Literatura ve svých nejstarších základech 

 

Téma: Literatura ve svých nejstarších základech

Zařazení: Literární období

Přidal(a): majda

 

Charakteristika období 

• časové vymezení: mezi lety 3500 před n.l. a 500 n.l.
• většina lidí neuměla psát
• lit. texty ovlivňuje náboženství
• nejčastější útvar je epos
• časté jsou i mýty (vyprávění o vzniku světa, hrdinech), náboženské a obřadní texty, dále různé hospodářské záznamy atd.

 

Starověkou literaturu dělíme na:

• Orientální (mimoevropskou)
• Antickou (řeckou, římskou)

 

HEBREJSKÁ LITERATURA

Bible

• řadíme k hebrejské lit., Židé (také nazývaní Hebrejci, Izraelité) věřili v jednoho boha = monoteismus, tehdy ojedinělé
• 2 části – SZ a NZ (SZ 39 knih, NZ 27 knih)
• název Bible znamená svitek, nejstarší pochází asi z r. 1400 př. n. l. 
•  SZ 
  • spisy vznikají zhruba od 1. tisíciletí př.n.l.
  • psaný hebrejsky a aramejsky
  • židé uznávají 39 knih (někde se uvádí 24), katolíci uznávají 46 spisů (oproti židům uznávají deuterokanonické spisy)
  • Tanach
  • = tzv. hebrejská bible – psáno hebrejsky
  • posvátné židovské spisy, jde o spisy, jež jsou součástí starého zákona
  • není to samé co SZ!! nepatří sem totiž spisy deuterokanonické 
  • dělení SZ
    • židé: Tóra – základní kniha židovství (též zvaná Zákon), Proroci, Spisy
    • křesťané: Pět knih Mojžíšových neboli Pentateuch (tvoří Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium), prorocké knihy (kniha Izajáš, Jeremiáš, Zachariáš,..), historické spisy, mudroslovné knihy (např. Kniha žalmů, Píseň písní,..)

• • Pět knih Mojžíšových:
    • Genesis – Stvoření – stvoření světa, Adam a Eva, Kain a Ábel, potopa světa (viz také Gilgamešův epos), stavba babylonské věže, praotec Abrahám
    • Exodus – Odchod z Egypta – příběh Mojžíše, Desatero přikázání,
    • Leviticus – kniha určená kněžím
    • Numeri – obsahuje výčty lidí, vojáků, darů atd.
    • Deuteronomium – zákazy a příkazy, bohoslužby, zákony

• NZ 
  • 4 evangelia (= radostná zvěst), Skutků apoštolů, epištoly (= dopisy od apoštolů pro věřící), Zjevení Janovo = Apokalypsa (vize konce světa)
  • řecky
  • soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible
  • obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista
  • jednotlivé spisy vznikly mezi léty 50 a maximálně 120 n.l. 
• kánon = spisy, které jsou veřejně uznávané, psané hebrejsky a aramejsky
• katolická církev uznává i deuterokanonické knihy (apokryf) – psány hebrejštinou, později přeloženy do řečtiny – nevíme, jestli se nezměnil původní význam
• septuaginta = spisy přepsané do řečtiny
• vulgáta = překlad SZ do latiny
• Desatero – dal Bůh Mojžíšovi na hoře Sinai
• biblické jazyky – hebrejština, aramejština
• překladové jazyky – řečtina, latina
• překlad bible do čj – Bible kralická/Kralická bible – vytvořila Jednota bratrská (Jan Blahoslav, vydání asi 1580)
• ekumenický překlad bible asi 1980
• Kumránské svitky = Svitky od Mrtvého moře, nalezeny 1947 v Kumránu,
• NZ přeložen do staroslověnštiny Cyrilem a Metodějem

 

Talmud 

• zásadní kniha pro židy
• náboženská pravidla pro spokojený život  

 

Korán 

• hlavním náboženským textem islámu, spolu se Sunnou
• Sunna („cesta“) – obsahuje výroky a činy proroka Mohameda
• korán doslova znamená „recitace“ – Korán je autentické Zjevení od Boha Jediného, sesílané Proroku Muhammedovi v průběhu 23let
• Mohamed pochází z rodiny Proroků a Poslů z linie rodu Abraháma
• členěn do 114 kapitol = súr, nejsou seřazeny chronologicky
• verše Koránu byly Proroku Mohamedovi předávány třemi způsoby:
  • vnuknutím veršů přímo do srdce Proroka Muhammeda
  • prostřednictvím poslů (andělů), zejména přes anděla Gabriela jako zprávy od Jediného Boha (Alláha)
  • rozhovorem s Bohem, aniž by Boha Prorok Muhammed viděl (podobně jako hovořil s Bohem Prorok Mojžíš)
• Korán a Sunna („cesta“) se skládá z hadísů (výroků Proroka Muhammeda a jeho činů) a síry (neboli Mohamedova životopisu)

 

STAROVĚKÉ ŘECKO 

• Epos o Gilgamešovi – z 2. tis. př.n.l., dobrodružství sumerského krále Gilgameše, 5 epických skladeb
• Nářek nad zkázou města Ur – sumerská skladba, popisuje smutek po pádu města Uru z pohledu bohyně Ningal
• Báseň o stvoření

 

MEZOPOTÁMIE

• na území dnešního Íráku
• klínové písmo, na hliněné tabulky
• Sumerové 3000 př.n.l.
• Chammurapiho zákoník – první právní spisy, které nechal vypracovat a vytesat do kamenné skály král Chammurapi (1. pol. 18. stol. př. n. l.)
• polyteistické náboženství – uctívají mnoho bohů

 

STAROVĚKÝ EGYPT (4000 př.n.l.)

• hieroglyfy – nejstarší písmo, vzniká přibližně okolo r. 3000 př.n.l.
• píší na papyrové svitky
• Kniha mrtvých – první milostná poezie + zprávy ze života zemřelých
• Achnatonův hymnus na Slunce – oslavná báseň k poctě Slunce, napsal egyptský faraon Achnaton, cca 1360 př.n.l.
• Povídka o Sinuhetovi –
• uctívali zvířata

 

STAROVĚKÁ INDIE

• literatura ovlivněna buddhismem a hinduismem
• pitaky = buddhistické rozpravy, výklad náboženských textů, psáno jazykem sanskrt
• védy = hinduistické texty, psáno jazykem sanskrt
• upanišady = výklad hinduistických náboženských textů
• Kamasutra, Ramajana – hrdinské zpěvy
• Mahabharata – epos, 1 z nejrozsáhlejších na světě, o hinduismu
• světské dílo Kamasútra – umění milovat, tehdejší příručka pro milostný život

 

STAROVĚKÁ ČÍNA

• ovlivněno taolismem = čínský filozofický směr, někdy chápán jako náboženství, konfucioanismem/konfuciánstvím = čínský filozof. směr vyvinul se z učení Konfucia, buddhismem
• Hovory – Konfucius
• Kniha písní – asi 300 lidových skladeb

 

PERSIE

• na území dnešního Iránu
• filozof. dílo Zarathustra – sborník
• Avesta – soubor posvátných textů, sepsány v jazyce avestánština
• Tisíc a jedna noc – příběhy vyprávěné krásnou princeznou Šahrazád, vypráví svému manželovi tisíc příběhů každou noc, aby zabránila své popravě
• Kniha králů – dějiny Iránu