Jak napsat zamyšlení?

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

literatura

 

Téma: Jak napsat zamyšlení?

Zařazení: Slohové práce

Přidal(a): Kristýna Hodonská

 

Jedná se o nesamostatný slohový útvar, který řadíme k úvaze. V případě úvahy je cílem zamyslet se nad určitým problémem, a následně vyvodit závěr. U zamyšlení se snažíme text zjednodušit a neřešíme tak hloubku daného problému, spíše na něj poukazujeme, lze tedy říci, že zamyšlení je lehčí forma úvahy. Autor využívá pouze své myšlenky a pokládá jen málo řečnických otázek. Popisuje své zkušenosti, názory a postoje k danému tématu. Cílem je zamyšlení se čtenáře nad původní otázkou. V tomto článku se zaměříme na osnovu a vše, co k dobrému napsání zamyšlení patří.

Nejprve je tedy potřeba vypracovat osnovu, podle které budeme postupovat. Pomůže nám postupně probrat důležitý obsah a neopomenout žádnou část. Při slohových pracích je důležité členit text do odstavců, zamyšlení není výjimkou, a s tím nám může být osnova také nápomocná.

 

1. Úvod

  • Představení hlavního tématu, obecný popis.

2. Stať

  • Popis osobního úhlu pohledu.
  • Zamyšlení se nad problémem a jeho řešením.
  • Předání svých názorů, postojů.

3. Závěr

  • Není nutné dospět k řešení situace.
  • Shrnutí celého problému.

 

Představení tématu

Už při samotném výběru zadání je potřeba si ujasnit, zda nám naše praxe dokáže poskytnout podklady pro obsah zamyšlení. Snažíme se nastřádat, co nejvíce informací a faktů, které nám při samotném psaní výrazně zjednoduší práci. Téma, o kterém bychom psali, by nás mělo zajímat, bavit a případně motivovat s určitým problémem něco dělat. Těžko by se nám psalo, o něčem neznámým, nezáživným.  V této části se jedná o obecný popis tématu. Naším cílem je seznámit čtenáře s naší slohovou prací.

 

Stať

V hlavní části se zaměříme na naše vlastní zkušenosti.

Předkládáme argumenty, proč je pro nás téma důležité, sdílíme zkušenosti. Můžeme použít i řečnické otázky, s jejich četností bychom to ale neměli přehánět, nejedná se totiž o klasickou úvahu, ale o zamýšlení se v sobě. Součástí je i argumentace – vhodná a logická. Důležitá je přesnost a logičnost úvahového procesu. Nezapomínejme také, že je důležité psát neutrálním spisovným jazykem, vhodným pro úvahy.

 

Závěr

Poslední částí je závěr, který slouží ke shrnutí nejpodstatnějších informací naší slohové práce. Snažíme se naznačit řešení problému – závěr vyvozený z argumentů.

Jak již bylo zmíněno, není nutné dospět k řešení situace, ale měli bychom být schopni vyjádřit vlastní názor.

 

Rozdíl mezi úvahou a zamyšlením

Hlavní rozdíl mezi úvahou a zamyšlením je délka psaného textu. Autor se snaží držet své myšlenky „na uzdě“, nedává jim tolik volnosti, jako při klasické úvaze. Není nutno problém vyřešit, stačí jen naznačit směr.

 

Na co si dát pozor?

  • Úplná absence řečnických otázek
  • Nespisovná a hovorová čeština
  • Odstavce
  • Správná gramatika a pravopis

 

Ukázky zamyšlení na webu: