Maus (souborné vydání) – rozbor díla

 

Kniha: Maus

Autor: Art Spiegelman

Přidal(a): Anežka Boháčková

 

Kontext autorovy tvorby

Art Spiegelman (1948, Stockholm)

• americký komiksový kreslíř, editor a spisovatel, známý jako autor komiksu Maus, za který obdržel Pulitzerovu cenu
• Spiegelman se narodil ve Stockholmu židovským uprchlíkům Vladkovi a Anje Spiegelmanovým, kteří přežili koncentrační tábory Osvětim a Dachau
• 1960 se rodina přestěhovala do USA, kde Art objevil komiksové příběhy a sám začal kreslit
• 1968 se nervově zhroutil, po jeho propuštění z nemocnice spáchala jeho matka Anja sebevraždu
  • Vězeň planety peklo / Zajatec na planetě peklo
• se svou ženou Françoise od 1980 vydávali avantgardní časopis RAW, ve kterém byla i publikovaná první část Mausu (Otcova krvavá pouť dějinami)
• 1992 obdržel Pulitzerovu cenu jako první kreslíř komiksů
• deset let pracoval v The New Yorkeru

Další dílo

• In the Shadow of No Towers
  • reakce na útok 11. září

 

Další představitelé směru

• Komiks
  • Marjane Satrapi – Persepolis
  • G. Willow Wilson – Ms. Marvel (první islámská superhrdinka)
• Svědectví – WWII
  • deník Anne Frankové
  • Rudolf Vrba – Utekl jsem z Osvětimi

 

Rozbor díla: Maus

• Art Spiegelman, 1991
• komiksová série – vycházela 1980-1991, souborné vydání 1991

 

Literární druh a žánr

• grafický román
• memoár, biografie, autobiografie

 

Komiks jako forma

• většinou plný zábavných či napínavých fikcí s transparentně typizovanými hrdiny, většinou dosti pohádkových vlastností
• důraz na formu, na pevnou organizaci textového i vizuálního materiálu
• přímočaré přehledné scény a zápletky
• verbální úspornost, která vede ke zjednodušování
• namísto toho – Maus
  • důsledným odklon od fikce, realistické vidění světa, jemné odstíněním charakterů postav, které nejsou nijak pohádkově posunuté, ale naopak představují důvěrně známé typy
  • uvážlivé a pozorné zacházení s historickou zkušeností jedné rodiny

 

Výtvarné hledisko

• Jednotlivá políčka příběhu jsou většinou dokonale propracovaná.
• Díky formě perokresby a použití jen černé se dodává punc autentičnosti a vážnosti.

 

Téma a motivy

• Téma
  • Přežití holocaustu a následné desetiletí trvající trauma přeživších a jejich rodin.
• motivy
  • Válka, holokaust, smrt a vraždění, strádání, schovávání se, hádky.
  • Vliv minulosti na současnost, subjektivita dějin, cena přežití a trauma.
  • Dědictví a peníze, jídlo a hlad.

 

Myšlenka díla

• Ukazuje jak rodinný život a jeho osobní pocity, následky, deprese
• Tak i nejistotu autora jako autora, toto téma se promítá i do jeho tvorby, umělecká rozpolcenost.
  • Klade si otázku, zda komiksový formát může být někdy dostatečně propracovaný, aby dokázal zprostředkovat složitost vyprávění.
  • Snaha o zachycení pravé podstaty věcí, které ale nejsou vždy příjemné, komplikované zprostředkování skutečné historie, faktů, reálií.

 

Časoprostor

• Rámcové vyprávění (“současnost”) – New York (Rego Park v Queens), Florida.
  • 1978-1982 = zpovídání Vladka
  • ale zároveň: 1958 – úvod knihy, Arovo mládí, obraz otce
    • 1986 (začátek – druhá část knihy, po vydání první) – návštěva psychiatra, velká pozornost věnovaná knize, autorský blok
• Samotný příběh – Sosnovec, Osvětimi, Dachau
  • začátek 30. let (svatba s Anjou 1937, začátek pár let předtím) – 1945

 

Kompozice

• rámcová kompozice = příběh v příběhu
  • 1. Spiegelman hovoří se svým otcem Vladkem o svých zážitcích z holocaustu a sbírá materiál a informace pro připravovaný komiks
    • velká část příběhu se točí kolem Spiegelmanova problematického vztahu s otcem a nepřítomnosti matky
      • zahrnuje řadu konfliktů mezi Artiem a Vladkem, které ukazují jejich bouřlivý vztah otce a syna
        • Vladek obtěžuje Artieho, aby mu pomáhal v domácnosti, čemuž se Artie aktivně vyhýbá
        • důvodem, proč se stal umělcem, bylo především to, že chtěl Vladka naštvat tím, že si zvolil povolání, které je v podstatě nepraktické
        • častým zdrojem konfliktu jsou peníze – Vladek je chce za každou cenu zachránit a Artie chce mít svobodu realizovat své vlastní touhy bez ohledu na jejich cenu.
    • + součástí toho vložený komiks – Vězeň planety peklo, který Art napsal před několika lety a Vladek ho poprvé našel a přečetl
      • reflektuje komplikovaný vztah syna k rodičů, čas sebevraždy své matky (1968) a jejich vyrovnávání se s ní
  • 2. vyprávění Vladka – zážitky od let předcházejících druhé světové válce až po osvobození z nacistických koncentračních táborů
• 2 části, 11 kapitol (6 a 5)
  • 1. – Otcova krvavá pouť dějinami
  • 2. – A tady začalo moje trápení
  • Každá kapitola začíná a končí scénami odehrávajícími se v současnosti, které dramatizují Artieho projekt

 

Vypravěč

• 2 vypravěči (v každé dějové lince jeden) – Artie a Vladek
• personální vypravěči – vystupuje v ich-formě, je jednou z postav příběhu

 

Jazyk

• většinou spisovný jazyk
• metafora, přirovnání, ironie

 

Autobiografické i biografické prvky

• (příběh Artieho samotného v rámci vztahu s jeho otcem + vyprávění jeho otce který zpracovává)
• ukazuje provázanost přítomnosti s minulostí, je jí nevyhnutelně utvářena a navzájem se prolínají
  • A když je tato minulost tak nasáklá traumatem, jako je holocaust, je téměř nemožné ji překonat
  • přežití ovlivnilo Vladka velmi negativním způsobem, to samé platí i pro Artiho (sám bojuje s depresemi a má potíže navázat kontakt se svým otcem a vyrovnat se s matčinou smrtí)
• zachycení Artiho pocitu selhání a viny, nemožnost pochopení holocaustu
• zlomenost Vladka, jeho obtížné vycházení s jinými lidmi, frustrace, šetřivost, schraňování zbytečných věcí, těžké vzpomínky

 

Charakteristika postav

• obdivuhodné, jak věrně se pomohlo Artovi zachytit všechny postavy – což musí být neobyčejně těžké, když se jedná o jeho vlastní rodinu a jeho samotného
• Vladek
  • v mnoha ohledech matoucí postava
    • Art zbavil otce glorioly bezvýhradně kladného hrdiny, oběti násilí
  • Vladkův příběh ukazuje, že je to zkušený obchodník, který umí využívat prostředky, jež má k dispozici, velmi vynalézavý, zručný
  • velmi obratný a inteligentní, dokáže z každé situace vytěžit to nejlepší
    • Prokazuje sebedůvěru a smělost, když předstírá, že je Polák, a dobrovolně se vydává za odborníka na cínařství a obuvnictví, i když se v těchto řemeslech vyzná jen nepatrně.
    • Šetří si cigarety, příděly chleba a čokoládové tyčinky, aby je mohl vyměnit za hodnotnější zboží nebo za zvýhodnění
  • velmi loajální vůči své rodině – dělá mnoho věcí pro Anju
  • Přežije díky svému důslednému rychlému myšlení a ocelovým nervům
  • problematická konfrontace se stereotypem žida – například kvůli jeho velké lakotě, šetřivosti, chamtivosti
    • sám Art s tím zápasí – obává se, že Vladka stereotypizuje
  • sebelítostivý, panovačný
  • Vladkova dějová linie v minulosti popisuje, jak spolu se svou ženou Anjou přežil holocaust navzdory obrovské přesile – z jeho života v současnosti je však zřejmé, že jeho přežití bylo jen dílčí
    • je často rozzlobený, projevuje vznětlivost vůči své druhé ženě Male a frustraci vůči Artiemu, nešťastný a nespokojený se svým životem
    • zažil obrovskou nejistotu během války a v táborech – což se stále projevuje na jeho životě v Americe
      • neschopnost vyhodit jakékoliv jídlo, chorobná šetřivost
    • minulost Vladka v mnoha ohledech zlomila a ztěžuje mu smysluplné navázání kontaktu s jeho blízkými
      • zlomený muž – emocionálně i fyzicky
        • sebevražda Anji mu zlomila srdce
        • špatné zdraví po zkušenostech z války
      • nakonec, když leží v posteli a umírá, splete si Artieho s prvním (mrtvým) synem Ríšou – což naznačuje, že nikdy neunikl holocaustu
• Artie
  • Artie sleduje příběh svého otce s cílevědomostí, která hraničí s sobectvím.
    • často je frustrovaný, když ho Vladek požádá o pomoc, vždy požádá Vladka, aby se vrátil k příběhu
    • upřednostňuje vyprávění – jediný důvod jeho návštěv
  • komplikovaný vztah s otcem, který se k němu chová jako k dítěti (ale Art se tak zase někdy chová – stěžuje si, vyhýbá se povinnostem)
    • rozporuplné pocity, které nikdy nevyřeší
  • přímo píše o potížích, které má při psaní Maus – nepochopení, neklid
    • kreslí se jako člověka s myší maskou, která naznačuje, že Artie ve skutečnosti není „myš“ (tj. Žid) jako jeho rodiče.
      • Spíše má pocit, že si tuto identitu přivlastnil, aby napsal knihu, vydělal peníze a získal slávu
  • velký boj při převyprávění Vladkova příběhu – pocit vlastního selhání
    • Lamentuje nad tím, že nerozumí Vladkovi ani holocaustu.
      • Ještě předtím, než se pokusil vyprávět příběh svého otce, si jako dítě někdy přál být v Osvětimi se svými rodiči, aby mohl lépe pochopit jejich zážitky
      • Cítí se provinile, že napsal Mause a vydělal na něm, když sám holocaust nepřežil.
  • Artieho trýznivý umělecký proces odhaluje další způsob, jakým trauma holocaustu pronásleduje současnost, a to v jeho obtížích navázat s Vladkem kontakt a porozumět mu.
    • Klade si otázku, zda komiksový formát může být někdy dostatečně propracovaný, aby dokázal zprostředkovat složitost vyprávění.
• Anja
  • její příběh známe z druhé ruky – její deníky Vladek spálil ve snaze zaniknutí těžkým vzpomínkám, minulosti
  • je chytrá a citlivá, i když bojuje se špatnými „nervy“ a depresemi.
    • emocionálně křehká, fyzicky slabá, snadno přemožitelná
  • Holocaust přežije díky laskavosti ostatních lidí, Vladkově vynalézavosti a síle lásky k Vladkovi.
    • několikrát říká, že by byla raději mrtvá, nemá proč žít (pronásledování nacistů je příliš intenzivní) – pouze láska k Vladkovi a rodině ji udržuje naději a vůli k životu
  • umírá sebevraždou – 1968, neznámé příčiny
    • pro Artieho je Vladkovo zničení jejích deníků opakováním její smrti, která ji zabije podruhé
    • představuje nejvíce srdceryvné oběti holocaustu a také velmi intenzivně zobrazuje jeho důsledky
• postavy jsou zobrazovány jako antropomorfizovaná zvířata
  • pouze symbolické zobrazení – symbolická povaha lidí
    • samotná zvířata (krysy, psi) se také v příběhu vyskytují
  • Nacistická logika holocaustu se opírala o zacházení s lidmi jako se zvířaty a trvala na tom, že Židé nejsou o nic lepší než havěť
    • Německá propaganda dále opakovaně přirovnávala židovské lidi k havěti, jako jsou myši a krysy, aby ospravedlnila jejich vyhnání z Německa a genocidní kampaň vedenou v koncentračních táborech i mimo ně
  • kočky a myši, psi
    • jasné přirovnání – lov a zabíjení myší
    • psi – loajální a spolehliví a také nepřátelé koček
  • Poláci – prasata
    • nebyli přímými nepřáteli židovského národa, jejich činy z nich dělaly spoluviníky, a proto si zasluhují přirovnání ke zvířeti s často negativními konotacemi
  • myši
    • jednoduché kreslené obličeje, díky kterým jsou od sebe často k nerozeznání
    • použití myších postav ilustruje účinky zacházení s lidmi jako se zvířaty a upozorňuje čtenáře na to, jak se s lidmi zacházelo jako s lidmi zaměnitelnými a na jedno použití.
  • kočky – často působí zlomyslně a naštvaně
    • což dokazuje, že násilí, kterého se dopouštěli na židovském lidu, je donutilo chovat se také jako zvířata

 

Důležitost díla

• Zpracovává velmi důležité a obtížné téma přístupnou neobvyklou formou.
  • Tento grafický román definoval možnosti této formy a ukázal, jak se komiks může poprat se složitou interakcí pravdy a umění.
• Maus obsahuje mnoho rozporů ve své struktuře a vyprávění
  • jde o vážné vyprávění o holocaustu formou komiksu, média známého svou přitažlivostí pro děti
  • Je to literatura faktu, a přesto je každá postava v knize nakreslena jako antropomorfizované zvíře
  • klade si za cíl vyprávět o Vladkově historii, ale nikdy nedokáže zcela opustit příběh Artieho a jeho současných úzkostí

 

Reakce na dílo

• Publikaci první části náhlá sláva, pozornost.
• Otázky na poselství, viny.
• „Nikdy jsem neměl v úmyslu zredukovat příběh svého otce na nějaké poselství, nechtěl jsem někoho o něčem přesvědčovat, dávat lekci z historie nebo ji interpretovat,“
  • Reakce na kritiky, kteří komiksovému zpracování holocaustu podsouvali různé ideologické záměry.