Kreutzerova sonáta – rozbor díla (2)

Kniha: Kreutzerova sonáta

Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj

Přidal(a): sombrero70

 

Lev Nikolajevič Tolstoj

• 1828 (Jasná Poljana) – 1910 (Astapovo, zápal plic)
• Nedokončil studium práv, voják na Kavkaze (účast v krymské válce)
• Spisovatel, filozof, reformátor a vizionář
• Zabýval se historií – historické romány
• používal metodu introspekce, díky níž pronikal do vnitřního světa svých hrdinů, kde vkládal své filozofické úvahy

Dílo

• Dětství, Chlapectví, Jinošství – autobiografická trilogie
• Vojna a mír – čtyřdílná románová epopej na pozadí napoleonských válek, historické (Napoleon, car Alexandr, Kutuzov) i fiktivní postavy (rodiny Rostovových, Bolkonských a Pierra Bezuchova), vykreslení života za války
• Sevastopolské povídky – inspirace v krymské válkce, ukázka hrdinství prostého vojáka, který musí denně čelit zápasu se strachem
• Anna Kareninová – román o ženě, jež nemá v osobním životě možnost volby, 2 dějové linie – 1. Nešťastná, vdaná Anna končí díky své lásce k hraběti Vronskému sebevraždou, 2. Šťastné manželství manželů Levinových; hluboká psychologická prokreslenost postav
• Vzkříšení – sociálně kritický román, hledání odpovědi na otázku jak obrodit Ruskou společnost; soud

 

Literárně-historický kontext

• Realismus – (2. pol. 19. století) je umělecký směr, který se snaží zachytit pravdu – skutečnost. Je ovlivněn filosofií pozitivismu. Ukazuje společnost se všemi jejími klady i zápory. Využívá typizace hrdinů (tzn. zaměřuje se na vlastnosti pro daný druh lidí typické). Krajním směrem realismu je naturalismus.
• • Próza, drama, román.
  • Používá se hovorová řeč, nářečí, archaismy.
• Pozitivismus – filozofický proud dokazující, že jen to je skutečné, co lze dokázat smysly a zkušeností.
• Naturalismus – (70. Léta 19. Století, Emilie Zola), přesvědčení, že život člověka je určován pouze prostředím a dědičností. Román má být „přírodopisným“ výkladem lidského života, sociologickou monografií.
• Kritický realismus – snaží se poukázat na problém, vyvolat diskusi a zjednat nápravu
• Magický realismus – objevuje se až později; prolíná se reálná skutečnost s iluzivními prvky (sny, halucinace, mýty)

 

Autoři

Francie

• Honoré de Balzac – majitel tiskárny, zachycuje přerod společnosti z feudální na kapitalistickou
  • Lidská komedie – cyklus 97 románů a povídek, jádro tvoří 3 romány (galejník Vautrin):
    • Otec Goriot – otec dal veškerý majetek svým dcerám, které ho poté opustily
    • Ztracené iluze – příběh 2 mladých mužů, kteří hledají společenské uplatnění
    • Lesk a bída kurtizán – líčení vztahů společenských špiček a podsvětí
• Gustave Flaubert – analyzoval citové vztahy
  • Paní Bovaryová – psychologický román, panička se snaží utéct z reality pokrytecké společnosti, ale nedaří se jí to a umírá, bovarismus – útěk ze skutečnosti k iluzím
• Èmile Zola – naturalista, vědecký přístup k románu, klíčový je vliv prostředí
  • Rougon-Macquartové – 20 svazkový cyklus románů, jednotlivé romány zachycují určité prostředí:
    • Zabiják – prostředí pařížských krčem, život chudiny a zhoubný vliv alkoholu
    • Nana – konfrontace vyšší společnosti a spodiny (Nana se stala prostitutkou)
• Guy de Maupassant – naturalista, 300 povídek
  • Kulička – povídka z prusko-francouzské války, o nevěstce jež svým vlastenectvím zahanbí měšťáky
  • Miláček – společensko-kritický román o prudkém vzestupu pařížského novináře pomocí žen a bezohlednosti

 

Anglie

• Charles Dickens – osudy dětí bez domova (bo měl smutné dětství J)
  • Oliver Twist – sociálně kritický román o životě sirotka
  • Kronika Pickwickova klubu – humoristický román, cesty členů klubu po venkově starou dobrou Anglií, ukázka a kritika společnosti
  • Davide Copperfield – román s autobiografickými rysy
• Charlotte a Emily Brontëové – Jana Eyrová (CH) a Na větrné hůrce (E)
• Robert Luis Stevenson – dobrodružné romány
  • Ostrov pokladů

 

Rusko

(do realismu by se taky dali zařadit dva autoři z okraje tohoto období Nikolaj Vasiljevič Gogol (Revizor, Mrtvé duše) na začátku období a Anton Pavlovič Čechov (Višňový sad, Strýček Váňa) na konci realismu)

• Ivan Sergejevič Turgeněv
  • Lovcovy zápisky – soubor povídek, ukazuje krásnou ruskou krajinu, venkov, lyrické pasáže, kritika nevolnictví
• Ivan Alexandrovič Gončarov
  • Oblomov – je typ zbytečného člověka, díky tomu ztrácí dívku
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij – za účast na proticarském povstání byl vězněn na Sibiři a pak se vrátil
  • Zločin a trest – psychologický román, student Raskolnikov zabije lichváře – má výčitky – zamiluje se do prostitutky Soni – přizná se – odsouzen na Sibiř – odchází, Soňa s ním – vykoupení a všichni jsou šťastní
  • Bratři Karamazovi – sociálně-filozofický román, otcovražda – nevlastní syn zabije otce – pak spáchá sebevraždu a ostatní tři synové se zblázní nebo jsou zatčeni nebo odejdou do kláštera
  • Idiot – příběh „překrásného člověka“, kníže který je hodný a má epilepsii, proto ho ostatní považují za idiota

 

Polsko

• Henryk Sienkiewicz – NC (1905), novoromantismus, historická beletrie k posílení národního ducha
  • Qua vadis? – román o křesťanech v Neronově říši
  • Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski – trilogie, boj Poláků s kozáky

 

Severské země

• Henrik Ibsen – Nor, dramatik, ředitel divadla
  • Nora – drama, oddaná manželka zfalšuje směnku, aby pomohla nemocnému manželovi, ten se potom stane ředitelem banky, podvod vyjde najevo – pohádají se a Nora odejde od rodiny (strhne si masku hodné manželky), kritika pokrytectví
• Hans Christian Andersen – Dán, spousta pohádek
  • Císařovy nové šaty, Sněhová královna, Ošklivé káčátko

 

USA

• Mark Twain – novinář, dobrodružné romány, vzpomínková próza¨
  • Dobrodružství Toma Sawyera
  • Dobrodružství Huckleberryho Finna

 

Rozbor: Kreutzerova sonáta

• Novela
• Zobrazen mravní rozklad společnosti a člověka

 

Styl

• Forma rozmluvy
• Použita metoda intertextuality (čtení mezi řádky) – 2 možnosti jak číst:
  • Plitce po povrchu sledovat pouze děj
  • Vnímat i filozofické názory Tolstého které do svého díla vložil (kritika společnosti, rozbor manželství)
  • Kniha spadá do kritického realismu

 

Postavy

• Pozdnyšev
• Truchačevský
• Pozdnyševova manželka
• Autor – jemu Pozdnyšev vypráví ve vlaku svůj příběh (rámcová novela?)

 

Děj

Hlavní hrdina této povídky je statkář Pozdnyšev, který ve vlaku vypravuje spolucestujícím, kteří začali debatovat na téma manželství, drama svého života. Pozdnyšev prožil své mládí plné neřesti a bez výčitek za to co dělá, jako většina členů tehdejší aristokracie. Když dospěl, našel si krásnou čistou ženu a požádal ji o ruku. Bral si ji z lásky a byl rozhodnut žít spořádaný život, bez všech dalších neřestí. Vztah z čisté zamilovanosti se, ale brzy začal měnit a to k horšímu. Nad vodou je držely pouze jejich děti, kterých měli 5. Situaci ještě zhoršil houslista Truchačevský, který se vrátil z Evropy a často navštěvoval Pozdnyševovu manželku. Když byl jednou Pozdnyšev na služební cestě, přišel mu dopis od manželky, že jí Truchačevsky přinesl noty, ačkoliv už k nim neměl chodit. To vzbudilo v Pozdnyševovi podezření, které mu nedalo spát, a rozjel se domů. Po příjezdu přistihl v bytě Truchačevského jak večeří s jeho manželkou. Ačkoliv neměl nevěru své manželky podloženou, vytáhl bajonet a manželku probodl. Byl zatčen a ve vězení strávil 8 měsíců, než došlo k soudu, který ho osvobodil.

 

Záměr

Upozornit na pokleslé mravy a způsoby tehdejší vyšší vrstvy v Rusku, která byla od dětství vychovávána k pokleslému životu. Tolstoj do tohoto díla vkládá své názory na manželství.