Realistický román

literatura

 

Jméno: Realistický román

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Realistický znamená skutečný. Realistický román se tedy snaží o to, zachytit to, o čem se píše, objektivně, bez idealizace. Nejvíce se rozvinul v souvislosti s uměleckým směrem realismus ve druhé polovině devatenáctého století, ale s realistickými romány bylo možné se setkat již dříve a píší se i v dnešní době.

 

Základní znaky realistického románu

Pro realistický román je charakteristická snaha o pravdivé, objektivní zobrazení skutečnosti. Hlavními postavami realistických románů jsou obyčejní lidé, většinou ze středních a nižších vrstev, většina realistických románů se odehrává v městském prostředí v době autorovi současnosti. Realistické romány usilují o pravdivost a úplné zobrazení skutečnosti bez idealizace, zároveň by skutečnost měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti. Svým způsobem se některé realistické romány snaží dopátrat příčin určitých společenských nedostatků, kritizují je a žádají jejich odstranění. Autor v těchto románech nevstupuje do děje, je pouze vypravěčem příběhu a hrdina bývá zachycen v určitém vývoji.

 

Významné realistické romány a jejich autoři

Nejvýznamnější realistické romány vznikly ve druhé polovině devatenáctého a na začátku dvacátého století. Jedním z významných autorů realistických románů byl francouzský spisovatel Honoré de Balzac, který po sobě zanechal nesmírně rozsáhlé, bohaté dílo, které dodnes slouží jako cenný materiál a doklad doby. Prostřednictvím svých románů se mu podařilo vytvořit obraz francouzské společnosti 19. století, chtěl představit všechny společenské vrstvy, zachytit různé životní situace, charaktery, povolání, prostředí i vlastnosti lidí. Cyklus jeho románů nese označení Lidská komedie a mezi neznámější romány patří především Otec Goriot, Ztracené iluze a Lesk a bída kurtizán.

Dalším významným autorem byl Gustave Flaubert, který se za své vrcholné dílo Paní Bovaryová dostal před soud, kde byl obžalován za ohrožování veřejné mravnosti a zlehčování instituce manželství. Román byl označován jako „román bez míry a vkusu“. Podtitul Paní Bovaryové zní Mravy francouzského venkova a tématem díla není jen ztráta iluzí a konfrontace světa reálného a vysněného, ale také analýza odlidštěných vztahů v měšťanské společnosti. Inspirací pro dílo byl navíc skutečný případ. V Anglii psal realistické romány Charles Dickens, jeho romány často zachycovaly osudy dětí bez domova a rodiny, které se musejí na vlastní pěst prodírat nepřízní osudu, a s tím souvisí i kritika společenských poměrů.





Další podobné materiály na webu: