Kniha: Miláček
Autor: Guy de Maupassant
Přidal(a): Katkapult
Guy de Maupassant (1850-1893)
- Francouzský povídkář, romanopisec a dramatik, se narodil 5. srpna 1850 na zámku Miromesnil. Jeho lotrinští předkové byli povýšeni za Marie Terezie do šlechtického stavu. Hutným výrazem, promyšlenou kompozicí a působivým stylem se Guy de Maupassant řadí k mistrům žánru.
- Po rozvodu rodičů žil s matkou v rodné Normandii. Jeho studium práv v Paříži přerušila prusko-francouzská válka, v níž bojoval.
- Nad literárními začátky Guy de Maupassanta bděl spisovatel Flaubert, který se znal od dětství s jeho matkou. Ten ho také seznámil s jinými spisovateli, např. se Zolou nebo Turgeněvem.
- Po zhoršení finanční situace rodiny pracoval Maupassant od roku 1872 jako úředník na různých ministerstvech. Od roku 1882 se jako úspěšný autor mohl již zcela věnovat literatuře.
- Okamžitý úspěch povídky Kulička uveřejněné ve Večerech médanských, předurčil Maupassantovu uměleckou dráhu prozaika. V krátkém, ale velmi plodném tvůrčím období let 1880 – 1891 napsal přes tři sta povídek, šest románů, tři divadelní hry a tři cestopisy. Kromě toho také stovky studií, předmluv, novinových článků a kronik.
- Od konce 80. let se u autora navzdory výborné fyzické kondici i aktivnímu sportování začaly projevovat příznaky duševní choroby. Zemřel na progresivní paralýzu v psychiatrické léčebně v Paříži 6. července 1893.
Další díla:
- Povídky:
-
- Kulička
- U Tellierů
- Slečna Fifi
- Ve svitu luny
- Miss Harriet
- Povídky dne a noci
- Marná krása
- Romány:
-
- Příběh jednoho života
- Miláček
- Mont-Oriol
- Naše srdce
- Divadelní hra:
-
- Domácí mír
Charakteristika jeho tvorby, literární druhy a žánry, kterým se věnoval:
- Guy de Maupassant je autorem šesti románů a několika desítek novel a povídek. Zejména povídky přinesly Maupassantovi velký úspěch pro své rozmanité náměty z normandského venkova či městského prostředí a autorův vypravěčský talent. Pro románovou tvorbu je typické zaměření na měšťanskou a aristokratickou vrstvu. Téměř všechny významné okamžiky autorova života se vtiskují do jeho tvorby.
- Maupassantovým cílem byl tzv. objektivní román. V mnoha ohledech navázal na tradici francouzského klasicismu, na jeho racionalitu, snahu o „pravdivost“ díla, důraz na myšlenku. Snažil se pozorovat pečlivěji než jiní, oprostit se od cizích vlivů, všímat si nenápadných detailů. Od Flauberta přejal zásadu, že je nutné hledat výstižný, co nejpřesnější výraz. Odmítal obrazotvornost, skutečnost se snažil jakkoli poetizovat, idealizovat.
- Maupassantovy povídky a novely zahrnují různé námětové oblasti – odehrávají se na normandském venkově, za prusko-francouzské války, v prostředí ušlápnutých úředníčků, objevuje se i tématika „sportovní“ a přírodní, resp. cestovatelská. Poměrně obsáhlou skupinu tvoří prózy fantastické (někdy až hororové). Celou tvorbou se prolínají náměty milostné a erotické.
Literárně-historický kontext
- Miláček je zde uveden jako francouzský společensko-kritický román z roku 1885.
- Literatura řadí Maupassanta do druhé poloviny 19. století a mezi představitele realismu a naturalismu.
- Autorova tvorba je charakterizována snahou o přesný, objektivní pohled, všímavostí k detailu a zájmem o měšťanskou a aristokratickou společnost, což přímo souvisí s kritikou kariérismu v románu.
Základní informace o autorovi a jeho časové zařazení do kontextu literatury:
- Spisovatel 2. poloviny 19. století.
- Představitel literárního realismu a naturalismu.
Rozbor díla: Miláček
Celková charakteristika díla:
- 1885; francouzský společensko – kritický román
- Místo, doba děje: Paříž, konec 70. let 19. stol.
Námět, dějová osnova:
- Závratná kariéra bezvýznamného úředníka Duroya -> přítel, novinář Forestier mu pomohl dostat se do redakce deníku La Vie Française; zneužívá pomoci Forestierovy ženy Madeleine (koncipuje jeho články, uvádí ho do pařížské společnosti; po Forestierově smrti se Duroy stal jejím manželem –> společenský i politický vzestup)
- Jako Du Roy svádí ženu svého šéfa, paní Walterovou; úspěšný u žen -> nazýván ,,Miláčkem“; bezohledně se zachoval k Madeleine (dědictví, skandál – odhalen její vztah k ministru zahraničí, rozvod).
- Podíl na finančních machinacích vydavatele a bankéře Waltera, vynutil si sňatek s Walterovou dcerou, donutil ji k útěku, stal se šéfem tiskového koncernu, přivlastnil si titul baron (Du Roy de Cantel)
- Ponechal si milenku – ,,počestnou“ paní de Marelle
Hlavní postavy:
Georges Duroy (Miláček) – Demobilizovaný voják
- chudý, nepříliš schopný, ale bezohledný, zištný, cílevědomý
- touha po bohatství
- úspěšný a přitažlivý milenec
Důvěřivé a naivní ženy – Madeleine, Paní Walterová, Suzanne Walterová (dcera)
a mnoho dalších….
Hlavní myšlenka díla:
- Kritický obraz spojitosti finančního kapitálu s dobovými politickými intrikami a tiskem (kariérismus, prodejnost)
Umělecké a kompoziční prostředky
- objektivní pohled vypravěčův
- rychlý, zhuštěný děj
- málo dějových odboček
- využití ironie (úspěch má nejničemnější člověk)
- v 1. části retardace děje ->vložena líčení a úvahy postav románu (téma plného života, kariéra X ochabování, fyzický úpadek, smrt)
- detailní charakteristika postav i prostředí
- vlastní autorovy zkušenosti z rychlé kariéry v novinářském a literárním prostředí, z milostných dobrodružství
- ztotožnění autora s hlavní postavou
Důraz na biologickou stránku člověka (sex, smrt, rozklad) -> rysy naturalismu! Georges Duroy je v rozboru představen jako člověk, který využívá osobní přitažlivost, vztahy, tisk i politické kontakty k rychlému společenskému vzestupu. Rychlý a zhuštěný děj, ironie a detailní charakteristika prostředí podporují společensko-kritický účinek.
Hlavní myšlenka propojuje kariérismus, prodejnost, finanční kapitál, politické intriky a novinářské prostředí do jednoho obrazu společnosti, v níž se bezohlednost stává cestou k úspěchu. Duroyův postup společností je zachycen jako sled vztahů, které dokáže obracet ve vlastní prospěch. Forestier mu otevře cestu do redakce, Madeleine mu pomáhá s články a společenskými kontakty, paní Walterová se stává další oporou jeho vzestupu a sňatek se Suzanne upevňuje jeho nové postavení. Do této linie vstupují také finanční machinace vydavatele Waltera, politické vazby novin a Duroyova schopnost zbavit se vztahů ve chvíli, kdy mu přestanou být užitečné.
Charakteristika postav, dějová osnova i hlavní myšlenka proto směřují ke stejnému závěru: úspěch hlavního hrdiny není založen na mimořádných schopnostech, ale na cílevědomém využívání lidí, informací, společenských příležitostí a prostředí tisku. Právě tato návaznost jednotlivých motivů vysvětluje společensko-kritické vyznění celého románu.
