Kniha: Le Cid
Autor: Pierre Corneille
Přidal(a): Martina Hladíková
Pierre Corneille (1606-1684)
- Francouzský dramatik a básník.
- Pocházel z velmi vznešené rodiny.
- Na přání otce vystudoval práva.
- Kromě psaní se věnoval i překládání děl jiných autorů z latiny.
- Jeho díla byla velmi populární i u francouzských králů.
- Přesto konec života strávil v chudobě.
Další díla:
- Lhář, Voda, Klitandr, Medea, Smrt Pompejova, Cinna, Melita, Titus a Berenika
Obecně kulturní kontext:
- 2. pol. 17. st.-2. pol. 18. st.
Klasicismus a osvícenství
- Označení „věk rozumu“
- 1789 – počátek velké francouzské revoluce, dobytí Bastily, svržena monarchie
- Rozvoj vědy
- Literatura se člení na vysoké (epos, tragédie) a nízké žánry (komedie, bajky)
- Uplatňuje se jednota tří rovin (=trojjednota) místa, času a děje (i v tomto díle)
Osvícenství
- Nejvíce se projevilo ve 2. pol. 18. stol. ve Francii
- Důvěra ve vlastní rozum, odmítání víry (víra nahrazena racionalitou)
- Uznávání vědy a techniky
- Osvícenci zkoumali, proč se člověk, rozumná bytost, chová v některých případech nerozumně
- Doba optimismu, víra, že rozumem lze vysvětlit všechny problémy – stoupenci prosazovali svobodu vědeckého bádání
- Typický hrdina = Robinson: díky rozumu dokázal přežít v těžkých podmínkách
Rozbor díla: Le Cid
Literární druh:
- Drama (divadelní hra určena k předvádění na jevišti)
Literární žánr:
- Tragikomedie (veselohra, hra s vtipným dějem a šťastným koncem a zároveň s tragickými prvky)
Literární forma:
- Próza (text psaný do odstavců a kapitol)
Téma:
- Kontrast lásky a rozumu. Autor se zamýšlí nad tím, co je důležitější, vítězí rozum.
Motivy:
- Láska, rozum, myšlení, oběť, volba, rozpor, souboj, smrt.
Kompozice:
- 5 dějství
- Chronologický děj
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Dílo je veršované alexandrinem (dvanáctislabičný – u mužů, a třináctislabičný – u žen rýmovaný verš)
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
- Je porušena jednota místa, času a děje (pro Klasicismus velmi netypické – většinou se díla odehrávají na jednom místě, v totožném čase a pouze prostřednictvím jedné dějové linie)
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
Časoprostor:
- Sevilla, Španělsko
- 2. polovina 11. století
Postavy:
Hlavní
- Don Rodrigo – Španělský šlechtic. Miluje Chimenu. Je bojovný, statečný a udatný. Je věrný své rodině. Nenechá se tolik ovlivnit láskou, je pro něho důležitější rozum. Bojuje pro čest své rodiny i přesto, že kvůli tomu může přijít o svojí životní lásku. Poté odvážně slouží i pro svého krále a neohroženě bojuje v bitvě. Díky svojí statečnosti je vyznamenán přídomkem Cid.
- Chimena (někdy také Jimena nebo Ximena) – Dcera Dona Gomeze. Mladá dívka, která je velmi zamilovaná do Dona Rodriga. Těžce nese, když si musí vybírat mezi milencem a otcem. S těžkých srdcem žádá o Rodrigovu smrt, ale sama ho zabít nedokáže. Přestože ji Rodrigo zabil otce, stále ho miluje.
- Don Gomez – Otec Chimeny. Je výbušný a agresivní, má rád souboje, protože si je jistý svou výhrou. Často kvůli své povaze přivolává konflikty.
- Don Diego – Otec Dona Rodriga. Jeho jméno urazí Don Gomez, což pomstí jeho syn Rodrigo.
Vedlejší
- Don Fernando – Král. Jde o historickou osobnost, která skutečně žila.
- Donna Urracca – Dcera krále. Je zamilována do Dona Rodriga, ale ten miluje pouze Chimenu.
Děj:
Šlechtic Don Rodrigo je velmi zamilovaný do Chimeny, která ho také miluje. Milenci plánují svatbu, jejíž přípravy naruší urážka Chimenina otce, která směřuje na otce Dona Rodriga. Don Rodrigo je z nepřátelství obou rodin nešťastný, ale musí bránit jméno jeho otce, a tak vyzve Chimenina otce k souboji, při kterém ho zabíjí. Chimena požádá krále o Rodrigovu smrt, přestože ho stále miluje, přednější je boj za jejího mrtvého otce. Rodrigo nabízí dívce svůj meč, aby ho mohla zabít, ale to dívka odmítá. Nedokáže zabít někoho, kolik tak miluje.
Rodrigo se vyhne smrti a slouží pro krále. Po vydařené bitvě dostává za zásluhy přídomek Cid. Nakonec dochází i k veselce.
