Christine de Pizan – životopis

Christine de Pizan (1364–1430) byla italsko-francouzská spisovatelka, básnířka a filozofka, která je považována za první profesionální autorku ve Francii a jednu z prvních feministických myslitelek v evropské historii. Po smrti manžela se začala živit psaním, aby zajistila svou rodinu. Ve svých dílech, z nichž nejznámější je „Kniha o městě dam“, se aktivně zasazovala o právo žen na vzdělání a kritizovala misogynii tehdejší společnosti a literatury.

 

Život a kariéra

• Narodila se v Benátkách, ale již v dětství se s rodinou přestěhovala do Paříže.
• Její otec, Tommaso de Pizan, byl lékařem a astrologem na dvoře francouzského krále Karla V.
• Díky otcovu postavení získala vynikající a rozsáhlé humanistické vzdělání, což bylo pro ženu v té době zcela výjimečné.
• V patnácti letech se provdala za Étienna de Castel, notáře a králova tajemníka, se kterým prožila šťastné manželství.
• Po deseti letech manželství nečekaně ovdověla a zůstala sama se třemi dětmi a dluhy.
• Aby uživila rodinu, rozhodla se stát profesionální spisovatelkou, což byl v 15. století bezprecedentní krok.
• Začínala psaním milostných balad pro členy královského dvora, které si rychle získaly oblibu.
• Její tvorba zahrnuje široké spektrum žánrů: poezii, politické a filozofické traktáty, biografie i vzdělávací příručky.
• Získala si podporu a patronát nejvlivnějších osobností své doby, včetně francouzské královny Isabely Bavorské a burgundských vévodů.
• Založila si vlastní dílnu (scriptorium), kde dohlížela na opisování a zdobení svých knih iluminacemi.
• Aktivně se zapojila do literární debaty známé jako „hádka o Růži“, kde ostře kritizovala misogynní dílo Román o Růži.
• Poslední roky života strávila v klášteře v Poissy, kde sepsala své poslední dílo, báseň oslavující Johanku z Arku.
• Zemřela kolem roku 1430, krátce po vítězství Johanky z Arku u Orléans.

 

Literární styl a témata

• Její styl se vyznačuje mimořádnou vzdělaností, rétorickou obratností a schopností logické argumentace.
• Čerpala inspiraci z antické mytologie, Bible, děl církevních otců i svých italských a francouzských současníků.
• Často využívala alegorii, kde abstraktní pojmy jako Rozum, Spravedlnost a Moudrost vystupují jako postavy vedoucí s autorkou dialog.
• V poezii se držela ustálených dvorských forem, jako jsou balady a ronda, které naplňovala osobními prožitky.
• V prozaických dílech, zejména v „Knize o městě dam“, systematicky buduje obranu žen pomocí příkladů ctnostných a schopných žen z historie a mytologie.
• Její jazyk je elegantní, přesvědčivý a precizní, přičemž v její francouzštině je patrný vliv jejího italského původu.
• Klíčovými tématy její tvorby jsou obrana důstojnosti a intelektuálních schopností žen, právo na vzdělání, kritika misogynie a úvahy o spravedlivé vládě a míru.

 

Nejznámější díla

Poezie a próza

• Epištola boha lásky (L’Épistre au Dieu d’Amours) (1399) – Báseň, v níž bůh Lásky přijímá stížnosti žen a obhajuje je proti pomluvám a útokům ze strany mužů, zejména básníků.
• Sto balad o lásce a paní (Cent Ballades d’Amant et de Dame) (cca 1402) – Sbírka lyrických básní, které mapují vývoj milostného vztahu z pohledu muže i ženy a reflektují dvorskou lásku.
• Kniha o proměnách osudu (Livre de la mutation de fortune) (1403) – Rozsáhlá didaktická báseň, ve které autorka na historických příkladech zkoumá proměnlivost lidského osudu a roli Štěstěny.
• Kniha o městě dam (Le Livre de la Cité des Dames) (1405) – Její nejvýznamnější alegorický spis. Autorka v něm s pomocí Rozumu, Spravedlnosti a Mravnosti buduje pomyslné město, které osidluje slavnými a ctnostnými ženami z historie, mytologie a Bible, aby vyvrátila misogynní názory své doby.
• Poklad města dam (Le Trésor de la Cité des Dames) (1405) – Praktické pokračování „Knihy o městě dam“, které slouží jako příručka pro ženy všech společenských vrstev s radami, jak vést ctnostný, mravný a společensky prospěšný život.

 

Literární kontext a odkaz

• Tvořila na přelomu pozdního středověku a rané renesance a její dílo je silně ovlivněno nastupujícím humanismem.
• Její spisy vznikaly v kontextu tzv. „hádek o Růži“, což byla literární polemika o slavném, ale silně misogynním díle Román o Růži.
• Christine se stala nejvýraznější obhájkyní žen v této debatě a její argumenty jsou považovány za předchůdce moderního feminismu.
• Systematicky vyvracela předsudky o intelektuální a morální podřadnosti žen a jako jedna z prvních argumentovala ve prospěch jejich vzdělání.
• Její tvorba odráží humanistický důraz na vzdělanost a návrat k antickým pramenům, zároveň je však hluboce zakořeněna ve středověkém křesťanském myšlení.
• Svým životem a dílem se stala vzorem pro další generace žen a významně přispěla k evropské literární a intelektuální tradici.

 

Související autoři

Středověcí a raně renesanční autoři
 
Giovanni Boccaccio

• Italský renesanční humanista, jehož dílo ‚O slavných ženách‘ posloužilo Christine jako jeden ze zdrojů pro ‚Knihu o městě dam‘, ačkoliv s jeho pohledem na ženy často polemizovala.

 
Dante Alighieri

• Italský básník, jehož dílo a humanistické myšlenky představují klíčový kontext pro nástup renesance v Itálii, odkud Christine čerpala inspiraci.

 
Guillaume de Machaut

• Významný francouzský básník a skladatel 14. století, jehož formy dvorské poezie ovlivnily Christininu ranou tvorbu.

 
Jean Gerson

• Teolog a kancléř Pařížské univerzity, který se rovněž účastnil debaty o Románu o Růži a v některých bodech Christine podpořil.

 
Eustache Deschamps

• Francouzský básník, současník Christine de Pizan, známý svou rozsáhlou a rozmanitou básnickou tvorbou reflektující tehdejší společnost.

 

Citáty Christine de Pizan

Z Knihy o městě dam

Ne všichni muži (a zvláště ti nejmoudřejší) sdílejí názor, že pro ženy je špatné být vzdělané. Je však velkou pravdou, že mnoho pošetilých mužů to tvrdilo, protože se jim nelíbilo, že ženy vědí více než oni.

 

Z Knihy o městě dam

Kdyby bylo zvykem posílat malé holčičky do školy a učit je systematicky vědám, jak se to dělá u chlapců, učily by se se stejnou dokonalostí a chápaly by jemnosti všech umění a věd stejně dobře jako oni.

 

Časté otázky k autorovi

Proč je Christine de Pizan považována za první feministku?
Je považována za jednu z prvních feministických autorek, protože systematicky obhajovala právo žen na vzdělání a jejich intelektuální schopnosti. Ve svých dílech, zejména v ‚Knize o městě dam‘, aktivně kritizovala a vyvracela misogynní názory rozšířené v tehdejší literatuře a společnosti.
 
Čím se Christine de Pizan živila?
Po smrti svého manžela se stala první profesionální spisovatelkou ve Francii. Živila se psaním knih na zakázku pro bohaté mecenáše z řad aristokracie a vedením vlastní dílny, kde dohlížela na výrobu luxusních rukopisů svých děl.
 
Jaké je nejznámější dílo Christine de Pizan?
Jejím nejznámějším a nejvlivnějším dílem je ‚Kniha o městě dam‘ (Le Livre de la Cité des Dames) z roku 1405. Jedná se o alegorický text, v němž buduje symbolické město pro ctnostné a slavné ženy z historie, aby tak vytvořila literární a historickou obranu ženského pohlaví.