Dlouhý, Široký a Krátkozraký – rozbor díla (3)

 

Kniha: Dlouhý, Široký a Krátkozraký

Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

Přidal(a): Robin Běhal

 

 

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák

• Divadlo Járy Cimrmana – založili Zdeněk Svěrák a Ladislavem Smoljakem
• Původní nápad měl Jiří Šebánek
• První hra vznikla v roce 1966 ve vinárně U Pavouka
• Budova Žižkovského divadla Járy Cimrmana se otevřelo v roce 1967
• Divadlo je postavené na fiktivní postavě Járy Cimrmana
• Hraje se zde až dodnes, bohužel bez některých herců, kteří už umřeli

Další díla:

• Akt
• Lijavec
• Dobytí severního pólu
• Blaník
• Záskok
• Švestka
• Afrika
• České nebe
• …

 

Postava Járy Cimrmana

• Fiktivní génius, který se vyznal v mnoha oborech. Původně se narodil ve Vídni, ale cítil se, jako Čech. Údajně byl řidič parního válce, sochař, spisovatel, vědec, vynálezce, cestovatel, skvělý sportovec, fyzik a mnoho dalšího.  Prostě naprostý všeuměl.  Doba 1. republiky.

 

Cimrmanovský humor

• Je velmi kultivovaný a důmyslný. V divadelních hrách většinou narážejí na historické události.  Občas člověk musí být dostatečně vzdělaný, aby jejich humor pochopil, viz hra České nebe. Dále své vtipy čerpají z vymyšleného života Járy Cimrmana. Také rádi napodobují již existující díla a přetváří si je k pohledu svému, například hra Dlouhý, Široký a Krátkozraký paroduje známou pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký.

 

Literární a obecně kulturní kontext

• Oficiální literatura v letech 1948 – 1989 v dramatu – upřesnit dobu, ne takto široce a obecně
• Velmi významné období, rozkvět filmů a divadel malých forem – vysvětlit
• jakou pozici mělo divadlo za totality?
• proč tak velká popularita divadla tehdy i nyní (jak je vidět i z Vašeho zájmu)
• Rozkvět absurdního dramatu
• Ostatní divadla:
  • Reduta
  • Divadlo Na zábradlí
  • Semafor

 

Rozbor díla: Dlouhý, Široký a Krátkozraký

Druh: Drama

Žánr: Komedie (pohádka) – parodie

 

Téma a motiv:  

• Neobvyklá pohádka, zvláštní postavy, proměna z muže na ženu, přímo před zraky publika, souboj mezi bratry o princeznu Zlatovlásku. Kletba obra Koloděje, jednovaječná dvojčata, která mají diametrálně rozlišnou povahu (jeden zlý, druhý dobrý), nešťastný král, honba po penězích.

 

Kompoziční výstavba:

• Hra je rozdělána do dvou částí -platí o všech hrách tohoto divadla. Nejdříve je „odborná“ beseda (přednáška, seminář), ve kterém herci, kteří si hrají na profesory a znalce, představují publiku, jak Jára Cimrman sbíral pohádky od vesnického lidu a co si o tehdejších konvenčních pohádkách myslel. (v jiných hrách se to týká např. … – doplnit)
• Druhá část vystoupení je samotná jednoaktová hra – vždy je to inscenace hry, kterou napsal samotný Jára C.

 

Jazyk:

• Je třeba zdůraznit, že právě jazykový humor postavený často na aluzích, ironii, dvojsmyslech, narážkách… je základem cimrm. humoru obecně
• Spisovný jazyk, občas hovorové výrazy (často 1 vulgarismus ve hře J)
• Časté oslovování diváků
• Cizí vymyšlené jazyky (Bystrozraký)
• Přirovnání
• Přímá řeč (Zlatovláska)

 

Vyprávěcí způsob:

• Ich-forma
• Dialogy mezi postavami

 

Postavy:

• Princ Jasoň: hodný, chce princeznu opravdu vysvobodit, statečný, chová se mile, jednovaječný bratr Drsoně
• Princ Drsoň: zlý, chce princeznu jen kvůli věnu, drzí, nadává, čeká, až Jasoň princeznu osvobodí, aby s tím neměl práci.
• Princezna Zlatovláska: netypická princezna, byla zakleta obrem Kolodějem, vypadá jako chlap, dříve měla zlaté vlasy, malou nožku, útlý pas a ňadra dmoucí, optimisticky doufá, že jí někdo vysvobodí.
• Král: chce provdat svou dceru, nabízí velké věno, je velmi smutný z kletby.
• Bystrozraký: kvůli tomu, že se učil stovky cizích jazyků, přišel o zrak, nyní je krátkozraký, jeho přátelé, Dlouhý a Široký zemřeli, zůstal jen on, při putovaní k obrovi, vede skupinu.
• Obr Koloděj: začaroval princeznu, je velmi vysoký, chce přítelkyni, dobrovolně nechce princeznu odčarovat, rozbrečí se, když zjistí, že se ho (vymyšlená) obryně štítí.
• Děd Vševěd: zapomíná, výprava si k němu jde pro radu, může se k němu mluvit pouze ve verších.

 

Děj:

Jednovaječná dvojčata princ Jasoň a princ Drsoň si jdou do království pro princeznu Zlatovlásku. Ta je ale zakletá a vypadá jako chlap. Má vousy a je škaredá. Král nabízí za princeznu vysoké věno. Jasoňovi nejde jen o peníze, ale rozhodne se princeznu osvobodit. Drsoňovi vzhled nevadí, jde mu jen o nabízené věno. Princ Jasoň se spolu s králem a princeznou vydají najít obra Koloděje, který Zlatovlásku očaroval. Princ Drsoň jde nenápadně za nimi. Cestou potkají Bystrozrakého, který jim vypráví o tom, jak se stal krátkozraký. Bystrozraký převezme vedení skupiny a nařídí, že než půjdou porazit obra Koloděje, musí se nejdříve stavit u Děda Vševěda, aby jim dal radu. Když k němu dorazí, musí mluvit pouze ve verších. Děd je povětšinu času ignoruje a povídá o tom, jak loví trpaslíky. Nakonec se celá výprava vydává za obrem Kolodějem, kterého ale mečem nejde přemoci. Je moc vysoký a silný. Potřebují mu vzít zlatý prsten. Nakonec to zkusí tak, že si vymyslí fiktivní obryni. Potom mu vypráví, že se ho obryně štítí. Koloděj začne brečet, a když z kapsy vytahuje kapesník, prsten mu z ní vypadne. Následně princeznu odčarují. Probíhá proměna z muže na ženu, přímo před zraky publika. Nafouknou se jí ňadra, přiletí blonďatá paruka… Nakonec se princezna Zlatovláska vdá za prince Jasoně.