Na statku a v chaloupce – rozbor díla

rozbor-díla

 

  Kniha: Na statku a v chaloupce

  Autor: Vítězslav Hálek

  Přidal(a): Barbora

 

Vítězslav Hálek (1835-1874)

  • básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista,
  • představitel májovců
  • s Janem Nerudou považován za zakladatele moderní české poezie
  • redaktor Národních listů
  • redigoval almanach Máj v letech 1858-1863
  • podílel se na chodu časopisu Ruch
  • s Nerudou redigoval časopis Lumír a Květy

 

Další díla:

  • Večerní písně (1859)
  • V přírodě (1872-1874)
  • Pohádky z naší vesnice (1874)
  • Záviš z Falkenštějna – drama
  • Král Vukašín­ – drama
  • Na statku a v chaloupce
  • Na vejminku

 

Rozbor díla: Na statku a v chaloupce

  • Literární druh: Epika
  • Literární forma: Próza
  • Literární žánr: Povídka
  • Časoprostor: vesnice Kopeč, 19. století
  • Jazyk a styl: spisovný jazyk, archaismy

 

Postavy:

  • Sejc – Jírův otec, samotář, zachmuřený, pytlák, učí Jíru vše vidět a slyšet, a tím milovat přírodu a vyznat se v ní, respektoval zvířata, odvážný
  • Jíra – zvídavý, miluje přírodu, odvážný, chytrý, rozumný, ohleduplný, zručný – vyřezává ze dřeva
  • Vořech – věrný pes, chytrý, vycvičený
  • Lenka – Lískova dcera, pomohla Jírovi, krásná, pracovitá, tichá, nehádá se
  • Sedlák Líska – až moc hodný – aby nebyl zlý na selku, odbýval dceru, dobrosrdečný
  • Selka – vypočítavá, lstivá, žárlivá, chce být paní domu, rozkazovačná, sobecká – opustí své dítě
  • Dědeček – má rád Jíru i Lenku, laskavý

 

Děj:

Příběh začíná popisem chaloupky, její směšnosti a děsivosti. Hálek popisuje její opuštěnost – přestože je chaloupka všem na dohled, je sama. Metaforicky tím popisuje i vztahy mezi lidmi.

Jednoho dne se do chaloupky nastěhuje podivín, jemuž lidé říkají Sejc, se svým synem Jírou a psem Vořechem. Lidé se jich bojí a straní se jich. Sejc je ve skutečnosti pečující otec a učí Jíru milovat přírodu, respektovat ji a brát si z ní jen to, co je potřeba. Jíra tedy brzy chápe fungování přírody, zná návyky zvířat, ví, jak se chovat v lese. Ovšem o lidech neví takřka nic, ale přesto ho to k nim podvědomě táhne.

Jednoho večera se otec vydá na lov do lesa a Jíru nechá doma. Ten nemůže usnout a začne se bát. Po chvilce uslyší zvenku škrábání, a když se jde podívat, co to je, zjistí, že to je jejich pes Vořech, který se ale vrátil bez svého pána. Jíra okamžitě pozná, že je to špatné znamení. Jde tedy za Vořechem, který ho vede do lesa a spatří hromadu listí, pod kterou leží jeho mrtvý otec. Zastřelili ho nejspíš myslivci a schovali jej tam. Jíra otce v slzách pohřbí, ze dřeva mu vyřeže kříž a odchází pryč, sám ani neví kam.

Dostane se k nedaleké vesnici, kde potká dívku, která jí chleba s máslem. Jíra si uvědomí, jaký má hlad, jenže neví, co říct, a tak začne plakat. Dívka se k němu přidá, pláčou spolu, a potom, co dívka zjistí, že má Jíra hlad, dá mu svůj krajíc. Jíra ale stále pláče a poví dívce, že nemá otce. Děvče odvětí, že mu dá svého tatínka. Když vyjde hospodář před dům a uvidí tam dvě plačící děti, zželí se mu Jíry a vezme jej pod svou střechu a zaměstná ho jako pasáčka. Více méně jej bere jako vlastního a má ho rád. I dědeček si ho oblíbí, obzvláště potom, co Jíra zvelebí zahradu a také obdivuje Jírovy znalosti. Tak vše ubíhá idylicky, ovšem až do chvíle, než se všichni dozví, že sedlák se bude znovu ženit, a že přivede domů „novou maminku“. Dědeček má zlé předtuchy, ale nedává je nijak zvlášť najevo.

V den svatby jsou všichni zvědaví na novou selku a srovnávají ji s nebožkou Lenčinou maminkou. Když otec představuje selku Lence, odmítne Lenka políbit ruku své nové mamince, což selku rozlítí. Začne vytýkat Lence i sedlákovi, že je nevychovaná. Ovšem když Jíra řekne Lence, aby selce ruku políbila, dívka to udělá. Selka je z toho úplně vykolejená a naváží se do Jíry, který jí ale vždy pohotově odpoví. Z toho selka vycítí, že Jíra má na statku jisté postavení, které by ale mohlo znevažovat její autoritu. Proto se rozhodne omotat si sedláka okolo prstu, aby měla hlavní slovo ona. Nakonec se jí to povede a sedlák kvůli tomu opomíjí Lenku, chová se k ní jako k cizí a jejich vztah ochladne. Situace se ještě zhorší, když se selce narodí chlapec. Lenku na statku upozaďují a selka jí dává tu nejhorší práci, zakáže jí chodit za Jírou na pastvu a chová se k ní jako k největšímu nepříteli.

Nakonec se selce podaří Jíru ze statku vyhnat. Ten se odebere zpět do chaloupky a zvelebí ji svým řezbářským uměním tak, že se podobá spíš myslivně než staré chatrči. Lenka déle nesnese selčino týrání a otcovo přehlížení a uteče za Jírou do chaloupky. Oba si uvědomí, že se mají rádi a že chtějí být spolu, a tak se rozhodnou stát se manželi. Svatba se koná před hrobem Jírova otce, kde jim je svědkem Bůh a šumící les. Najdou zde taky rodinný deník, podle kterého Lískův statek, les i chaloupka patří Klímům, tedy Jírově rodině.

Po Lenčině odchodu ze statku jde dědeček povědět sedlákovi o tom, jak hrozně se k Lence choval, jak ji přehlížel a nechal selku, aby ji týrala. Takže vlastně i kvůli němu utekla z domu. Sedlák si to vše uvědomí a začne dceru hledat. Když ji nenajde, rozlítí se na selku a všechno jí vyčte. Otec ten nápor viny nevydrží, nervově se zhroutí a neustále volá Lenku.    Selka zjistila, že už nemá na statku žádnou moc, a že je tím vším vina, a proto uteče ke své matce a ve své sobeckosti opustí i své vlastní dítě, které na statku nechá.

Jíra s Lenkou se po svatbě rozhodnou jít do statku oznámit, že jsou manželé. Nakonec vše dobře dopadne, otec se uzdraví, všichni se usmíří a žijí střídavě jak na statku, tak i v chaloupce. Selka se po nějaké době vrátí, když ale najde prázdný statek, dovede ji děvečka k chaloupce, kde se po spatření všech těch šťastných lidí pomate a utíká pryč, kde spadne ze srázu a zabije se.





Další podobné materiály na webu: