Hospoda Na mýtince – rozbor díla (2)

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

rozbor-díla

 

Kniha: Hospoda Na mýtince

Autor: Z. Svěrák a L. Smoljak

Přidal(a): julinka

 

O autorovi

Země, město původu

Doba, kdy žil

  • Ladislav Smoljak-1931-2010
  • Zdeněk Svěrák-minulé století-současnost

Další díla

  • Lyrika: Zdeněk Svěrák-Dělání
  • Epika: Zdeněk Svěrák-Radovanovy radovánky
  • Drama: Ladislav Smoljak-Vražda v salónním coupé, Zdeněk Svěrák-Dobytí severního pólu

 

Rozbor díla: Hospoda Na mýtince

  • Rok vydání: 1988
  • Literární druh: drama
  • Literární žánr: opereta

 

Příslušnost k literárnímu směru

  • Dramatická tvorba po roce 1945

Téma  – dvě části:

  • 1. část – ze života a díla Járy Cimrmana (vědecká přednáška a referáty)
  • 2. část – z úryvku Cimrmanovi operety Proso

Hlavní myšlenka díla 

  • Odlehčení od běžného života

 

Kompozice

  • Členění (např. části, kapitoly, dějství, výstupy, básně)
  • Výstupy, repliky, scénické poznámky a dialogy

 

Způsob vyprávění

  • Jedná se o drama, tudíž máme promluvy jednotlivých postav pomocí přímé řeči.

 

Hlavní postavy (jméno, role, charakteristika)

  • Hostinský – prolhaný, upovídaný
  • Hrabě Ferdinand von Zeppelin – vznešený, egoistický, bohatý, sprostý, miluje ženy, ke konci se dozvíme, že to byl pašerák
  • Kulhánek – vězněn 20 let, slušný
  • Trachta – inspektor, sedívá u hospody už 15 let

 

Děj (obsah) díla

Obsah díla se, jak už je ve zvyku u představení Divadla Járy Cimrmana, skládá ze dvou částí. První část tvoří vědecká přednáška a série odborných referátu týkající se života a díla Járy Cimrmana.

Teď už ale k samotné hře – operetě Proso. Celý děj operety Proso se odehrává v hospodě na Mýtince. Okolo hospody je úplná pustina a nikdo ji nenavštívil přes 15 let. Hostinský, který zdědil hospodu po svém dědečkovi je zcela opuštěný a jediný s kým si může povídat je figurína takzvaného Ludvíka. Jednoho dne ovšem hned u hospody ztroskotá vzducholoď hraběte Ferninanda von Zeppelina. Hospodský ho obslouží a dají se do řeči. Hrabě vypráví hostinskému, jak dobrý vztah chová k ženám načež mu hostinský odpoví, že má krásnou vnučku, která je ale zrovna ve městě. Hostinský lže, chce jen zdržet své hosty. Hrabě se rozhodne zůstat, aby vnučku poznal. Po nějaké době do děje vkročí další postava, kterou je uprchlý vězeň Kulhánek. Kulhánek vypráví o své lásce z mládí. Na to hostinský odpoví, že popis té dívky přesně odpovídá jeho neexistující vnučce. V hospodě se rozhodne po této radostné zprávě zůstat i Kulhánek. Protože je ovšem dívka jen jedna a zamilovaní dva, Kulhánek vyzve hraběte k souboji. Hrabě souhlasí, ale před soubojem chce zaplatit hostinskému. Omlouvá se ovšem, že nemá mince, ale může zaplatit cyklistickými zvonky. Díky tomu se prozradí a všem dojde, že se jedná o pašeráka Miklose Gosce, kvůli kterému strávil Kulhánek nespravedlivě 20 let ve vězení. V závěru se ukáže, že figurína Ludvíka nebyla pouhá figurína, ale skutečný policejní inspektor Trachta, který celých dvacet let seděl v hospodě jen, aby našel pašeráka zvonků Miklose Gocse. Následně ho zatýká a odvádí.

 

Klíčové scény

Jeden z referátů – Umělecká loupež, která nám sděluje, že původně sedmihodinová opereta Proso byla rozkradena uměleckou komisí. Když chce hrabě zaplatit zvonky a náhlý zvrat v operetě, který nám ukáže že figurína Ludvíka byl inspektor.

 

Další zpracování

  • Divadelní záznam

 

Dobové a dnešní přijetí díla

Divadlo Járy Cimrmana bylo jediné divadlo, které i po státním převratu neztratilo své diváky. Dodnes je jedno z nejoblíbenějších divadel v Praze a troufnu si říct, že i v České republice. Všechna díla, ve kterých se vyskytuje postava Járy Cimrmana jsou Čechy velmi oblíbená.