Kreutzerova sonáta

Kniha: Kreutzerova sonáta

Přidal(a): zob

Slavná novela psaná na slova evangelia sv. Matouše, v níž autor uvažuje o manželství a lásce vůbec. Vypráví příběh statkáře, který ze žárlivosti zavraždil svou ženu.

Kontext:

Realismus: zhruba od 30./40. let 19. století, základní prostor: město → urbanizace,společnost

Kritický realismus: vystupňovaný, umělecký projev kritického vztahu autora k negat. Spol. jevům

Naturalismus: uměl. Směr o teorii předurčení lidského života, biolog dědičnosti, utrpení

Současníci:
Rusko – N.V.Gogol, F.M.Dostojevskij, A.P.Čechov
Francie – H. de Balzac, G.Flaubert, E.Zola, G. de Maupassant
Anglie – Ch.Dickens, W.M.Thackeray, Ch. a E. Brontë
a další

Autor: 1828- 1910

Prozaik, filozof, statek Jasná Poljana – hosp. reformy
Proti spoutané lidské existenci, materiálním poměrům i duchovním konvencím
pocházel ze starého šlechtického rodu → romány z prostředí vysoké společnosti
Nedokončil studia práv, protože odjel na Kavkaz na sevastopolské tažení, kde psal črty. →zkušenosti z války Vojna a mír
Dobrovolník Krymské války
Po návratu otevřel v Jasné školu pro mužické děti, kde sám vyučoval.
Charakteristické pro něj bylo, že se celý život vzpíral proti spoutanosti lidské existence, materiálními poměry i duchovními konvencemi.
Ke konci života tíhl stále více k publicistice a autentické črtě. Opustil svoji rodinu a na útěku zemřel na zápal plic na malé železniční stanici Astapovo v Rusku.

Díla:

Největší jeho dílo je historický román „Vojna a mír“ (v němž ukázal, jak dějiny tvoří lid a množství nepředvídaných okolností,n e panovníci) a „Anna Karenina“. Napsal též množství filosofický, sociologický a náboženských úvah
názory na svět vkládal i do svých knih, byl pacifista (neodporování zlu násilím, prosazování domluvy)
život a lidé jsou mravně zkažení, hlavně ve městě, jeho teorie: žít v prostotě, chudobě, pokoře.
>>VOJNA A MÍR, 1865, 4 díly, historický román, na pozadí probíhající války s Napoleonem, požáru Moskvy, ústupu francouzské armády představuje život soudobé ruské společnosti
>>KREUTZEROVA SONÁTA, 1889, novela, cestující ve vlaku se baví o lásce, věrnosti, manželství. Jeden z nich, statkář Pozdnyšev, vypráví svůj příběh: popisuje své manželství jako neustálý zápas o prosazení vlastních zájmů, který vyvrcholil vraždou jeho ženy. V záchvatu žárlivosti ji zabil, protože ji podezříval z nevěry s houslistou Truchačevským. Ten jeho ženu doprovázel při hře Beethovenovy Kreutzerovy sonáty a z jejich hudebního souznění Pozdnyšev usoudil, že jsou milenci.
>>ANNA KARENINOVÁ, 1873-1877, mladá, vdaná žena má milence (důstojníka Vronského), opouští rodinu i syna. Po letech je nešťastná, společensky izolovaná a její vztah s Vronským se rozpadá. Děj sleduje i osudy dalších postav, například Kitty Ščerbacké, která si po počátečním zklamání z Vronského vezme statkáře Levina.

LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ

Když postřehl, že v kupé zní pouze jeho hlas, odmlčel se a obrátil se k starci.

Realistický styl psaní = REALISMUS

Realismus – 2. Pol 19.st.

Reakce na tehdejší život lidí
literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti

Znaky realismu

pravdivý obraz
život společnosti a nitro člověka
typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné
zobrazuje průměrného člověka ⇒ realistický román je zrcadlem společnosti, kronikou jejích mravů
objektivní přístup ke skutečnosti ⇒ autor neužívá autostylizace (autor není v díle účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
kritika nedostatků ve společnosti (odtud název kritický realismus – ten se jako takový objevuje až o něco později, někdy v 80. letech 19. století ⇒ autoři jsou ještě mnohem více otevřenější, poukazují na sociální konflikty a snaží se je řešit)
román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy apod.

Přinutí k sňatku takové partnery, kteří se ve stáří nemají rádi, a pak se diví, že spolu žijí v nesvárech, vychrlila dáma a přitom se ohlížela po advokátovi a po mně a dokonce i po příručím, který se zvedl ze svého místa, opřel se lokty o opěradlo a s úsměvem sledoval naši debatu. „ Jenom dobytek může hospodař pářit podle svého přání, mezi lidmi přece existují určité sympatie, vztahy,“
typizace – Dáma zastupuje názor většiny emancipovaných žen

pravdivost / analýza skutečnosti

kritika způsobu vzniku manželství

Zřejmě tajil smích a byl připraven se obchodníkovi vysmát nebo jeho slova vychválit – podle toho, jak se budeme tvářit my.

Kritika falešnosti / typizace – zastupuje falešné lidi, kteří mají tendence být se všemi za dobře, hlavně aby někoho nerozlobili. / pravdivý obraz skutečnost – tak to bylo a (tak to i je)

Eva jako ženská byla stvořena z mužova žebra a tak to zůstane na věky věků.řekl starec

Typizace- názor většiny konzervativců na postavení žen ve společnosti. Podle nich žena nic neznamenala, nejdůležitější byl vždy jen muž!

Pasáž – debata o tom co to znamená láska

Názor ŽENY : Každý přeci ví co je to láska … Vždyt je to prosté. Láska? Láska je cit, kterým dáváme přednost jednomu nebo jedné před všemi ostatními.

Otázky OPOZICE.

Jak dlouho platí taková přednost? Měsíce ?Dny?!

Všichni o ní mluví, ale nikdo v podstatě neví co to láska opravdu znamená.

Je to zvláštní, jak silná bývá iluze o tom, že krása je dobro. Krásná žena říká hlouposti, člověk ji poslouchá a neuvědomuje si, že to je hloupost, její slova mu připadají chytrá. Krásná žena mluví a páchá ohavné věci a nám to připadá roztomilé.

POSTAVENÍ K ŽENÁM

Klam krásy, dvojí metr na společnost,
ŽENA, je nástroj rozkoše.
ŽENA, je vybraná lahůdka.
Hlavním úkolem ženy, uchvátit muže.
Ve školách a v parlamentu dostává žena svobodu, ale všichni se na ni dívají jako na nástroj rozkoše.
Totéž platí i o ŽENSKÉ EMANCIPACI . otroctví ženy přeci spočívá pouze v tom, že muži pokládají za velmi správné užívat ji jako nástroj rozkoše a velmi po tom touži. I přesto že jí poskytnou určitá práva, pohlížet na ní budou stejně= STEJNÝ NÁZOR NA ŽENU. Je tak vychována od DĚTSTVÍ ale i VEŘEJNÝM MÍNĚNÍM .

Příběh je podáván formou rozmluvy, což utváří specifickou kompozici díla. Jedná se o tzv. rámcovou novelu: vnější rámec tvoří rozhovor cestujících ve vlaku, zatímco vnitřní příběh je tvořen Pozdnyševovým vyprávěním (monologem). Příběh sám o sobě není tak důležitý jako projednávaný názor na ženy, lásku, manželství, vášeň, děti a nevěru.,,

Proslulá novela z posledního období Tolstého literární tvorby, vyznačujícího se selsky patriarchálním světovým názorem a mravoučným zaměřením, líčí tragický rozvrat měšťácké rodiny, končící vraždou. Přísně je v novele odsuzována moderní kultura, především hudba, domněle probouzející hříšné vášně.

Novela ruského realisty L. N. Tolstého zaměřená na problematiku sexuality. Autor nepřímo, pomocí monologu rusa Pozdnyševa, vysvětluje, jak by se měli lidé chovat ve svém milostném životě.