Kniha: Hospoda Na mýtince
Autor: Z. Svěrák a L. Smoljak
Přidal(a): julinka
O autorovi
Země, město původu
- Ladislav Smoljak-Československo, Praha
- Zdeněk Svěrák-Československo, Praha
Doba, kdy žil
- Ladislav Smoljak-1931-2010
- Zdeněk Svěrák-minulé století-současnost
Další díla
- Lyrika: Zdeněk Svěrák-Dělání
- Epika: Zdeněk Svěrák-Radovanovy radovánky
- Drama: Ladislav Smoljak-Vražda v salónním coupé, Zdeněk Svěrák-Dobytí severního pólu
Rozbor díla: Hospoda Na mýtince
- Rok vydání: 1969 (premiéra)
- Literární druh: drama
- Literární žánr: opereta
Příslušnost k literárnímu směru
- Dramatická tvorba po roce 1945
Hra vznikla na konci 60. let, v období politického uvolňování, které však brzy ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy a následná normalizace. Divadlo Járy Cimrmana, ačkoliv se tvářilo apoliticky, představovalo v této době únik z šedé reality a jeho inteligentní humor se stal formou tichého odporu proti režimu. Poetika založená na mystifikaci a parodii oficiální kultury umožnila divadlu přežít i v přísně cenzurovaném prostředí normalizačních let.
Téma – dvě části:
- 1. část – ze života a díla Járy Cimrmana (vědecká přednáška a referáty)
- 2. část – z úryvku Cimrmanovi operety Proso
Hlavní myšlenka díla
- Odlehčení od běžného života
Kompozice
- Členění (např. části, kapitoly, dějství, výstupy, básně)
- Výstupy, repliky, scénické poznámky a dialogy
Způsob vyprávění
- Jedná se o drama, tudíž máme promluvy jednotlivých postav pomocí přímé řeči.
Jazykové prostředky
Jazyk hry je jedním z klíčových prvků cimrmanovského humoru. Autoři hojně využívají slovní hříčky, dvojsmysly a absurdity (např. „Jdu na sever! A už jdu na jih!“). Text paroduje jazyk operet, vědeckých přednášek i dobových klišé. Časté je používání archaismů a knižních výrazů v kontrastu s hovorovými obraty, což vytváří komický efekt. Specifický humor je postaven na nečekaných pointách, doslovném chápání metafor a detailně propracované mystifikaci okolo postavy fiktivního génia Járy Cimrmana.
Hlavní postavy (jméno, role, charakteristika)
- Hostinský – prolhaný, upovídaný
- Hrabě Ferdinand von Zeppelin – vznešený, egoistický, bohatý, sprostý, miluje ženy, ke konci se dozvíme, že to byl pašerák
- Kulhánek – vězněn 20 let, slušný
- Trachta – inspektor, sedívá u hospody už 20 let
Děj (obsah) díla
Obsah díla se, jak už je ve zvyku u představení Divadla Járy Cimrmana, skládá ze dvou částí. První část tvoří vědecká přednáška a série odborných referátu týkající se života a díla Járy Cimrmana.
Teď už ale k samotné hře – operetě Proso. Celý děj operety Proso se odehrává v hospodě na Mýtince. Okolo hospody je úplná pustina a nikdo ji nenavštívil přes 20 let. Hostinský, který zdědil hospodu po svém dědečkovi je zcela opuštěný a jediný s kým si může povídat je figurína takzvaného Ludvíka. Jednoho dne ovšem hned u hospody ztroskotá vzducholoď hraběte Ferdinanda von Zeppelina. Hospodský ho obslouží a dají se do řeči. Hrabě vypráví hostinskému, jak dobrý vztah chová k ženám načež mu hostinský odpoví, že má krásnou vnučku, která je ale zrovna ve městě. Hostinský lže, chce jen zdržet své hosty. Hrabě se rozhodne zůstat, aby vnučku poznal. Po nějaké době do děje vkročí další postava, kterou je uprchlý vězeň Kulhánek. Kulhánek vypráví o své lásce z mládí. Na to hostinský odpoví, že popis té dívky přesně odpovídá jeho neexistující vnučce. V hospodě se rozhodne po této radostné zprávě zůstat i Kulhánek. Protože je ovšem dívka jen jedna a zamilovaní dva, Kulhánek vyzve hraběte k souboji. Hrabě souhlasí, ale před soubojem chce zaplatit hostinskému. Omlouvá se ovšem, že nemá mince, ale může zaplatit cyklistickými zvonky. Díky tomu se prozradí a všem dojde, že se jedná o pašeráka Miklóse Göcse, kvůli kterému strávil Kulhánek nespravedlivě 20 let ve vězení. V závěru se ukáže, že figurína Ludvíka nebyla pouhá figurína, ale skutečný policejní inspektor Trachta, který celých dvacet let seděl v hospodě jen, aby našel pašeráka zvonků Miklóse Göcse. Následně ho zatýká a odvádí.
Klíčové scény
Jeden z referátů – Umělecká loupež, která nám sděluje, že původně sedmihodinová opereta Proso byla rozkradena uměleckou komisí. Když chce hrabě zaplatit zvonky a náhlý zvrat v operetě, který nám ukáže že figurína Ludvíka byl inspektor.
Další zpracování
- Divadelní záznam
Dobové a dnešní přijetí díla
Divadlo Járy Cimrmana bylo jediné divadlo, které i po státním převratu neztratilo své diváky. Dodnes je jedno z nejoblíbenějších divadel v Praze a troufnu si říct, že i v České republice. Všechna díla, ve kterých se vyskytuje postava Járy Cimrmana jsou Čechy velmi oblíbená.
