
Téma: Literatura ve svých nejstarších základech
Zařazení: Literární období
Přidal(a): majda
Charakteristika období
- časové vymezení: mezi lety 3500 před n.l. a 500 n.l.
- většina lidí neuměla psát
- lit. texty ovlivňuje náboženství
- nejčastější útvar je epos
- časté jsou i mýty (vyprávění o vzniku světa, hrdinech), náboženské a obřadní texty, dále různé hospodářské záznamy atd.
Starověkou literaturu dělíme na:
- Orientální (mimoevropskou)
- Antickou (řeckou, římskou)
HEBREJSKÁ LITERATURA
Bible
- řadíme k hebrejské lit., Židé (také nazývaní Hebrejci, Izraelité) věřili v jednoho boha = monoteismus, tehdy ojedinělé
- 2 části – SZ a NZ (SZ 39 knih, NZ 27 knih)
- název Bible znamená svitek, nejstarší pochází asi z r. 1400 př. n. l.
- SZ
- spisy vznikají zhruba od 1. tisíciletí př.n.l.
- psaný hebrejsky a aramejsky
- židé uznávají 39 knih (někde se uvádí 24), katolíci uznávají 46 spisů (oproti židům uznávají deuterokanonické spisy)
- Tanach
- = tzv. hebrejská bible – psáno hebrejsky
- posvátné židovské spisy, jde o spisy, jež jsou součástí starého zákona
- není to samé co SZ!! nepatří sem totiž spisy deuterokanonické
- dělení SZ
- židé: Tóra – základní kniha židovství (též zvaná Zákon), Proroci, Spisy
- křesťané: Pět knih Mojžíšových neboli Pentateuch (tvoří Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium), prorocké knihy (kniha Izajáš, Jeremiáš, Zachariáš,..), historické spisy, mudroslovné knihy (např. Kniha žalmů, Píseň písní,..)
-
- Pět knih Mojžíšových:
- Genesis – Stvoření – stvoření světa, Adam a Eva, Kain a Ábel, potopa světa (viz také Gilgamešův epos), stavba babylonské věže, praotec Abrahám
- Exodus – Odchod z Egypta – příběh Mojžíše, Desatero přikázání,
- Leviticus – kniha určená kněžím
- Numeri – obsahuje výčty lidí, vojáků, darů atd.
- Deuteronomium – zákazy a příkazy, bohoslužby, zákony
- Pět knih Mojžíšových:
- NZ
- 4 evangelia (= radostná zvěst), Skutků apoštolů, epištoly (= dopisy od apoštolů pro věřící), Zjevení Janovo = Apokalypsa (vize konce světa)
- řecky
- soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible
- obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista
- jednotlivé spisy vznikly mezi léty 50 a maximálně 120 n.l.
- kánon = spisy, které jsou veřejně uznávané, psané hebrejsky a aramejsky
- katolická církev uznává i deuterokanonické knihy (apokryf) – psány hebrejštinou, později přeloženy do řečtiny – nevíme, jestli se nezměnil původní význam
- septuaginta = spisy přepsané do řečtiny
- vulgáta = překlad SZ do latiny
- Desatero – dal Bůh Mojžíšovi na hoře Sinai
- biblické jazyky – hebrejština, aramejština
- překladové jazyky – řečtina, latina
- překlad bible do čj – Bible kralická/Kralická bible – vytvořila Jednota bratrská (Jan Blahoslav, vydání asi 1580)
- ekumenický překlad bible asi 1980
- Kumránské svitky = Svitky od Mrtvého moře, nalezeny 1947 v Kumránu,
- NZ přeložen do staroslověnštiny Cyrilem a Metodějem
Talmud
- zásadní kniha pro židy
- náboženská pravidla pro spokojený život
Korán
- hlavním náboženským textem islámu, spolu se Sunnou
- Sunna („cesta“) – obsahuje výroky a činy proroka Mohameda
- korán doslova znamená „recitace“ – Korán je autentické Zjevení od Boha Jediného, sesílané Proroku Muhammedovi v průběhu 23let
- Mohamed pochází z rodiny Proroků a Poslů z linie rodu Abraháma
- členěn do 114 kapitol = súr, nejsou seřazeny chronologicky
- verše Koránu byly Proroku Mohamedovi předávány třemi způsoby:
- vnuknutím veršů přímo do srdce Proroka Muhammeda
- prostřednictvím poslů (andělů), zejména přes anděla Gabriela jako zprávy od Jediného Boha (Alláha)
- rozhovorem s Bohem, aniž by Boha Prorok Muhammed viděl (podobně jako hovořil s Bohem Prorok Mojžíš)
- Korán a Sunna („cesta“) se skládá z hadísů (výroků Proroka Muhammeda a jeho činů) a síry (neboli Mohamedova životopisu)
STAROVĚKÉ ŘECKO
- Epos o Gilgamešovi – z 2. tis. př.n.l., dobrodružství sumerského krále Gilgameše, 5 epických skladeb
- Nářek nad zkázou města Ur – sumerská skladba, popisuje smutek po pádu města Uru z pohledu bohyně Ningal
- Báseň o stvoření
MEZOPOTÁMIE
- na území dnešního Íráku
- klínové písmo, na hliněné tabulky
- Sumerové 3000 př.n.l.
- Chammurapiho zákoník – první právní spisy, které nechal vypracovat a vytesat do kamenné skály král Chammurapi (1. pol. 18. stol. př. n. l.)
- polyteistické náboženství – uctívají mnoho bohů
STAROVĚKÝ EGYPT (4000 př.n.l.)
- hieroglyfy – nejstarší písmo, vzniká přibližně okolo r. 3000 př.n.l.
- píší na papyrové svitky
- Kniha mrtvých – první milostná poezie + zprávy ze života zemřelých
- Achnatonův hymnus na Slunce – oslavná báseň k poctě Slunce, napsal egyptský faraon Achnaton, cca 1360 př.n.l.
- Povídka o Sinuhetovi –
- uctívali zvířata
STAROVĚKÁ INDIE
- literatura ovlivněna buddhismem a hinduismem
- pitaky = buddhistické rozpravy, výklad náboženských textů, psáno jazykem sanskrt
- védy = hinduistické texty, psáno jazykem sanskrt
- upanišady = výklad hinduistických náboženských textů
- Kamasutra, Ramajana – hrdinské zpěvy
- Mahabharata – epos, 1 z nejrozsáhlejších na světě, o hinduismu
- světské dílo Kamasútra – umění milovat, tehdejší příručka pro milostný život
STAROVĚKÁ ČÍNA
- ovlivněno taolismem = čínský filozofický směr, někdy chápán jako náboženství, konfucioanismem/konfuciánstvím = čínský filozof. směr vyvinul se z učení Konfucia, buddhismem
- Hovory – Konfucius
- Kniha písní – asi 300 lidových skladeb
PERSIE
- na území dnešního Iránu
- filozof. dílo Zarathustra – sborník
- Avesta – soubor posvátných textů, sepsány v jazyce avestánština
- Tisíc a jedna noc – příběhy vyprávěné krásnou princeznou Šahrazád, vypráví svému manželovi tisíc příběhů každou noc, aby zabránila své popravě
- Kniha králů – dějiny Iránu