Kniha: Němá barikáda
Autor: Jan Drda
Přidal(a): Kafkyc+
Jan Drda (1915 – 1970)
- Prozaik, dramatik, publicista.
- Narodil se v Příbrami, znalost tamního dělnického a hornického prostředí se často promítá do jeho tvorby.
- Po studiích slovanské a klasické filozofie pracoval v novinách jako redaktor, v padesátých letech působil v čelných společenských funkcích tehdejšího režimu. Své chyby si později uvědomil.
- Po srpnu 1968 veřejně odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy, za což byl vyhozen z práce a nesměl publikovat.
Styl tvorby:
- Typický je pro něj lidový, hovorový jazyk a obrovský dar zemitého vypravěčství.
- Často využíval poněkud černobílé vidění světa (dobří Češi versus zlí Němci).
- Jeho díla se vyznačují silným vlastenectvím a oslavou prostého hrdinství v mezních situacích.
Díla:
- Dar zemitého vypravěčství uplatnil v románech (Městečko na dlani, Živá voda, Putování Petra Sedmilháře), v povídkách (Němá barikáda), v dramatech (Hrátky s čertem, Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert) a v pohádkách (České pohádky).
- Uplatnil se i jako fejetonista (Svět viděný zpomaloučka).
- Dobovému schematismu jsou poplatné povídky Krásná Tortiza, cestopis Horká půda a hra Romance o Oldřichu a Boženě.
Literárně-historický kontext
- Povídky vznikaly jako bezprostřední reakce na válečné události a na pražské povstání, a řadí se k první vlně poválečné prózy v české literatuře.
První vlna poválečné literatury: Česká literatura 2. poloviny 20. století
- próza v období 1945-68. Reakce na válku a radost ze získané svobody
- radost z konce války, osvobození od fašismu – v tvorbě se promítá reakce na získanou svobodu
- do roku 1948 – radost z konce války, osvobození, ze začátku reakce hlavně prostřednictvím povídek
- v roce 1948 – 25.2. komunistický převrat – první vlna emigrace (Voskovec, Tigrid)
- 50. léta – komunistický útlak, vliv Sovětského svazu – Stalin – Kult Stalinovy osobnosti – tendenční tvorba, schematismus > zjednodušené černobílé vidění světa, budovatelská tématika, těžké období, jelikož probíhají politické procesy. V literatuře se plně prosazuje socialistický realismus.
- 60. léta – politické a kulturní uvolnění, které vrcholí událostmi roku 1968 „Pražské jaro“ (v čele obrodného procesu Alexandr Dubček)
- 21. 8. 1968 – invaze vojsk Varšavské smlouvy
Literární skupina a směr:
- Jan Drda patřil do oficiálního prorežimního proudu literatury, úzce spjatého s Komunistickou stranou.
- Tvorba z tohoto období je ovlivněna socialistickým realismem, který vyžadoval jasné a srozumitelné (často černobílé) zobrazení skutečnosti s důrazem na oslavu dělnické třídy a komunistických ideálů.
Další autoři tohoto období a příklady jejich děl:
- Julius Fučík – Reportáž psaná na oprátce
- Ladislav Fuks – Spalovač mrtvol
- Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
- Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma
Rozbor: Němá barikáda (1946)
Základní charakteristika:
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: válečné povídky (povídkový soubor)
Hlavní téma:
- Odpor vůči Němcům, válce, fašismu, násilí.
- Malý český člověk, který bojuje za spravedlnost, je hrdina. Ale většinou špatně skončí. Malou výjimkou je třeba povídka Němá barikáda.
Motivy:
- Hrdinství, sebeobětování, odvaha, vlastenectví, smrt, válka, nespravedlnost, soudržnost národa, pražské barikády.
Hlavní myšlenka:
- Oslava obyčejných, často bezejmenných lidí, kteří v sobě tváří v tvář nepříteli dokážou najít neuvěřitelnou morální sílu a odvahu bránit svou lidskou čest i svobodu národa. Skutečným hrdinou se může stát každý.
Symboly:
- Barikáda: symbolizuje národní odpor, sjednocení obyčejných lidí a nezdolnou touhu po svobodě.
- Pancéřová pěst: symbolizuje nabytou sílu dříve bezbranného lidu a možnost spravedlivé odplaty.
Kompozice:
- Počet kapitol: Soubor obsahuje 11 povídek (vnitřní výstavba děje).
- Struktura díla: Na úplném začátku knihy je umístěna úvodní báseň od Františka Halase. Děj jednotlivých povídek je vystavěn na principu gradace.
- Kompoziční princip: V rámci jednotlivých povídek je děj převážně chronologický.
Viděl jsem slzy v očích žen
Viděl jsem pěstě zaťaté
Počkejte málo málo jen
však vy nás poznáte
Vypravěč/lyrický subjekt:
- Vypravěčem je autorský (vševědoucí) vypravěč.
- Vyprávění probíhá v er-formě. Vypravěč nestojí nestranně stranou, ale jasně sympatizuje s českými hrdiny a odsuzuje nacistické okupanty.
Jazyk:
- a) Útvary jazyka:
- spisovný X nespisovný – vulgarismy, cizí slova (němčina slouží k dokreslení krutosti a nadřazenosti okupantů)
- b) Zabarvení:
- použití slov neutrálních, ale v přímé řeči postav i silně stylově zabarvených (expresiva, vulgarismy)
- c) Lexikální prostředky:
- metafory, sakrální symboly (růžence kulometných ran)
- d) Syntaktické prostředky:
- používá dlouhá souvětí, věty oznamovací k vytvoření napětí
Časoprostor:
- Doba děje: Převážně období heydrichiády a poslední dny 2. světové války (květen 1945).
- Místo děje: Česká republika (Praha a její barikády, české vesnice, těžební oblasti).
Postavy a jejich charakteristika:
- Pro každou povídku jsou specifické. Jsou jednoznačně dobré nebo zlé.
- Obyčejní lidé nuceni rozhodovat se v mezní situaci. Obyčejný lid se stává hrdiny.
Stručný obsah díla:
Kniha je souborem jedenácti válečných povídek. Většina příběhů se odehrává za heydrichiády nebo během Pražského povstání v květnu 1945. Ústředním prvkem celého souboru je zobrazení odvahy prostých českých občanů, kteří jsou vystaveni extrémnímu tlaku fašistické diktatury, a přestože se jedná o obyčejné lidi, dokážou se tváří v tvář nespravedlnosti a smrti vzepřít a hrdinně bránit svobodu.
Podrobný děj:
Třetí fronta
Povídka se odehrává 28. října 1939 v okupované Praze. Hlavní hrdina, interbrigadista Sláva Mach, se po zranění ze španělské občanské války chystá opustit Prahu a hledat novou frontu proti fašismu. Cestou na nádraží se přidá k protinacistické demonstraci, která se střetne s jednotkou SS. V prvních řadách vzbouřeného davu si uvědomí, že právě zde našel svou „třetí frontu“.
Včelař
Pan Havlík bydlí na vesnici a ve svém včelíně skrývá vysílačku. Najednou se spustí poplach, protože na vesnici táhnou Němci. Pan Havlík ukryje kufřík s vysílačkou v jednom z úlů. Četa SS ničí a vykrádá domy. Komandant vyhrožuje panu Havlíkovi, že jestli mu neřekne kde je vysílačka, tak ho zabije. Pan Havlík ale neodpovídá a Němci ho zastřelí.
Vyšší princip
Vyšší princip je přezdívka profesora. Každou svojí hodinu totiž začínal slovy: „Z vyššího principu mravního….“ Jednou přijde do třídy ředitel a zavolá s sebou žáky Havelku, Moučku a Ryšánka, jelikož jsou zatčeni kvůli včerejší debatě na plovárně, při které s největší pravděpodobností probírali atentát na Heydricha. Ještě ten den jsou zastřeleni. Druhý den přijde profesor do třídy a všichni žáci napjatě očekávají co řekne: „Z vyššího principu mravního…..Také já schvaluji atentát na Heydricha.“ A celá třída mlčky povstane.
Hlídač dynamitu
František Milec – hlídač důlního dynamitového skladiště – spolu s ostatními horníky ze šachty Anna Marie se domluvili, že vyhodí do povětří trať, po které každý den jezdí množství vojenských transportů na východ. Gestapo obrátilo naruby celý kraj. Přišli i na šachtu Annu Marii. Milec utekl domů a dynamit schoval do prádelního hrnce. Gestapo přišlo za ním do chalupy a on se jim přiznal, že kradl dynamit. Oni ho chtěli zastřelit, ale manželka Milce dala hrnec na kamna a celá chalupa vybouchla.
Vesnická historie
V Borkovicích u Bernátů se ukrýval ruský zajatec. Jednoho dne přišlo gestapo a zatklo zajatce i celou Bernátovic rodinu. Celá vesnice věděla, že je udal Joudal. Kudrna přinesl Joudalovi rozsudek k trestu smrti. Pak to zinscenovali jako běžnou zimní nehodu – Joudal dostal smyk na umrzlé vozovce.
Nenávist
Babánek se toulá po poutích a na střelnicích střílí do terčů. Všichni si o něm myslí, že neumí střílet, ale on je jeden z nejlepších střelců. Na barikádě v převržené tramvaji, má křídou napsaných patnáct čárek, které znamenají patnáct mrtvých lidí. Mstil se totiž za to, že mu za Heydricha zabili syna.
Padlý beze jména
Na barikádě padl v boji proti hordám SS neznámý železničář. Hryhoryj Jakimčuk je v neznámém městě jeden z mála živých. Přijde k němu muž. Podle barvy vlajky, kterou mu ukáže, zjistí, že je stejné národnosti jako Hryhoryj. Ačkoli mu muž nosí jídlo a čistou uniformu, nepromluví spolu ani slovo. Nakonec Hryhoryj zastřelí Němce.
Pancéřová pěst
V sobotu ráno je Pepík se svým tátou v dílně. Zazvoní telefon. Táta chvíli s někým mluví, pak rychle někam běží s flintou a zakáže Pepíkovi kamkoli chodit. On ale běží s davem na Národní třídu, kde nacisté vraždí lidi. Pepík zůstane na barikádě. Proti němu jede tank. Pepík na poslední chvíli vystřelí z pancéřové pěsti a strefí se.
Zákeřník
Někdo skrývající se v bytě zastřelí z okna pětiletou Helenku a její čtyřletou kamarádku Vlastičku. Martínek chce najít vraha a tak prohledává byt. Otevře mu stará stařena a tvrdí, že je tam sama. Na stole ale leží nakousaný koláč, podle kterého Martínek pozná, že je v bytě ještě někdo jiný. Ve skříni se skrývá Němec Walter. Stařena se ho snaží bránit a vypadne z okna. Martínek odvleče Waltera ven na ulici a donutí ho jíst zem. Pak ho předá partyzánům.
Až vstanou mrtví…
Willy Obermayer, dentista z norimberského předměstí, projíždí Čechy. Přijede do vesnice, kterou před několika dny vypálili. Její obyvatele bez rozdílu odvedli do blízkého lomu a postříleli. Willy má výčitky svědomí, za to, že vykradl jeden dům. Chtěl zlato na zubní korunky a panenku pro svou dceru. V jedné zatáčce na ně střílí partyzáni a Willyho poslední věta byla: „Já….já všechno vrátím…“
Němá barikáda
Na mostě přes Vltavu postaví Češi tři barikády. Franta Kroupa vzpomíná na občanskou válku ve Španělsku. Jeho kamarád zase na válku v Holandsku. Je tam také tramvaják Brůček. Všichni čekají co se bude dít. Franta nakreslí na strop převržené tramvaje kladivo se srpem. Jarda se vydá s balíčkem granátů dopředu. Chce ho hodit na německý tank. Podaří se mu to, ale je zabit. První barikádu Němci rozstříleli. Ostatní tam čekají ještě několik hodin. Franta zase vytáhne křídu a na strop tramvaje připíše: NO P a jeho kamarád mu vezme křídu a dopíše: ASSARAN.
Přijetí díla a jeho vliv:
- Nástup ideologické angažované prózy se specifickými formálními rysy, které se pak naplno rozvinuly v české verzi budovatelského románu.
- Sbírka měla bezprostředně po vydání obrovský čtenářský ohlas a stala se součástí školní četby.
- Mnoho povídek bylo úspěšně zfilmováno (např. Vyšší princip, režie Jiří Krejčík, 1960).
- Aktuálnost díla: Odpor proti válečnému vraždění a téma zachování morálky v těžkých dobách je vysoce aktuální i dnes.
Vlastní názor:
Kniha nabízí silné příběhy a syrovou atmosféru konce války. Přes občasné černobílé vykreslení postav se čte snadno, udržuje napětí a nutí čtenáře k zamyšlení nad chováním lidí v extrémních situacích.
