Levicově orientovaná literatura

 

 Jméno: Levicově orientovaná literatura

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Levicově orientovaná literatura se označuje taktéž jako sociální realismus. Pro tento směr jsou typické romány, které se odehrávají v proletářském prostředí. Hlavní hrdina (proletář) bojuje nějakým způsobem proti kapitalismu. Mezi české představitele tohoto směru patří Ivan Olbracht, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Jindřich Hořejší, Alexandr Hořejší, Josef Hora, Jaroslav Hašek, Julius Fučík či Václav Oukropec.

 

Ivan Olbracht

Jedním z nejznámějších levicově orientovaných autorů je právě Ivan Olbracht. Tento český spisovatel a novinář získal dokonce ocenění národní umělec, a to v roce 1947. Narodil se jako Kamil Albrecht Zeman 6. ledna 1882 v Semilech a zemřel ve věku 70 let, a to 30. prosince 1952 v Praze. V sociální demokracii byl členem marxistické levice, dokonce pobýval několik měsíců v sovětské Rusku, poté asi pět let na Podkarpatské Rusi. Od roku 1921 se stal členem Komunistické strany Československa a redaktorem Rudého práva. Nejvíce patrný socialismus je zejména v knihách Země bez jména, Nikola Šuhaj loupežník, Hory a staletí, Golet v údolí či román O smutných očích Hany Karadžičové.

 

Marie Majerová

Marie Majerová se narodila jako Marie Bartošová 1. února 1882 v Úvalech. Zemřela 16. ledna 1967 v Praze ve věku 84 let. Také tato česká spisovatelka a novinářka získala v roce 1947 titul národní umělkyně. Od roku 1908 byla členkou sociální demokracie a v roce 1921 vstoupila do KSČ. Pracovala jako redaktorka Rudého práva, Ženského listu (komunistický tisk pro ženy), Práva lidu, v Dělnických listech a týdeníku Čin. Ve svých knihách se soustředila na špatné postavení dívek a žen.

 

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová se narodila jako Hennerová 8. června 1893 v Praze. Zemřela 19. května 1958 v Praze. Za svého života působila jako spisovatelka a novinářka, v roce 1953 získala titul národní umělkyně. Od 30. let 20. století se věnovala dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a stala se propagátorkou socialismu. Byla redaktorkou Rudého práva, Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova a dalších. Souhlasila s komunistickým režimem padesátých let a dokonce souhlasila s popravou Milady Horákové.

 

Jindřich a Alexandr Hořejší

Tito dva bratři se narodili v Praze. Oba dva působili jako básníci a překladatelé. Oba dva se věnovali proletářské poezii.

 

Josef Hora

Tento básník, překladatel a novinář se narodil 8. července 1891 v Dobříme a zemřel 21. června 1945 v Praze. Jako první získal titul národního umělce (bohužel však in memoriam). Rád cestoval, mimo jiné navštívil i sovětské Rusko. Působil jako redaktor Rudého práva a Práva lidu. Soustředil se na psaní proletářské poezie, čímž se zařadil mezi vůbec první autory tohoto žánru.

 

Jaroslav Hašek

Také autor Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války lze zařadit mezi levicové autory. Narodil se 30. dubna v Praze a zemřel 3. ledna 1923. Od roku 1918 se stal členem Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Co ho vedlo k opuštění anarchismu a přechodu mezi levicové autory však neobjasnil.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme celý web, ale nic parádního jsme nenašli :-(.