Jméno: Jak napsat fejeton
Zařazení: Sloh
Přidal(a): David Hampl
Pod pojmem fejeton se ukrývá jeden ze slohových útvarů typický především pro publicistický styl. Jde o osobní a vtipné zamyšlení se nad určitým aktuálním problémem či situací. Mezi jeho hlavní znaky patří především neotřelost, originalita a nápaditost. Důležité je, aby se autorovi podařilo téma fejetonu podat zajímavým způsobem, který čtenáři danou věc ukáže v nové světle.
Základní znaky fejetonu
Téma fejetonu může být velmi rozmanité a důležitější, než téma samo často bývá právě to, jak se autorovi podaří toto téma originálně zpracovat. Fejeton je útvarem natolik komplexním a různorodým, že je velmi těžké ho striktně vymezit. Přesto lze poukázat na několik jeho základních znaků či tendencí. Osobitost a vtip jsou v tomto případě klíčové. Někdy se chybně udává, že cílem fejetonu je dané téma odlehčit. Někdy k tomu může dojít, ale není to pravidlem, důležité je danou věc ukázat tak zvaně v jiné světle, některé fejetonu mají i vedlejší cíl, který spočívá v tom, přimět čtenáře k zamyšlení se nad nastíněným tématem, především pokud jde například o určitý přehlížený společenský problém. Z tohoto důvodu je fejeton vlastně jakousi kombinací několika jiných slohových útvarů, především úvahy s vyprávěním a popisem.
Jedním ze základních principů, které se při psaní fejetonu doporučuje dodržet, je vyjít při jeho psaní ze svých vlastních zkušeností a zážitků. To autorovi umožňuje větší osobitost a konkrétnost. Osobitost a originalita textu úzce souvisí i s jazykovými prostředky. Fejetony by měly mít určitý humorný nádech, k němu přispívá i nejrůznější hraní si se slovy a s jazykem, využívání prvky jazykové komiky či ironie. K ozvláštnění fejetonu lze ale použít i přímou řeč, součástí fejetonu může být i rozhovor, vtipně může na správném místě působit i použití archaismů, neologismů či dalších vrstev slovní zásoby. Pro větší zapojení čtenáře je vhodné do fejetonu začlenit i řečnické otázky.
Na co si dát při psaní fejetonu pozor
Jednou ze základních chyb je, když fejeton sklouzne do úvahy, ještě k tomu vážné úvahy. Autor musí mít vždy na paměti, že pro fejeton je důležitý nadhled a humor. Pokud máte sami od sebe ve svém životě sklon k ironii či sebeironii, při psaní fejetonu to využijte. Když to navíc spojíte s nějakým na první pohled všedním, obyčejným zážitkem, tím lépe. Nezapomeňte ani na to, že fejeton by neměl být pro čtenáře náročný na čtení a pochopení. Tomu přizpůsobte nejen zvolenou slovní zásobu, ale také stavbu textu, pozor například na příliš dlouhá souvětí či příliš mnoho informací. Fejeton není výklad.
Častým problém bývá, jak vlastně fejeton zakončit. I zde si pamatujte, že neexistuje jedna univerzální rada. Pokud chcete, můžete se pokusit závěr fejetonu určitým způsobem vypointovat, ale není to nutné. Nechte klidně váš fejeton jakoby otevřený, každý čtenář si v něm pak bude moci najít to, co chce. Důležitý není jen konec, ale také začátek, tak jako pro všechny žánry publicistického stylu, tak i pro fejeton totiž platí, že základem úspěchu je dobrý titulek. Titulek musí být zajímavý, originální a kreativní natolik, aby čtenáře přesvědčil o tom, že si fejeton přečte. Jako nejvhodnější se ukazuje kombinace vtipu a mírné provokace.
