O zlých samotářích – rozbor díla

 

 Kniha: O zlých samotářích

 Autor: Ivan Olbracht

 Přidal(a): Kristýna Hodonská

 

 

Ivan Olbracht

• Narozen 6. 1. 1882 v Semilech. Úmrtí 30. 12. 1952 v Praze.
• Prozaik, novinář a překladatel národní prózy.
• Vystudoval gymnázium ve Dvoře Králové nad Labem a poté nedokončil studia na filozofických fakultách v Praze a Berlíně.
• Od roku 1905 začal publikovat do novin.
• Ve Vídni pracoval jako redaktor Dělnických listů a v Praze v deníku Právo lidu. V roce 1921 přispíval do Rudého práva.
• Za své komunistické názory byl v letech 1926 a 1928 vězněn.
• Vytvořil Manifest sedmi, proti podřízení se Moskvě a bolševizaci, čímž si zapříčinil vyloučení ze strany KSČ.
• Po tomto procesu se Olbracht stáhl a nějaký čas pobýval v Podkarpatské Rusi.
• Během okupace pobýval ve vesnici Stříbřec na Třeboňsku.
• Opět vstoupil do KSČ, kde působil v ilegální komunistické straně. Po válce se stal oficiálním členem KSČ.
• Zastává vedoucí funkci na ministerstvu Václava Kopeckého, nejprve v rozhlasu a následně v publikačním odboru.
• Umírá roku 1952 a je pohřben v rodinném urnovém hrobu ve Strašnickém krematoriu.

Díla

• Nikola Šuhaj loupežník – dílo inspirováno Podkarpatskou Rusí. Olbracht za ni byl oceněn Státní cenou za literaturu v roce 1933. Příběh pojednává o loupežníkovi, který okrádá bohaté a dává chudým. Je po něm vyhlášeno pátrání. Nakonec jej zabije přítel, který ho zásobuje potravinami.
• Anna Proletářka – jeden z nejznámějších Olbrachtových románů. Popisuje život mladé služky Anny pracující u bohatého stavitele. Dílo předkládá „proměnu“, kdy se z naivní Anny stává proletářka, která nedá nikomu nic zadarmo. Publikace se dočkala roku 1952 i zfilmování.
• Dobyvatel – kniha inspirovaná dílem Dějiny dobytí Mexika od W. H. Prescotta. Jedná se o historický román popisující dobývání Mexika v 16. století. Olbracht srovnává španělského dobyvatele Hernanda Cortése s Adolfem Hitlerem. Touží po moci, ale ve výsledku mu nic nezůstane.

 

Česká literatura 1. poloviny 20. století

• Česká literatura se v začátku 20. století členila primárně do dvou směrů:
  • venkovská próza,
  • historická próza.
• Důvodem byl politicky nesamostatný národ, jež hledal oporu v minulosti.
• Literaturu však nadále ovlivňovala válečná léta (1914 – 1918) a (1939 – 1945).
• V meziválečném období se rozvíjí především poezie, kterou dělíme na:
  • proletářská
  • surrealistická,
  • poetistická.
• Vznikaly manifesty proti komunistické straně, například Manifest sedmi – dokument obsahující podpisy sedmi umělců proti bolševizaci a podřízení se Moskvě,
• Ve 2. světové válce přichází o život mnoho spisovatelů. Jedním z nich je i Karel Poláček, jenž byl židovského původu. Zemřel v koncentračním táboře v Polsku.

 

Spisovatelé meziválečné literatury

• Jiří Wolker – nejvýznamnější představitel proletářské poezie. Básník a člen Literární skupiny a Devětsilu. Nejznámější dílo Těžká hodina popisující básníkův život, dospívání a bezmoc.
• Jaroslav Seifert – nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984. Básník, překladatel a novinář, zároveň protagonista proletářské poezie. Jeden z představitelů Manifestu sedmi. Básnickou sbírkou Maminka oslavuje život pro něj nejdůležitější osoby v jeho životě – svou matku.

 

Rozbor díla: O zlých samotářích

• Kniha obsahuje tři povídky o životě na okraji společnosti, toužící po svobodném životě, plném radostí.
• Autor popisuje bídu života, ale neodsuzuje jej.
• První vydání v roce 1913 má podtitul Tulácké povídky. Jedná se o Olbrachtovu prvotinu.
• Objevují se zde motivy lásky, zrady a smrti, o nelítostném životu a úzkosti z lidské existence.

 

1. povídka: Joska, Forko a Pavlínka

Hlavní postavy

• Joska Stárek – hlavní hrdina, vychovávaný k tuláctví. Žije svobodným životem, z ničeho si moc nedělá hlavu.
• Pavlína – svobodná, vzhlíží k Joskovi. Když se jí Joska svěří s jeho city, vysměje se mu.
• Forko – vystupuje na začátku a na konci povídky. Znalý a zkušený tulák.

Děj

Joska se právě vrátil z vězení a stojí před zámečkem. V hospodě potká Forka, pobudu a zloděje. Hledá nocleh a v lese se setká s tulačkou Pavlínkou. Stráví spolu noc na slamníku a Joska jí vypráví o svých citech k jedné cirkusačce. Pavlina se mu za to vysměje, a když usne, Joska odejde. V lese vyleká Forka a společně jdou krást holuby. Při činu je však přistihne hajný a Joska mu, jako zázrakem uteče. Na konci, po jeho úprku, stojí opět před zámečkem, jako na začátku.

 

2. povídka: Rasík a pes

Hlavní postavy

• Rasík – největší vyvrženec společnosti.
• Doga – zlý pes, kterého rasík dostane, jako omluvu. Zprvu je velmi bita, později si k sobě s rasíkem najdou cestu.

Děj

Rasík se svou ženou se živí zpracováváním dobytka, který musel být utracen. Lidé se jich štítí a vyhánějí je. Při projíždění lesem rasíka postřelí mladý šlechtic. Rasík dostane dvacetikorunu a je mu slíbena doga, která je velmi zlá a všichni se jí bojí. Rasík ji chce původně zabít, ale nakonec ji zapřáhne do jejich povozu a velmi surově ji bije, když klade odpor. Po čase se doga zklidní. Rasíkova žena zemře a chce jí vystavit pohřeb v kostele. Farář jej však vyhání a tak ji zakope v lese. Zbyla mu pouze doga, se kterou si na sebe zvyknou. Rasík ji začne dokonce oslovovat jménem.

 

3. povídka: Bratr Žak

Hlavní postavy

• Fricek – hlavní postava a zároveň vypravěč. Lpí, ale zároveň se trochu bojí svého nejstaršího bratra Žaka.
• Žak – v začátku povídky se stará o rodinu. Touží po pomstě, kvůli citovému zklamání.
• Havránek – mladý dělník. Kvůli němu se Fricek poprvé setká s bezmocí a křivdou, když po něm při představení hodí žalud. Havránek je poté zavražden.

Děj

Povídka o kočovné komediantské rodině. Tři sourozenci a rodiče. Matka hraje na flašinet, otec je klaun. Nemají bídu, vždy mají, co jíst a šetří si na zimu. Při jednom představení trefí prakem Josef Havránek Fricka. Strhne se mela a otec Fricka musí vrátit vstupné a odjet z města. Nadcházející zima je pro ně kritická. Nemají, co jíst, matka umírá a Žak se rozhodne odjet a najít pro ně lepší místo. Fricek je však netrpělivý a přejíždí z místa na místo. Žak posílá dopis, který se k jeho rodině však nedostane, protože nejsou na smluveném místě. Fricek a zbytek rodiny se domnívají, že je Žak zradil a otec se nakonec upije k smrti. Zůstane tedy Fricek se sestrou Olgou. Ta mu však po čase přizná, že odchází s jistým kočovníkem. Fricek následně potká Havránka, promítne se v něm vztek, obviňuje ho z toho, že jim zničil život. Odtáhne jej do lesa, kde ho zabije. Četníci však nemají důkazy, protože Havránka neokradl a to by tulák, jako byl Fricek měl přeci udělat. Z vraždy tedy vyjde jako nevinný člověk.