Kniha: Deset malých černoušků
Autor: Agatha Christie
Přidal(a): Andy
Agatha Christie (1890-1976)
- Agatha Mary Clarissa Christie byla anglická spisovatelka, autorka detektivních románů a povídek. Tvořila i pod pseudonymy a to Mary Westmacott, pod kterým vydala 6 romantických románů a další 2 knihy pod jménem Agatha Christie Mallowan.
- Narodila se ve viktoriánské rodině, základní vzdělání získala od svých rodičů. Později odjela studovat hudbu a francouzštinu do Paříže, od kariéry zpěvačky však opustila, protože se moc styděla. V době první světové války se stala dobrovolná sestra. Díky své zkušenosti s léky z válek se v jejích dílech mnohokrát objevují.
- Pro své detektivní příběhy si vytvořila postavy několika detektivů, z nichž je bezpochyby nejznámější Hercule Poirot, belgický detektiv žijící na penzi v Anglii, který řeší případy s chladnou logikou či jeho protipól slečna Marplová, řešící je díky znalosti mezilidských vztahů a intuici. Dalšími detektivy je manželská dvojice Tommy a Pentlička Beresfordovi, kteří bývají považováni za zidealizovanou podobu manželů Christieových. Agatha Christie se svými díly řadí mezi nejprodávanější a nejpřekládanější autory všech dob, přičemž značná část její tvorby byla zdramatizována i zfilmována.
- Často porušuje nepsaná pravidla detektivek, mají překvapivé rozuzlení. Autorka vždy na konci předkládá fakta, podle kterých bylo možné k rozuzlení dojít.
Tvorba v číslech
- Agatha Christie je světově nejznámější spisovatelka detektivek, právem bývá nazývána „Královnou detektivek“. Za svůj život vydala pod svým jménem 80 detektivních románů a povídkových souborů, 15 divadelních her. Pod pseudonymy dalších 8 děl. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare.
- Jejích knih se prodalo již přes 3 miliardy výtisků ve 104 různých jazycích.
Příklady děl:
- Smrt Lorda Edgwarea (1933)
- Vražda v Orient-expresu (1934)
- Vraždy podle abecedy (1936)
- Deset malých černoušků (1939)
- Mrtvá v knihovně (1942)
- Není kouře bez ohýnku (1943)
- Nultá hodina (1944)
- Smrt staré posluhovačky (1952)
- Zapomenutá vražda (1976)
Zasazení díla do kontextu
Světová literatura 2. poloviny 20. století
- 2. polovina 20. století je reakcí na to, co se děje ve světě
- válka, otázka tzv. třetího světa, globalizace, politické rozdělení
- reakce na válku, problém mezilidských vztahů (řeší se tu otázka neschopnosti lidí mezi sebou vzájemně komunikovat, v souvislosti s tím se objevuje deprese, pocity úzkosti)
Umělecké směry:
- Neorealismus, Existencialismus, ,,Rozhněvaní mladí muži“, Beatnici, Magický realismus, Socialistický realismus
Klasické detektivky
- dochází tam k postupnému odhalování nějaké záhady, především zločinu
Další autoři této doby:
- P. D. Jamesová – Zahalte její tvář
- Dick Francis – Smrt favorita
- Anthony Burgess – Mechanický pomeranč
- William Golding – Pán much – robinsonáda chlapců ze školy, izolace pudy sílí
- James Clavell – Král krysa – válečné
Rozbor díla: Deset malých černoušků
Charakteristika uměleckého textu
- Literární druh: epika
- Literární žánr: detektivka, psychologický příběh
Hlavní myšlenka:
Každý člověk v sobě skrývá nějaké tajemství a nikomu se nedá zcela důvěřovat.
Autorka dokonale vystihlacharaktery deseti různých lidí, kteří se ocitnou na opuštěném ostrově bez možnosti úniku. Když se dozvídají, že jeden z nich je vrahem, probouzí se v nich téměř zvířecí pudy a jejich jediným cílem je přežít.
Děsivá atmosféra postupně graduje až k neodvratnému konci.
Jazykové prostředky
- Po stylistické stránce se dílo vyhýbá popisnému stylu a k bližšímu poznání postav nám napomáhají dialogy, či úvahové pasáže jednotlivých aktérů. U líčení vražd se objevují prvky naturalismu. Psáno je v er-formě. Dětská říkanka, která tvoří hlavní linii příběhu, pochází z písně Franka Greena.
Časoprostor
- Děj románu je umístěn na Černochův ostrov poblíž Devonského pobřeží, odehrává se na konci 30. let 20. století.
Charakteristika hlavních postav:
- soudce Lawrenc Wargrave – nad celou situací má vždy nadhled, kdysi odsoudil „nevinného“ vězně k trestu smrti
- učitelka Vera Claythornová – občas mívá hysterické záchvaty, nestačila zachránit chlapce, kterého měla hlídat a ten se utopil
- kapitán Philip Lombard – má u sebe zbraň, které se nechce vzdát, nechal napospas osudu na Sahaře 21 mužů afrického kmene
- Emily Brentová – starší dáma, náboženská fanatička, vyhnala z domu těhotnou služebnou, která spáchala sebevraždu
- generál John Macarthur – je smířený se smrtí, poslal do války milence své ženy a ten padl
- doktor Edward Armstrong – klidný a bohatý člověk, opilý operoval ženu a ta zemřela
- Tony Marston – okouzlující mladý muž, který jezdí rychle a jednou přejel dvě děti
- detektiv William Blore – podezřívavý a nervózní jako ostatní, usvědčil muže, jenž byl odsouzen doživotně na nucené práce a ten za rok zemřel
- Thomas Rogers – sluha na Černochově ostrově
- Ethel Rogersová – žena Thomase Rogerse, kdysi oba nepodali léky staré paní, u které pracovali, a ta zemřela
Děj (obsah díla):
Zhruba ve stejné době dostalo několik lidí dopis nebo telegram, ve kterém je údajně jejich staří přátelé nebo známí zvali na Černochův ostrov, a tak se tam všichni vypravili – soudce Wargrave, londýnský doktor Armstrong, pan Lombard, učitelka tělocviku Vera Clythornová, generál Macarthur, pan Blore, James Marston a stará panna Emily Brentová. Na ostrově je však přivítalo zatím jen služebnictvo – manželé Ethel a Thomas Rogersovi, kteří měli od pana N.Z.Namyho vyřídit vzkaz, že přijede o den později. Bylo jich tedy na ostrově rovných deset, stejně jako bylo deset malých figurek černoušků v kuchyni na stole, kde všichni jedli. Hosté měli ve svých pokojích nad krbem trochu upravenou starou dětskou básničku o deseti malých černoušcích:
Deset malých černoušků hostil děda Vševěd,
jeden z nich se zakuckal, zbylo jich jen devět.
Devět malých černoušků chtělo sypat kosům,
jeden se včas nevzbudil, zbylo jich jen osm.
Osm malých černoušků vyšlo si hrát před dům,
jeden z nich se potloukal, zbylo jich jen sedm.
Sedm malých černoušků šlo naštípat klest,
jeden z nich se posekal, zbylo jich jen šest.
Šest malinkých černoušků chtělo vybrat med,
čmelák píchl jednoho, zbylo jich jen pět.
Pět malinkých černoušků k soudu spolu míří,
jeden z nich se soudcem stal, zbyli jenom čtyři.
Čtyři malí černoušci nechali všech pří,
jeden z nich šel pasti klást, šli do světa tři.
Tři malincí černoušci šli ulovit lva,
medvěd sežral jednoho, zbyli jenom dva.
Dva malincí černoušci chodili dvě hodiny,
jeden klesl na skále, a tak zbyl jen jediný.
Jeden malý černoušek vztek měl na svět zrádný,
proto se sám oběsil – a tak nezbyl žádný.
Už první večer se začaly dít divné věci. Když byli všichni po večeři, ozval se najednou tajemný hlas a vznesl nad každým přítomným obžalobu a vinil je z vraždy. Oni se pak snažili obhájit a vysvětlit si navzájem, že ta obvinění jsou naprosto nesmyslná. Začalo je pak ale trápit svědomí, protože si všichni byli svojí viny vědomí.
Po všech výpovědích se Anthony Marston napil ze své sklenice, začal se dusit a zemřel. V jeho nápoji totiž bylo cyankáli. Paní Rogersová se nervově zhroutila, a proto ji odnesli do jejího pokoje a doktor Armstrong jí dal prášek na spaní. Ráno ji našli mrtvou. Na stole v jídelně bylo původně deset keramických sošek černoušků. Teď jich ale bylo už jen osm.
Na ostrov jezdil každý den motorový člun. Ráno ale nedorazil. Navíc se zhoršilo počasí, takže přístup k ostrovu byl zcela nemožný.
Zbylí „trosečníci“ došli k závěru, že smrt dvou osob tak krátce po sobě nemůže být náhoda. Anthony i Ethel tedy byli zavražděni. Hrdinům došlo, že na ostrově je nebezpečný vrah, který se chystá zabíjet podle básničky. Doktor Armstrong, Philip a detektiv Blore se proto vydali na průzkum. Žádného skrytého vetřelce ale neobjevili. Generál Macarthur rezignoval, posadil se k moři a čekal na smrt. Právě generál byl další obětí. Ďábelský zločinec ho zabil úderem těžkého předmětu do hlavy.
Soudce Wargrave došel k závěru, že vrahem musí být někdo ze sedmi zbývajících osob na ostrově.
Z koupelny se ztratil červený sprchový závěs a slečně Brentové zmizela dvě klubíčka vlny. Nikdo tomu ale nepřikládal důležitost. Další den ráno našli hrdinové mrtvolu Rogerse. Vrah ho zabil sekerou, když sluha štípal dříví. Na stolku zbývalo už jen šest černoušků. Slečně Brentové se po snídani zamotala hlava, a proto zůstala sedět na židli, zatímco ostatní odešli do vedlejší místnosti sklidit nádobí. Na okně zahlédla včelu a v tom k ní zezadu přistoupil vrah a vstříkl jí do krční žíly roztok cyankáli.
Z Philipova pokoje se ztratila jeho pistole a hrdinové se báli jeden druhého a navzájem si nedůvěřovali. Proto se všichni posadili k jídelnímu stolu a navzájem se hlídali. Nefungoval elektrický proud, a tak seděli při svíčkách. Když se Vera vypravila do své ztemnělé ložnice, ucítila na krku dotek studené a slizké ruky. Začala křičet a ostatní se k ní sběhli. To, co ji vylekalo, byly ale jen mořské řasy připevněné na hák u stropu. Mezitím vrah zastřelil pana Wargrava. Přehodil přes něj červený závěs a na hlavu mu dal „paruku“ z vlny, takže i ve smrti vypadal jako soudce.
V noci uslyšel pan Blore podezřelý hluk a zahlédl temnou postavu vycházející z domu. Zjistil, že schází doktor Armstrong. Proto se s Philipem vydali lékaře dopadnout. Bohužel neúspěšně – muž prostě zmizel. Další den už zbylí tři hrdinové nechtěli strávit v domě, a proto se vydali na nejvyšší vrchol ostrova, aby zkusili vyslat světelný signál. Pan Blore pak dostal hlad a vydal se k domu. Když Vera s Philipem uslyšeli hluk, vydali se tam. Muže zabila těžká mramorová soška medvěda, kterou po něm vrah hodil z okna.
Vera s Philipem se vydali na skalní útesy, aby byli v bezpečí před Armstrongem. Jeho tělo ale našli v moři. Stáli teď proti sobě sami dva a oba si o tom druhém mysleli, že je vrah. Vera se lstí zmocnila Philipovy pistole a zastřelila ho. Pak se spokojeně vydala do domu.
Ve svém pokoji ale našla provaz se smyčkou a židli. Vybavilo se jí, jak zabila svého svěřence Cyrila a ze zoufalství se oběsila.
Na ostrov se po několika dnech dostal člun a policie zde našla deset mrtvol. Případu se ujal Scotland Yard, ale i ten byl bezmocný. Na celou událost vrhl světlo až vzkaz v láhvi, který našel kapitán rybářské lodi. Autorem výpovědi byl LawrenceWargrave, který celý ďábelský plán vymyslel. Už v dětství rád zabíjel škůdce v podobě vos a dalších živočichů. Rád četl detektivky a kriminální příběhy a nakonec se stal soudcem. Rozhodoval tak o spravedlnosti a bez milosti trestal viníky. Uvnitř snil o nápadité a rafinované vraždě člověka, který se něčím provinil. Jeho přítel ho nevědomky přivedl na nápad potrestat osoby, které unikly spravedlnosti, protože na ně nestačil zákon. Soudce si tedy sehnal informace o deseti osobách a devět z nich pozval na ostrov, jehož koupi mu zprostředkoval podvodník Isaac Morris. Ten byl první obětí – Wargrave mu poslal otrávený lék.
Své oběti soudce odstraňoval postupně podle závažnosti jejich provinění. Paní Rogersové nasypal do ginu na uklidnění smrtelnou dávku chlorohydrátu, který užíval na spaní. Paní Brentovou také omámil chlorohydrátem a pak jí píchl cyankáli.
Za svého spojence si pak vybral doktora Armstronga. Přesvědčil ho, že spolu najdou vraha. Aby mohl bez prozrazení „pátrat po pachateli“, hrál s Armstrongovou pomocí další oběť šíleného vraha… V noci pak doktora pod záminkou vylákal z domu a shodil ho z útesu do moře.
Veře připravil v pokoji smyčku, protože byl přesvědčen, že ji pocit vlastní viny donutí spáchat sebevraždu. Když všechny zabil, vložil záznam o svém činu do láhve a sám se rafinovaně zastřelil, aby to vypadalo jako vražda. Stejně byl vážně nemocný, takže už mu nezbývalo příliš života…
Vlastní názor:
- Autorka vymyslela geniálně rafinovaný zločin, který by asi málokdo odhalil, ale kromě toho musela být i vynikajícím znalcem lidské povahy. Dokázala úžasně pravdivě vystihnout charaktery deseti různých hrdinů a také postupnou změnu jejich chování pod vlivem děsivých okolností
