Jméno: Divadla malých forem
Zařazení: Seminární práce
Přidal(a): AS18
Obsah:
- Úvod
- Co jsou to divadla malých forem?
- Osvobozené divadlo
- 20. léta
- 30. léta
- Další divadla
- Semafor
- Divadlo Na zábradlí
- Závěr
Úvod
Téma na seminární práci v rámci literárního semináře jsem si vybrala sama, divadla malých forem mě zaujala již ve třetím ročníku, kdy jsme se touto tematikou zaobírali při hodinách literatury, tenkrát mě výuka bavila a tak bych se tématu nyní ráda věnovala více a dozvěděla se něco nového. Tato práce se podrobněji zaobírá jednotlivými divadly, poukazuje na nejlepší a nejznámější divadelní hry a také na jejich tvůrce.
Mým cílem bylo vystihnout celkovou atmosféru doby a skutečnosti, které přispěly ke vzniku tohoto literárního směru.
Co jsou to divadla malých forem?
Divadly malých forem můžeme nazvat divadla, která vznikala na našem území od počátku 20. Století. Většinou se v nich hrály autorské hry, které byly často prokládány písničkami, hry jsou často založeny na humoru, satiře a parodii.
Divadla malých forem vznikala jako opozice k oficiálnímu divadlu.
Autoři tu často vystupují i jako herci, během vystoupení komunikují s diváky. Jedním ze základních výrazových prostředků je tu humor – nadsázka, vtipné dialogy, ať už slovní hříčky, nebo i satira.
Jejich tvorba bývá určena hlavně pro mladé. Nebylo účelem dosáhnout co největší popularity, hlavní byl tvůrčí význam, fantazijní tvořivost a množství nápadů.
Přesto například obliba Osvobozeného divadla u starších diváků neklesala – publikum stárlo se svými herci.
Nyní bych již zmínila některá z divadel. Jako první jsem si vybrala asi nejznámější, Osvobozené divadlo.
Osvobozené divadlo
Vzniklo roku 1926, jako odnož Děvětsilu , což byl umělecký svaz, později svaz moderní kultury a také seskupení mladých českých umělců. Zakladateli Osvobozeného divadla jsou Jindřich Honzl a Jiří Frejka. Jaké bylo toto divadlo? Dalo by se považovat za divadlo avantgardní, hlavním cílem byla především zábava. Typické byly prvky kabaretu, cirkusu nebo filmové grotesky.
20. léta
Jedním z nejvýznamnějších děl je Vest pocket revue autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce.
Vest Pocket Revue je hra malé formy, podle původního úmyslu nenáročná na prostor ani kulisy. Efekt je založen na improvizovanosti (nejen zdánlivé), důraz je kladen na souhru a tempo hry. Pauzy jsou vyplněny hudbou, dramatická ticha jsou nepřípustná. Místo přestávek nutných k přestavbě jeviště jsou uváděny předscény, které celku dodávají pestrost a spád. Toto dílo mělo velký úspěch, svědčí o tom také více, než 200 odehraných repríz.
30. léta
Typická pro tuto dobu je reakce na politické dění. Často se objevuje politická satira.
Novinkou 30. Let jsou takzvané forbíny neboli předscény (obrázek č. 2). Byly to z části improvizované scény před oponou, reagují na aktuální společenské a politické dění. V tomto období vznikla řada významných děl, jako je Balada z hadrů, opět od autorů Voskovce a Wericha (obrázek č. 1), která je označována, jako oslava Francoise Villona, odehrávající se v Paříži roku 1455.
Další významnou divadelní hrou je bez pochyby Osel a stín. Hra o zubaři Nejezchlebovi, který odpočívá ve stínu osla, jehož majitel Skočdopole po něm vymáhá peníze, právě za odpočinek ve stínu jeho zvířete. Osel je nakonec zabit, vůdci 2 znepřátelených stran to těžce nesou, převlečou se zpátky za osla, lid je nadšen a považuje osla za svého vůdce. Zde můžeme vidět patrnou narážku na Hitlera.
Další hry, které vznikly v této době: Caesar, Kat a blázen, Těžká Barbora nebo Pěst na oko. V roce 1938 dochází k uzavření divadla, Voskovec, Werich a Ježek emigrují do USA, kde pracují v rozhlasovém vysílání, v Hlasu Ameriky nebo pro BBC.
Další divadla
Nyní bych ráda zmínila další divadla, která se řadí mezi divadla malých forem. Těmito divadly jsou: Červená sedma, D 34, Divadlo Na zábradlí, Semafor, Divadlo Rokoko, Divadlo Járy Cimrmana, Studio Ypsilon, Divadlo Husa na provázku nebo Divadlo Sklep.
Blíže představím divadlo Semafor a Divadlo Na zábradlí.
Semafor
Neboli také divadlo SEdmi MAlých FORem založila v říjnu 1959 skupina mladých, převážně amatérských herců a zpěváků, loutkářů, hudebníků, výtvarníků a redaktorů, kteří měli do té doby s divadlem minimální zkušenosti.
Umělecký kolektiv vedl textař, zpěvák a herec Jiří Suchý a také jeho kolega Jiří Šlitr (obrázek č. 3). První hrou Semaforu byla hudební komedie Člověk z půdy. Následovalo pásmo písniček Zuzana je sama doma (1960) nebo hra Taková ztráta krve (1960). V roce 1964 Suchý a Šlitr se svými kolegy Evou Pilarovou, Hanou Hegerovou, Waldemarem Matuškou, Karlem Gottem a dalšími natočili filmový muzikál se jménem Kdyby tisíc klarinetů, který se s velkou oblibou hraje do dnes.
Divadlo Na zábradlí
Toto divadlo je nyní jedno z nejznámějších menších divadel v Praze. Bylo založeno roku 1958 Helenou Philipovou, Ivanem Vyskočilem, Jiřím Suchým a Vladimírem Vodičkou. Během jeho existence se zde vystřídalo mnoho i v zahraničí známých režisérů a herců jako jsou Václav Havel či Jan Grossman. Na počátku šedesátých let s příchodem režiséra Jana Grossmana a kulisáka, později dramaturga a dramatika Václava Havla začalo Divadlo Na zábradlí rozvíjet českou podobu absurdního divadla. V té době se hrály hry od Václava Havla – Zahradní slavnost (obrázek č. 4.) nebo Vyrozumění, také hra od autora Alfreda Jarryho – Král Ubu, nebo Kafkův Proces
Závěr
Řekla bych, že velkým přínosem divadel malých forem bylo především pobavení publika, lidé se v této době chtěli bavit více, než jindy, po válce lidé začali vyhledávat kulturu a chtěli vidět hry, kterým by obsahově dobře rozuměli.
Myslím, že na diváky také velmi dobře působila kombinace dobrého humoru a písní, které jsou známé do dnes. Kdo by neznal hity jako například: Tak abyste to věděla, od zpěváka Waldemara Matušky, nebo Dotýkat se hvězd od legendárního Karla Gotta, obě z muzikálu Kdyby tisíc klarinetů.
Citace
Použitá literatura
- BROCKETT, Oscar Gross. Dějiny divadla. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-576-0.
- SUCHÝ, Jiří a Lukáš BERNÝ. Semafor: šedesát let v jednom představení. V Brně: CPress, 2019. Muzeum v knize (CPress). ISBN 978-80-264-2659-2.
- VOSTRÝ, Jaroslav, Zuzana SÍLOVÁ a Pavel BÁR, ed. Divadelním ředitelem 1945-1950: Jiří Frejka na Vinohradech. V Praze: KANT – Karel Kerlický pro AMU, 2016. Disk (Akademie múzických umění v Praze). ISBN 978-80-7437-215-5.
