Jméno: Existencialismus
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Existencialismus je filozofický směr, který vznikl již po první světové válce v Německu. Více se ale rozšířil, a kromě filozofie pronikl také do oblasti umění především literatury až po skončení druhé světové války, zejména v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Nejvíce se projevil ve Francii.
Základní znaky existencialismu
Název existencialismus souvisí s filozofickým pojmem existence neboli bytí či jsoucno. Kořeny tohoto směru jsou spatřovány v dílech významných německých filozofů, kterými byli Heidegger a Husserl, či dánského filozofa Kierkegaarda. Existencialismus se zabývá především existencí člověka v soudobém světě a složitostí jeho života. V souvislosti s tím se objevují pocity úzkosti a strachu. Člověk se cítí opuštěn vším, čemu do té doby věřil, tedy především bohem a vírou. Na všechny problémy zůstává sám, prožívá pocity osamění a odcizení a zároveň se cítí být cizincem neschopným komunikace s druhými. Důležitým pojmem existencialismu je svoboda člověka, autoři se ve svých dílech často zamýšlejí nad kladným i záporným dopadem svobody, zastávají názor, že čím je člověk svobodnější, tím by měl být zároveň i zodpovědnější za svá rozhodnutí.
Existencialismus v literatuře
V literatuře se existencialismu projevil především v próze, jeho typickým literárním žánrem je filozofický román či filozofická povídka. Jedním z významných představitelů byl francouzský filozof a nositel Nobelovy ceny za literaturu Albert Camus. Ten ve svém díle často hledal odpověď na otázku, jak se má chovat člověk, který nevěří ani v boha, ani v sílu rozumu. Základním pocitem jeho postav je vyhnanství uprostřed lidí a událostí, kterým nerozumí a které jsou jim lhostejné. Tyto postavy jsou tak cizinci v okolním světě a zároveň i sami před sebou. Jeho stěžejním dílem je román Cizinec, který se odehrává v Alžíru a jeho hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem příběhu je úředník Mersault. Sledujeme krátký úsek jeho života, který začíná pohřbem jeho matky. Po pohřbu navazuje Mersault povrchní známost s bývalou kolegyní Marií a seznamuje se s mužem jménem Raymond. Ten ho zasvětí do svého konfliktu s místní partou Arabů a pozve ho společně s Marií na chatu k moři. Na pláži se ale setkávají se dvěma Araby, kteří se snaží vyvolat konflikt. Při následné potyčce je Raymond raněn a Mersault, oslepen a omámen sluncem, jednoho z Arabů zastřelí. Druhá část díla je poté věnována Mersaultovým výslechům, soudnímu procesu, odsouzení k trestu smrti a čekání na popravu.
Dalším významným autorem existencialismu byl Jean-Paul Sartre. V souboru jeho novel s příznačným názvem Zeď se setkáváme s postavami, které se uzavírají do svého nitra a chtějí žít mimo společnost. Svou volbou, která má existenciální charakter, tak staví mezi sebe a ostatní lidi „zeď“. Zároveň se v jednotlivých příbězích tyto postavy dostávají do různých krajních situací, ve kterých se projeví jejich skutečný charakter.
