Kniha: Miláček
Autor: Guy de Maupassant
Přidal(a): Anculinka
I. Literální teorie
Forma
Literální druh:
epika
Literální směr/sloh:
realismus
Literální žánr:
román
Spisovná čeština, vulgarismy
Obsah
Vypravěč:
Er-forma
Děj a kompozice:
Chronologický postup
George Duroy je mladý muž, který nemá moc peněz ani pořádnou práci. Jednou když přemýšlí, zda si může něco koupit potká sterého známého. Forestier pracuje jako novinář a slíbí mu, že se mu pokusí sehnat práci. Což splní a George je zaměstnán ve francouzských novinách. Díky práci a společnosti, ve které teď je má úspěchy se ženami. Paní de Marelle se stává jeho milenkou a pomáhá mu k vzestupu ve společnosti. Ženy mu dají přezdívku Miláček. Manželka Forestiera, pomáhá Miláčkovi s psaním článků a jsou z nich přátelé. Po smrti jejího manžela se vezmou. I přesto Miláček má milenku. Díky své manželce upevní své postavení v novinách a stává se tam důležitou osobou. Ředitel novin Walter má manželku, postarší paní, kterou si Miláček nadbíhá. Ona se do něj zamilovala. Miláček touží po penězích, a proto by si chtěl vzít dceru ředitele Waltera, která je do něj také zamilovaná. Proto přemýšlí jak se zbavit své manželky. Nechá ji načapat při nevěře a pak se s ní rozvede a lstí si vezme Suzanne Walterovou.
Postavy:
Georges Duroy- hlavní hrdina, který využíváním žen jde za penězi a mocí
Madeleine Forestierová- Miláčkova první žena, nadaná spisovatelka
Paní de Marelle- dlouholetá Miláčkova milenka
Paní Walterová- postarší žena zamilovaná do Miláčka
Suzanne Walterová- mladá, bohatá, naivní dívka, druhá Miláčkova manželka
Čas:
2. Pol. 19.st
Prostor:
Paříž
Hlavní myšlenka:
Fungování soudobé francouzské společnosti
Novinářská manipulace veřejným míněním
Popsání korupce
Ženy
Touha po moci
II. Literální historie
Společensko-historické pozadí:
Vynálezy: automobil, dynamo, fonograf, žárovka, telegraf
Světová průmyslová velmoc, centrum obchodního světa a koloniální impérium- Velká Británie
Rusko- zrušení nevolnictví
Francie- třetí republika
Amerika- občanská válka mezi Severem a Jihem ->zrušení otroctví
Prusko-francouzská válka (19. července 1870 – 10. května 1871) byl konflikt mezi Francií a Pruskem.
o Napoleon III.x Otto Von Bismarck
Stavby z betonu, železobetonu
Stavba Eiffelovy věži
Literární směr: REALISMUS
Snaží se zobrazovat skutečný svět
2.pol. 19.st
Přesné a všestranné studium společenského života, nitra člověka, zobrazení každodenního života
Zobrazuje průměrného člověka, realistický román je zrcadlem společnosti, kronikou jejích mravů
Kritický realismus je kvalitativně vyšší stupeň realismu. Objevuje se později, tj. od 80. let 19. století. Znakem je, že autoři se snaží o mnohem otevřenější, nesmiřitelnější pohled na společnost při zvětšování sociálních rozdílů, v jejichž důsledku vzniká napětí. Pokus o řešení soc. konfliktů.
Hojně používány romány, povídky a novely
Představitelé: Honoré de Balzac, Gustav Flaubert, Charles Dickens, Jack London, Mark Twain, Hans Christian Andersen, Henrik Ibsen, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Lev Nikolajevič Tolstoj
Autor:
1850-1893
Novinář
Šlehtický titul de Maupassant, získal rod od Marie Terezie
Při studiu se setkal s Gustavem Flaubertem(fr. Spisovatel, naturalista, paní Bovaryová-citové odcizení, manželská nevěra)
účastnil se prusko-francouzské války
Pracoval jako uředník, na ministerstvu práce
Znal se s Alexandrem Dumasem a Emilem Zolou
První povídka 1880 otevřela jeho kariéru
300 povídek a novel, 6 románů, cestopisy, novinové články, literální studie
syfilis
Pokus o sebevraždu- nepovedl se
Zemřel v ústavu
Témata: normanský venkov, úředníci, milostné příběhy, strach, halucinace, šílenství, válka
Novinářské kroniky
V duchu si šeptal: „Ubozí lidé! Některým se vede opravdu zle.“ A chytla ho zlost na neúprosnou přírodu. Potom mu napadlo, že ti žebráci věří, že se aspoň na nebesích o ně někdo stará a že tam kdesi nahoře je jejich život zapsán v účetní nebeské knize se všemi klady i zápory. Nahoře. – Kde vlastně?
Ticho chrámu svádělo DuRoye k snění; rázem posoudil stvoření světa a zamumlal: „Všecko je tak hloupé.“
Pak se otočil a odešel z kostela; pohvizdoval si.
Aneta Bahníková