Jméno: George Sandová
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Francouzská spisovatelka patřila mezi nejúspěšnější spisovatelky devatenáctého století. Její romány představují velkou fresku romantického sentimentu a života 19. století, zejména v jeho pastoračních aspektech.
Život
George Sand se narodila jako Armandine Aurore Lucille Dupin v Paříži 1. července 1804. Její otec Maurice Dupin byl vojákem a právě z jeho strany byla spisovatelka příbuznou celé řady králů. Zemřel, když byla Aurore ještě dítě. Její matka byla dcerou profesionálního chovatele ptáků. Když jí bylo 14 let, byla unavená z toho, že její existence působí mezi matkou a babičkou sváry, a rozhodla se odejít do pařížského kláštera Dames Augustines Anglaises. I když se snažila narušit klidný život kláštera, tamější klidná atmosféra a tiché rozjímání spolu s přímou komunikací s Bohem ji přitahovala.
Aby ji babička zachránila před mysticismem, povolala ji do svého domova v Nohantu. Zde mohla spisovatelka studovat přírodu, praktikovat medicínu na rolnících a číst díla od filozofů všech věkových kategorií. Právě zde se zamilovala do děl autora Françoise René Chateaubrianda. Její excentrický učitel ji povzbudil, aby nosila pánské oblečení při jízdě na koni, a cválala krajinou v kalhotách a volné košili. To možná způsobilo, že svá díla vydávala pod pseudonymem George Sand.
Po smrti babičky se stala paní jejího pantví v Nohantu. V 19 se provdala za Casimira Dudevanta, syna barona a služky. Byl dobrosrdečný, ale hrubý a smyslný a urazil její vznešený a mystický ideál lásky. Proto brzy začala hledat idealizovaný objekt lásky jinde. Udržovala platonický vztah, díky čemuž si uvědomila, že je nemožné udržet lásku bez fyzické vášně.
Ve věku 27 let se přestěhovala do Paříže a hledala nezávislost a lásku, přičemž opustila manžela a děti. Začala psát články, aby si vydělala na živobytí. Jejími mentory se staly Henri de Latouche a Charles Sainte-Beuve. Zamilovala se do mladého spisovatele Julesa Sandeaua, se kterým spolupracovali na článcích, jež podpisovali J. Sand. Vztah však netrval dlouho. Pak se setkala s mladým básníkem Alfredem de Mussetem a stali se milenci.
Její snaha o absolutní lásku ji vedla roky bouřlivých záležitostí k dosažení tolerantní a univerzální lásky – Boha, přírody, dětí. Zemřela v Nohantu 9. června 1876.
Dílo
Každou noc od půlnoci do svítání trávila George Sandová svou kvótu 20 stran psaní a nikdy toto množství nepřekročila. Všechny její romány jsou milostné příběhy, ve kterých se její romantický idealismus rozvíjí v realistickém prostředí.
Valentine
Autobiografický román z roku 1832 líčí aristokratickou ženu, která se nešťastně provdá. Zjistí, že ji miluje farmářův syn.
Indiana
Autobiografický román je z roku 1832 a byl vydán pod jménem George Sand. Vzniká v době, kdy si autorka uvědomuje, že selhala jako manželka i jako milenka. Ústředním tématem je hledání absolutní lásky ženou.
Consuela
Část tohoto díla vydaného v roce 1843 se odehrává na Šumavě – v české části. V tomto románu autorka vystavuje svou socialistickou doktrínu spojenou s humanitárním náboženstvím. Její socialismus měl optimistickou, idealistickou povahu. Autorka sympatizuje s těžkou situací pracovníka a farmáře.
Ďáblův močál
Autorka se zaměřila také na psaní románů věnovaných venkovskému životu, ke kterému ji inspiroval život v Nohantu. Právě Ďáblův močál patří do tohoto období, vyšel v roce 1846. Oslavuje pokorné ctnosti jednoduchého života a nabízí idealizovaný portrét rolníků z Berry.
Lélia
Kniha z roku 1854 je lyrickým dílem, ve kterém autorka hledá vyznání vlastního tělesného chladu. Lélia je krásná žena, kterou miluje mladý básník, ale ona mu může ukázat jen mateřskou náklonnost.
