Eugene Gladstone O’Neill – životopis

Ilustrovaný portrét spisovatele Eugene Gladstone O'Neill
Eugene Gladstone O’Neill (1888 – 1953) byl jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků dvacátého století, který zásadně ovlivnil podobu moderního divadla a vymanil ho z povrchnosti. Ve svých hrách často zaváděl prvky realismu, naturalismu i expresionismu, čímž se odlišoval od dobové komerční produkce zaměřené na zábavu. Za svou celoživotní tvorbu obdržel Nobelovu cenu za literaturu a také čtyřikrát získal prestižní Pulitzerovu cenu za drama. Jeho díla se vyznačují hlubokou psychologickou analýzou postav a tragickým pohledem na lidský osud, který je často bezvýchodný. Často čerpal z vlastních bolestných rodinných zkušeností a traumat, což jeho textům dodává mimořádnou autenticitu a citovou hloubku.

 

Životopis

  • Narodil se v hotelovém pokoji v New Yorku jako syn irského herce, což předurčilo jeho kočovný život plný cestování.
  • Mládí strávil na cestách s otcem, ale vztahy v rodině byly velmi napjaté kvůli matčině těžké závislosti na morfiu a otcově chorobné lakotě.
  • Po vyloučení z univerzity Princeton se živil jako námořník a tulák v Jižní Americe.
  • Během tohoto období propadl alkoholismu a následně onemocněl tuberkulózou, což ho paradoxně přivedlo k literární tvorbě.
  • V sanatoriu začal psát své první jednoaktovky a později se připojil k divadelní skupině Provincetown Players, která inscenovala jeho raná námořnická dramata.
  • Během dvacátých let zažíval obrovský tvůrčí vzestup a experimentoval s maskami i vnitřními monology, čímž si získal uznání kritiky i diváků.
  • Přestože byl profesně vysoce úspěšný a získal Nobelovu cenu, jeho soukromý život byl plný depresí, několika rozvrácených manželství a tragického odcizení od vlastních dětí.
  • Závěr jeho života poznamenala vážná neurodegenerativní choroba, která mu znemožnila fyzicky psát, což pro něj znamenalo obrovské psychické utrpení a izolaci.
  • V tomto temném období však v bolestech dokončil svá nejlepší autobiografická díla, která byla uvedena až po jeho smrti a zajistila mu světovou nesmrtelnost.
  • Zemřel v hotelovém pokoji v Bostonu, čímž symbolicky uzavřel svůj kruh života, který začal i skončil v neosobním prostředí hotelu.

 

Literární styl

  • Jeho styl se vyznačuje kombinací drsného realismu s prvky expresionismu a naturalismu.
  • Využíval dlouhých monologů k odhalení skryté psychologie postav a jejich nejhlubších traumat.
  • Typickým znakem jeho děl je tragický determinismus a témata závislosti, viny a rodinného rozkladu.
  • Často experimentoval s inovativními divadelními formami, jako jsou masky, sborový recitál či hlasité vyslovování myšlenek, které ostatní postavy neslyší.
  • Inspiroval se velkými evropskými dramatiky, jako byli Henrik Ibsen, August Strindberg či Anton Pavlovič Čechov.
  • Využíval prvky antické tragédie, jako je osudovost a dědičný hřích, které transformoval do moderních kulis.
  • Na svá dramata a postavy často aplikoval dobové poznatky freudovské psychoanalýzy.

 

Významná díla

Divadelní hry

  • Cesta dlouhým dnem do noci (1956) – Psychologické drama zobrazující jeden den v životě dysfunkční rodiny Tyronových, která je věrným obrazem autorovy vlastní rodiny, řešící závislost a minulost.
  • Smutek sluší Elektře (1931) – Moderní variace na Aischylovu antickou tragédii Oresteia zasazená do období po americké občanské válce, zkoumající osudovost, pomstu a vinu v rodině Mannonů.
  • Císař Jones (1920) – Expresionistické drama o vzestupu a pádu černošského diktátora na karibském ostrově, využívající neustálého bubnování k stupňování psychického napětí a strachu.
  • Anna Christie (1921) – Realistická hra oceněná Pulitzerovou cenou o bývalé prostitutce, která se snaží najít nový čistý život u svého otce na lodi a lásku u námořníka, ale naráží na svou minulost.
  • Chlupatá opice (1922) – Expresionistická hra o topiči Yankovi, který hledá svou identitu a místo ve světě, ale naráží jen na odmítnutí a odcizení, což ho vede k tragickému konci v zoo.

 

Literární kontext a vliv na americké divadlo

  • Eugene O’Neill je považován za otce moderního amerického dramatu a klíčovou postavu realismu s výraznými přesahy do expresionismu a naturalismu.
  • Před jeho nástupem bylo americké divadlo ovládáno převážně nenáročnými melodramaty a komerčními veselohrami, které postrádaly hlubší umělecké ambice a pravdivost.
  • Je úzce spjat s hnutím Little Theatre Movement (Hnutí malých divadel), konkrétně se skupinou Provincetown Players, která vznikla v roce 1915 a kladla důraz na uvádění původních amerických her v komorním prostředí.
  • Jeho tvorba ve 20. a 30. letech 20. století pomohla americkému divadlu dospět a stát se rovnocenným partnerem evropské literatury, za což byl jako jediný americký dramatik oceněn Nobelovou cenou.

 

Související autoři

Americké moderní drama
 
Tennessee Williams

  • Autor psychologických dramat z amerického Jihu, který navázal na O’Neillův důraz na vnitřní traumata postav a rodinné konflikty.

 
Arthur Miller

  • Významný americký dramatik, jehož hry rovněž kriticky zkoumají americký sen, morálku a složité rodinné vztahy.

 
Susan Glaspell

  • Spoluzakladatelka divadelní skupiny Provincetown Players a významná dramatička, která s O’Neillem úzce spolupracovala na formování moderního amerického divadla.

 
Clifford Odets

  • Představitel sociálního dramatu 30. let, který rozvíjel realistickou linii amerického divadla a zaměřoval se na život dělnické třídy.

 
Thornton Wilder

  • Inovátor amerického divadla, který podobně jako O’Neill experimentoval s divadelní formou, časem a prostorem na jevišti.

 

Citáty

O lidském údělu

Člověk se rodí rozbitý. Žije tím, že se spravuje. Boží milost je lepidlo.

 

O minulosti

Neexistuje žádná přítomnost nebo budoucnost, jen minulost, která se neustále opakuje.

 

Časté otázky k autorovi

Za jaké dílo získal Eugene O’Neill Nobelovu cenu?
Nobelovu cenu za literaturu získal v roce 1936 za celoživotní dílo, nikoliv za jednu konkrétní knihu. Švédská akademie ho ocenila za sílu, upřímnost a hluboké emoce jeho dramatických děl, která představují originální pojetí tragédie.
 
Kolikrát získal Eugene O’Neill Pulitzerovu cenu?
Získal ji celkem čtyřikrát. Třikrát za svého života (za hry Za obzorem, Anna Christie a Podivná mezihra) a jednou posmrtně v roce 1957 za své mistrovské autobiografické dílo Cesta dlouhým dnem do noci.

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.