Jméno: František Křelina
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Dramatik, prozaik a básník patřil k předním představitelům českého ruralismu – tedy literárního směru, který vyjadřuje svůj zájem o vesnický život a jeho krásy, ale také vztah vesnice a městského života i první pokusy o industrializaci vesnice. Tento směr představovali také Jan Čep a Josef Knap.
Život
František Křelina se narodil 26. července 1903 v Podhradí u Jičína a zemřel 25. října 1976 v Praze. V Jičíně vystudoval Učitelský ústav a začal pracovat v Českém Dubu jako učitel. Poté, co pohraničí obsadili Němci, začal učit na pražských školách – od března 1939 až do roku 1951. V Praze se setkal s dalšími dvěma spisovateli – Josefem Knapem a Jaroslavem Durychem, s nimiž pracoval na výzvě lidu. Ta ale nebyla nikdy vydána, protože byla zastavena cenzurou.
2. července 1927 se oženil s Annou Masopustovou, s níž měli dvě dcery – slavnější z nich je Hana Pražáková, spisovatelka (jejím manželem byl Richard Pražák, historik působící jako pedagog na filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Roku 1936 získal státní ocenění a roku 1938 cenu České akademie věd a umění.
Protože se nehodil do komunistického myšlení, byly jeho knihy cenzurovány a společně s několika dalšími spisovateli byl proti němu vykonstruován proces, za který dostal dvanáct let. Byl odsouzen za velezradu, stejně jako několik dalších spisovatelů, například Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř či Ladislav Jehlička. Společně s těmito spisovateli byli vězněni na Pankráci. Jejich dílo ale mohlo pokračovat dál, protože tamější dozorce Václav Sisel jejich rukopisy ukrýval na své chatě až do roku 1968.
10. května 1960 byl amnestován, ale pracovat mohl pouze manuálně – až do roku 1964 tedy působil pouze jako stavebník dělník (mezitím se však i nadále věnoval literární tvorbě). Jeho články byly součástí novin Zemědělské noviny a Lidová demokracie.
Roku 1976 spisovatel umírá.
Dílo
Hlas kořenů
Kniha z roku 1927.
Hlas na poušti
První román tohoto autora pochází z roku 1935. Jejím ústředním tématem je vztah člověka k půdě, věrnost tradici a křesťanské mravní zásady.
Jalovčí stráně
Kniha byla původně vydána v roce 1937, poté ji autor přepracoval a znovu vydal roku 1947. Obsahuje povídky jako je Rostl tam jalovec a vřes, Dva kraje, Obecní třešně, Marta učitelka, Nenasytné pole, Vdoví úděl, Bratři, Jarní sníh, Pachtýř a hospodář, Žebrácké vandrování. Hlavními hrdiny jsou prostí lidé, kteří mají silný vztah se svým rodným krajem.
Klíče království
Jedná se o sbírku prózy tohoto autora z roku 1939.
Dcera královská, blahoslavená Anežka česká
Jedná se o popis života svaté Anežky české z roku 1940, nicméně není podloženo žádnými historickými prameny.
Amarú, syn hadí
Tato kniha vznikla roku 1942. Její děj se odehrává v sedmnáctém století, kdy se čeští misionáři snažili šířit svou víru v peruánských pralesích na konci 17. století. Hlavní hrdina, kněz J. V. Richter je umučen domorodci.
Každý své břímě
V této knize se autor zaměřuje na lidickou tragédii, kdy bylo spousta nevinných lidí zavražděno nacisty. Kniha je z roku 1969 a autor v ní věnuje zvláštní podobnost knězi, kteří se i ve složité a děsivé situaci dokázal chovat jako opora pro ostatní lidi, kterým dodával odvahu.
Země dědičná
Jedná se o trilogii, která byla postupně vydávána jako jednotlivé svazky. Prvním dílem se v roce 1935 stala kniha Hubená léta. Zde se setkáváme s tkalci z Podjedštědska v době hospodářské krize. Druhý díl s názvem Puklý chrám byl napsán o dva roky později a zde je velice patrný vliv ruralismu, kdy venkov je vylíčen jako čistý, kdežto městské prostředí je zkažené. Posledním dílem je Bábel z roku 1968, který byl původně vysázen již roku 1939, ale nemohl vyjít dříve.