Kniha: Evžen Oněgin
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Přidal(a): Mutti
I.autor a zařazení díla
Autor
Alexandr Sergejevič Puškin: byl významným básníkem, prozaikem i dramatikem své doby. Jeho tvorbou Rusko dohání západní Evropu. Puškin silně prožívá národně obrozenecké hnutí v Evropě i proticarskou vzpouru v Rusku (děkabristé). Již za svou počáteční tvorbu byl poslán do vyhnanství. Do Petrohradu se směl vrátit až v roce 1827, avšak až do smrti zůstal pod policejním dohledem. Byl zabit v souboji s milencem, pozdějším francouzským diplomatem Georgesem d’Anthèsem, své ženy Natalie Nikolajevny Gončarovové, teprve v jeho 38 letech.
II.Charakteristika knihy
-spojena epika s lyrikou (líčení přírody, společnosti, změny v čase, pocity hrdiny)
-popředí –hrdina a jeho vypravěč
Tématický plán
Námět: neopětovaná láska
Obraz aristokratické společnosti
Promarnění bezcilného lidského života
Loučení s mládím
Smysl lidského života
Vedlejší témata: autorské vsuvky
Líčení
Sen Tatjany
Postavy:
Oněgin-znuděný Petrohradský šlechtic, dbá na svůj zevnějšek, bystrý, nadaný, nestály, nezodpovědný, děvkař ale i to ho pak znudí, ztráta smylu života = tzv. zbytečný člověk
Lenský-neúspěšný básník, romantický snílek, důvěřivec, naivní, přátelský, protiklad Oněgina, ztotožnění se s Puškinem
Tatjana-zádumčivá, hloupá, sečtěla, upřímná, introvertní, fantazijní, ostýchavá, vyznává mravní hodnoty, noblesní, precizní, duchaplná– až na konci knihy ale stejně to předstírá
Olga-lehkovážná, extrovertní, sobecká, přelétavá, hovorná
Prostředí:reálné-Petrohrad,Moskva,ruský venkov
Postavení autora: vypravěč, vstupuje do děje, obrací se k postavám ale i ke čtenářům, ironický, píše o sobě a o svých mzdách
kompoziční plán
-8 hlav, prolog- představuje se vypravěč čtenářům
-zrcadlová kompozice- protiklady
-chronologické vyprávění až na konec (časový předěl)
-dějové napětí, čtenář tuší dramatický zvrta (větší napětí)
-začátek klidný, pozdější rozjezd (znak realistických knih)
Obsah: Mladý znuděný šlechtic Evžen Oněgin přijel na venkov, aby se zde ujal majetku po zemřelém strýci. Setkal se s mladým statkářem Vladimírem Lenským, který ho seznámil s Larinovými. Vdova Larinová měla dvě dcery – Taťánu a Olgu. Taťána se do Evžena zamilovala a napsala mu vášnivý dopis, on však její city neopětoval. Oněgin flirtoval s Olgou, která byla zasnoubená s Lenským. Byl vyzván na souboj, ve kterém Lenského zabil.
Olga se provdala za důstojníka a Taťána odjela s matkou do Moskvy a vzala si staršího generála knížete Gremina. Po čase se setkala s Oněginem na plese v Petrohradu, kde již vystupovala jako přední dáma společnosti. Evžen po ní zatoužil a psal jí láskyplné dopisy, ale Taťána zůstala věrná svému muži (jak typická hlavní hrdinka realistického románu), ačkoliv stále milovala Oněgina.
Jazykový plán
-Oněginská strofa-14 veršů -4 verše-a,b,a,b,
-4 verše-a,a,b,b
-4 verše-a,b,b,a
-spisovný jazyk, ve verších
-ruské slovo-chandra (splín), francouzské slovo-rauch
-archaismy(míti, pěti, uzřít, pěl), bohatá slovní zásoba, citově zabarvená slova
-odkaz na jiné postavy-Byron
-přímá řeč –krátké dynamické věty
-řečnické obraty, básnické přívlastky
III. Poznámky o knize
-psal 8 let
-vliv na další autory – J.Hora