednoho dne a sleduje rodinu Tyroneových. Hra zkoumá rodinné napětí, závislosti a lítost v kontextu O’Neillovy vlastní rodiny.
• Císařův Jones (1920) – Hra sleduje vzestup a pád Brutuse Jonese, afroamerického železničního portýra, který se stal diktátorem karibského ostrova. Dílo se vyznačuje expresionistickým stylem a zkoumá témata rasy, moci a iluze.
• Měsíc nad řekou (1920) – Drama se zaměřuje na mladou ženu, která hledá únik z útlaku maloměstského života a snaží se najít lásku a svobodu. Hra zkoumá konflikt mezi společenskými očekáváními a osobními touhami.

 

Odkaz a význam

• O’Neillovo dílo zahrnuje mnoho dalších her, které se staly milníky amerického divadla.
• Jeho schopnost zkoumat temnější stránky lidské psychiky z něj udělala jednoho z nejvýznamnějších dramatiků své generace.
• Byl jedním z mála amerických spisovatelů, kterým se podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu za přínos světovému dramatu.

 

Související autoři

Americké drama a modernismus
 
Arthur Miller

• Významný americký dramatik, autor her jako Smrt obchodního cestujícího.
• Podobně jako O’Neill se zabýval kritikou amerického snu a rodinnými dramaty.

 
Tennessee Williams

• Americký dramatik, autor psychologických dramat jako Tramvaj do stanice Touha.
• Sdílel s O’Neillem zájem o hlubokou psychologii postav a temná rodinná tajemství.

 
Edward Albee

• Představitel absurdního dramatu v USA, autor hry Kdo se bojí Virginie Woolfové?
• Navázal na O’Neillovo zkoumání dysfunkčních rodinných vztahů a iluzí.

 

Citáty

Z divadelní hry Dlouhý den končí nocí

Neexistuje žádná přítomnost ani budoucnost, jen minulost, která se neustále opakuje.

 

Časté otázky k autorovi

Za co získal Eugene O’Neill Nobelovu cenu?
Získal ji za svůj přínos světovému dramatu, zejména za inovativní přístup a hluboké psychologické zkoumání postav.
 
Která jeho hra je považována za nejvíce autobiografickou?
Je to hra Dlouhý den končí nocí, která detailně a bez příkras zachycuje problémy jeho vlastní rodiny, včetně závislostí a vzájemných výčitek.