Kniha: O zlých samotářích
Autor: Ivan Olbracht
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Ivan Olbracht
- Narozen 6. 1. 1882 v Semilech. Úmrtí 30. 12. 1952 v Praze.
- Prozaik, novinář a překladatel národní prózy.
- Vystudoval gymnázium ve Dvoře Králové nad Labem a poté nedokončil studia na filozofických fakultách v Praze a Berlíně.
- Od roku 1905 začal publikovat do novin.
- Ve Vídni pracoval jako redaktor Dělnických listů a v Praze v deníku Právo lidu. V roce 1921 přispíval do Rudého práva.
- Za své komunistické názory byl v letech 1926 a 1928 vězněn.
- Vytvořil Manifest sedmi, proti podřízení se Moskvě a bolševizaci, čímž si zapříčinil vyloučení ze strany KSČ.
- Po tomto procesu se Olbracht stáhl a nějaký čas pobýval v Podkarpatské Rusi.
- Během okupace pobýval ve vesnici Stříbřec na Třeboňsku.
- Opět vstoupil do KSČ, kde působil v ilegální komunistické straně. Po válce se stal oficiálním členem KSČ.
- Zastává vedoucí funkci na ministerstvu Václava Kopeckého, nejprve v rozhlasu a následně v publikačním odboru.
- Umírá roku 1952 a je pohřben v rodinném urnovém hrobu ve Strašnickém krematoriu.
Díla
- Nikola Šuhaj loupežník – dílo inspirováno Podkarpatskou Rusí. Olbracht za ni byl oceněn Státní cenou za literaturu v roce 1933. Příběh pojednává o loupežníkovi, který okrádá bohaté a dává chudým. Je po něm vyhlášeno pátrání. Nakonec jej zabije přítel, který ho zásobuje potravinami.
- Anna Proletářka – jeden z nejznámějších Olbrachtových románů. Popisuje život mladé služky Anny pracující u bohatého stavitele. Dílo předkládá „proměnu“, kdy se z naivní Anny stává proletářka, která nedá nikomu nic zadarmo. Publikace se dočkala roku 1952 i zfilmování.
- Dobyvatel – kniha inspirovaná dílem Dějiny dobytí Mexika od W. H. Prescotta. Jedná se o historický román popisující dobývání Mexika v 16. století. Olbracht srovnává španělského dobyvatele Hernanda Cortése s Adolfem Hitlerem. Touží po moci, ale ve výsledku mu nic nezůstane.
Česká literatura 1. poloviny 20. století
- Česká literatura se v začátku 20. století členila primárně do dvou směrů:
- venkovská próza,
- historická próza.
- Důvodem byl politicky nesamostatný národ, jež hledal oporu v minulosti.
- Literaturu však nadále ovlivňovala válečná léta (1914 – 1918) a (1939 – 1945).
- V meziválečném období se rozvíjí především poezie, kterou dělíme na:
- proletářská
- surrealistická,
- poetistická.
- Vznikaly manifesty proti komunistické straně, například Manifest sedmi – dokument obsahující podpisy sedmi umělců proti bolševizaci a podřízení se Moskvě,
- Ve 2. světové válce přichází o život mnoho spisovatelů. Jedním z nich je i Karel Poláček, jenž byl židovského původu. Zemřel v koncentračním táboře v Polsku.
Spisovatelé meziválečné literatury
- Jiří Wolker – nejvýznamnější představitel proletářské poezie. Básník a člen Literární skupiny a Devětsilu. Nejznámější dílo Těžká hodina popisující básníkův život, dospívání a bezmoc.
- Jaroslav Seifert – nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984. Básník, překladatel a novinář, zároveň protagonista proletářské poezie. Jeden z představitelů Manifestu sedmi. Básnickou sbírkou Maminka oslavuje život pro něj nejdůležitější osoby v jeho životě – svou matku.
Rozbor díla: O zlých samotářích
- Kniha obsahuje tři povídky o životě na okraji společnosti, toužící po svobodném životě, plném radostí.
- Autor popisuje bídu života, ale neodsuzuje jej.
- První vydání v roce 1913 má podtitul Tulácké povídky. Jedná se o Olbrachtovu prvotinu.
- Objevují se zde motivy lásky, zrady a smrti, o nelítostném životu a úzkosti z lidské existence.
1. povídka: Joska, Forko a Pavlínka
Hlavní postavy
- Joska Stárek – hlavní hrdina, vychovávaný k tuláctví. Žije svobodným životem, z ničeho si moc nedělá hlavu.
- Pavlína – svobodná, vzhlíží k Joskovi. Když se jí Joska svěří s jeho city, vysměje se mu.
- Forko – vystupuje na začátku a na konci povídky. Znalý a zkušený tulák.
Děj
Joska se právě vrátil z vězení a stojí před zámečkem. V hospodě potká Forka, pobudu a zloděje. Hledá nocleh a v lese se setká s tulačkou Pavlínkou. Stráví spolu noc na slamníku a Joska jí vypráví o svých citech k jedné cirkusačce. Pavlina se mu za to vysměje, a když usne, Joska odejde. V lese vyleká Forka a společně jdou krást holuby. Při činu je však přistihne hajný a Joska mu, jako zázrakem uteče. Na konci, po jeho úprku, stojí opět před zámečkem, jako na začátku.
2. povídka: Rasík a pes
Hlavní postavy
- Rasík – největší vyvrženec společnosti.
- Doga – zlý pes, kterého rasík dostane, jako omluvu. Zprvu je velmi bita, později si k sobě s rasíkem najdou cestu.
Děj
Rasík se svou ženou se živí zpracováváním dobytka, který musel být utracen. Lidé se jich štítí a vyhánějí je. Při projíždění lesem rasíka postřelí mladý šlechtic. Rasík dostane dvacetikorunu a je mu slíbena doga, která je velmi zlá a všichni se jí bojí. Rasík ji chce původně zabít, ale nakonec ji zapřáhne do jejich povozu a velmi surově ji bije, když klade odpor. Po čase se doga zklidní. Rasíkova žena zemře a chce jí vystavit pohřeb v kostele. Farář jej však vyhání a tak ji zakope v lese. Zbyla mu pouze doga, se kterou si na sebe zvyknou. Rasík ji začne dokonce oslovovat jménem.
3. povídka: Bratr Žak
Hlavní postavy
- Fricek – hlavní postava a zároveň vypravěč. Lpí, ale zároveň se trochu bojí svého nejstaršího bratra Žaka.
- Žak – v začátku povídky se stará o rodinu. Touží po pomstě, kvůli citovému zklamání.
- Havránek – mladý dělník. Kvůli němu se Fricek poprvé setká s bezmocí a křivdou, když po něm při představení hodí žalud. Havránek je poté zavražden.
Děj
Povídka o kočovné komediantské rodině. Tři sourozenci a rodiče. Matka hraje na flašinet, otec je klaun. Nemají bídu, vždy mají, co jíst a šetří si na zimu. Při jednom představení trefí prakem Josef Havránek Fricka. Strhne se mela a otec Fricka musí vrátit vstupné a odjet z města. Nadcházející zima je pro ně kritická. Nemají, co jíst, matka umírá a Žak se rozhodne odjet a najít pro ně lepší místo. Fricek je však netrpělivý a přejíždí z místa na místo. Žak posílá dopis, který se k jeho rodině však nedostane, protože nejsou na smluveném místě. Fricek a zbytek rodiny se domnívají, že je Žak zradil a otec se nakonec upije k smrti. Zůstane tedy Fricek se sestrou Olgou. Ta mu však po čase přizná, že odchází s jistým kočovníkem. Fricek následně potká Havránka, promítne se v něm vztek, obviňuje ho z toho, že jim zničil život. Odtáhne jej do lesa, kde ho zabije. Četníci však nemají důkazy, protože Havránka neokradl a to by tulák, jako byl Fricek měl přeci udělat. Z vraždy tedy vyjde jako nevinný člověk.