Kniha: Návštěvníci z Mlčící planety
Autor: Clive Staples Lewis
Přidal(a): Lopiger
Překlad: Jana Pošmourná
Ilustrace: Július Nagy
Vydavatelství: Návrat domů, Portál
Místo, rok vydání: Praha 1995
Citát: I believe in Christianity as I believe that the sun has risen: not only because I see it, but because by it I see everything else
C.S.Lewis
I. Literární teorie
1)druh: epika
žánr: sci-fi (fantasy) román: delší prozaický útvar, smyšlené vyprávění, odehrává se na cizí planetě
forma: próza
2)Kompoziční plán
a) rozsah, sloky, kapitoly: Kniha má 157 stran, rozdělených do 22 kapitol.
b) kompoziční postupy: Kompoziční postup je chronologický.
c) vztah dějových linií: Vztah dějových linií je řetězový.
d) Výstavba děje:
- úvod – unesení Ransomeho na Malacandru
- zápletka – Ransomův útěk a jeho setkání s hrossy
- vyvrcholení – střet s Westonem a Devinem
- zvrat – soud u Oyarsy
- závěr – návrat na Zemi
3)Tematický plán
a) téma: Poznávání Malcandry, snaha Westona s Devinem kolonizat vesmír.
b) hlavní myšlenka: Boj dobra a lásky s lidskou chamtivostí a sobeckostí.
c) místo a čas: Anglie, doba blíže neurčená, někdy v nedaleké budoucnosti.
d) hlavní postavy:
- Ransom – statečný muž, profesor na univerzitě v Cambridge
- Weston a Devin – spojuje je touha po penězích, snaží se najít pro lidstvo místo, na kterém by mohli žít po zničení Země i za cenu vybití původních obyvatel.
e) děj: Univerzitní profesor Ransom je unesen svými dvěma známými Westonem a Devinem na vesmírnou loď, ve které doletí na Malacandru (později se čtenář dozví, že se jedná o planetu Mars). Zde se mu podaří utéci. Setká se s příslušníkem hrossů, jednoho ze tří druhů obyvatel této planety. Spřátelí se s nimi, naučí se jejich jazyk a poznává jejich kulturu a životní styl. Po nějaké době dostane Ransom pozvání k tajemnému vládci této planety – Oyarsovi. Poté se na scéně objevují Weston s Devinem, kterým se podaří zastřelit několik hrossů, jsou proto odvedeni k Oyarsovi. Tam se všichni setkávají a vyjde zde najevo pravda o jejich zlých úmyslech s Malacandrou. Oyarsa odhalí Ransomovi tajemství existence Oyarsi planety Země, který se „pokřivil“ a… je to složité, takže si to přečtěte, pokud tomu chcete rozumět.
f) postoj autora: Autor prý stylizoval do role hlavní postavy svého dobrého přítele a spisovatele J. R. R. Tolkiena.
4)Jazykový plán
a) vrstva ČNJ: Vrstva ČNJ je spisovná.
b) styl rozvrstvení: citové zabarvení – zdrobnělina: „Pojď dál, maličký,“ zahřímal sorn.
c) Forma: Román je psán er – formou
II. Literární historie
1) společensko – historické pozadí: Román byl psán ještě před prvními lety do vesmíru, takže některým mohou technické podrobnosti knihy připadat směšné. Je ale zajímavé sledovat, jaké měli ještě docela nedávno lidé představy o kolonizování vesmíru a životu na planetách naší Sluneční soustavy.
2) Clive Staples Lewis (1898-1963): Je to anglický spisovatel. Studoval na univerzitě v Oxfordu, kde později i vyučoval literaturu. Profesorem se stal ale až na univerzitě v Cambridge, kam se později přestěhoval. Během 1. světové války bojoval ve Francii v zákopech proti Němcům, kde byl raněn. Lewis je jeden z největších křesťanských autorů minulého století. Napsal mnoho s knih s křesťanskou tématikou, mezi nejznámější patří: Rady zkušeného ďábla, K jádru křesťanství, která byla vysílána rozhlasem během 2. světové války a byla pro mnoho lidí v Anglii útěchou a povzbuzením , Problém Bolesti, Čtyři Lásky a další.
3) inspirace daným dílem: V roce 1993 byl natočen film Krajina Stínů inspirovaný Lewisovým životem v hlavní roli s Anthonym Hopkinsem, který byl nominován na dva oscary.
III. Literární kritika
1) dobové vnímání díla: Dílo bylo ve své době přijato pozitivně, stejně jako druhá část této trilogie- Perelandra, třetí díl nebyl všeobecně příliš pochopen.
2) aktuálnost: viz společensko – historické pozadí
- Srovnání
C.S.Lewis je znám především jako autor sedmi knih Letopisů Narnie. Bývá proto označován spolu se svým přítelem J.R.R. Tolkienem jako zakladatel literárního žánru fantasy. Zapomíná se ovšem na jeho filosofickou a křesťanskou tvorbu, která je pro mě dost zásadní. Jeho kniha K jádru křesťantví byla v mezinárodní soutěži zvolena nejdůležitější křesťanskou knihou 20. století.
