Kniha: Odysseia
Autor: Homér
Přidal(a): ko
Homér
-vznik: cca 8. stol. př. n. l.
-epická báseň
HOMÉR. Odysseia. 2. vydání. Praha: Odeon, 1967. ISBN 01-083-67
Homér je pololegendární autor Antického Řecka, který měl údajně žít někdy mezi lety 1200 – 700 př. n. l. Jako jeho rodiště se uvádí mnoho měst, ale nejčastěji se vyskytuje město Smyrna, což je dnešní Izmir v Turecku. Měl se narodit jako nemanželské dítě a v dospělosti se z něj stal potulný pěvec a také byl slepý, pravděpodobně ale ne od narození, protože se v jeho údajných dílech vyskytují barvité popisy. Zemřel údajně na ostrově Íos. Jsou mu připisována díla Ilias, Odysseia a Homérské hymny, což je 33 básní oslavující olympské bohy.
Ilias
Jak jsem již zmínil, toto dílo bylo napsáno pomocí časoměrného hexametru, což je nerýmovaný šestistopý verš. Má 24 zpěvů a přes 15 000 veršů. Děj se odehrává během 51 dní v 10. roce obléhání Troji a hlavním tématem je zloba Achillea, který se kvůli sporům s Agamemnónem neúčastní bojů. Jeho matka, bohyně Thetis, poté letí na Olymp poprosit Dia, aby nechal Řeky chvíli prohrávat, aby ho pak přišel Agamemnón odprosit. Jenže během těchto bojů se Achilleův přítel rozhodne zvýšit morálku spolubojovníků a vyprosí si od Achillea jeho zbroj. Jenže Patrokles padne v boji a Achilleovu zbroj si vezme Hektor. Achilleus se rozčílí a rozhodne se zabít Hektora, což se mu podaří. Jeho mrtvolu poté dlouho vozí za svým kočárem. To ale rozhněvalo bohy, takže jeho tělo musel vydat králi Priamovi, kterého do jeho stanu dovedl jednou v noci bůh Hermés. Tím končí vyprávění Iliady. Všechny události předcházející i následující jsou v díle vlastně nějak vloženy.
Kniha se od filmu liší především tím, že je chronologická a některé události z filmu jsou jinak, než jak jsou uvedeny v knize. Například Achilles byl před příjezdem Odyssea, který jej měl přesvědčit ke vstupu do války, ukryt v ženském klášteře a převlečen za kněžku. Odysseus ho poznal tak, že před kněžky pohodil šperky a meč a jeho vojáci pak v jiné části chrámu spustili křik. Achilles popadl meč a hnal se do boje, což ho prozradilo.
Odysseia
Hlavní postavou je ithacký král Odysseus, který se vrací z Trojské války. Jenže si proti sobě poštve boha moře Poseidona, takže se jeho putování protáhne na 20 let.
Děj začíná na sněmu olympských bohů, kde uprosí bohyně Athéna Dia, aby přesvědčil nymfu Kalypsó, aby Odyssea po sedmi letech konečně pustila domů, což se i stane. Poté letí za Odysseovým synem Telemachem, aby ho přesvědčila k plavbě za Nestorem do Pylu a Meneláem do Sparty, aby se jich zeptal na informace o svém otci a především aby si u nich udělal dobré jméno.
Následně se děj přesouvá opět k Odysseovi, který vyplouvá z ostrova od nymfy na voru. Jenže Poseidón vyvolá bouři a vor zničí, Odysseus se ale zachytí stěžně a ještě s pomocí vodní nymfy Ínó, která mu poskytne plášť, který mu zachrání pomůže proti nástrahám na moži, dopluje na ostrov Scheria, kde sídlí národ Fajáků.
Jejich král Alkinoos ho přijme a na jeho počest se pořádají hry. Během pobytu vypráví o své plavbě, která předcházela jeho přežívání u nymfy Kalypsó. Během této plavby se dostane do země Kikonů, kde Odysseova družina porazí obyvatele jednoho města a vezme si jejich majetek a manželky jako otrokyně. Opojeni vítězstvím se rozhodnou plenit i dál, ale většina mužů je pobita, když přijedou další kikonští vojáci.
Následně plují do země Kyklopů, kde je Odysseus i s posádkou jeho lodi uvězněn v jeskyni kyklopa Polyféma, který začne požírat jeho druhy. Aby se Odysseus zachránil, rozhodne se Polyféma opít a vypíchnout mu oko. Řekne mu, že se jmenuje nikdo, a když pak začne Polyfémos volat o pomoc a kyklopové se zeptají, co se děje, tak řekne, že ho Nikdo vraždí svou lstí, takže kyklopové zase odejdou. Odysseus a jeho druhové nakonec utečou tak, že se přivážou ovcím k břichu a když je Polyfémos pouští na pastvu, tak mu uniknou. Ale kvůli tomu, že byl Polyfémos synem Poseidóna, tak si ho tím Odysseus poštve proti sobě.
Poté Odysseus dopluje na plovoucí ostrov muže jménem Aiolos, který mu dá měch, do kterého uzavře všechny větry, které by mohly bránit Odysseovi v plavbě domů. Jenže při plavbě, když Odysseus spí, jeho vojáci měch otevřou, protože si myslí, že tam je zlato, a vypustí všechny ty větry. Odysseus tedy pluje zpět k Aiolovi, ale ten mu odmítne znovu pomoci.
Následně doplují na ostrov lidožravých obrů Laistrýgonů, kteří zničí všechny lodě a zabijí posádku, kromě posádky a lodě, na které je Odysseus.
Poté připlují k ostrovu Aiaia, který obývá kouzelnice Kirké, která proměnila několik Odysseových členů posádky ve vepře, Odysseus se však tomuto údělu vyhne, protože před vypitím začarovaného vína sní bylinu od boha Herma. Kirké se do něj zamiluje a rok si ho nechává u sebe, než ho propustí a posílá ho do podsvětí zeptat se slepého věštce Teiresia na další cestu.
V podsvětí Teiresiás Odysseovi předpoví, že dopluje na ostrov Thrínakia, kde se budou pást Héliova stáda, chce-li se však vrátit na Ithaku, nesmí žádné zvíře ze stáda zabít. Potom se na Ithace musí utkat s Penelopinými nápadníky a nakonec si bude muset usmířit Poseidóna obětí. Kromě toho se Odysseus v podsvětí setkává i se svou matkou a s dalšími ženami, matkami a družkami slavných hrdinů, a nakonec i s dušemi hrdinů, kteří zemřeli po návratu z Tróje: s Agamemnónem, Achileem a Aiantem. Viděl také Mínóa, dříve krétského krále, soudce v podsvětí a různé duše trápené navždy za nějaký přečin, například Tantala a Sísyfa, promluvil také s Héraklem a pak z podsvětí utekl.
Poté se Odysseus vrací zpět na ostrov Aiaiu, kde ho Kirké varuje před nástrahami další cesty – před Sirénami, mořskými obludami Skyllou a Charybdou a stejně jako Teiresiás před zabíjením Héliova skotu na ostrově Thrinakii. Od Kirké připluli k ostrovu Sirén, Odysseus zacpal druhům uši voskem a sám se nechal přivázat ke stěžni, aby mohl slyšet jejich zpěv. Propluli mezi Skyllou a Charybdou, které uchvátily několik námořníků a poté Odysseova loď dospěla k ostrovu, kde se pásla stáda boha Hélia. Hladoví Odysseovi druhové několik kusů dobytka zabili a snědli, Zeus jim pak na odjezdu roztříštil loď, všichni námořníci zahynuli, jen Odysseus se zachránil a vítr ho na trámu z lodi zahnal podél Charybdy na ostrov nymfy Kalypsó.
Dále děj opět pokračuje u Fajáků, kteří mu věnují spoustu darů a vyšlou loď, která Odyssea dopraví na Ithaku. Na zpáteční cestě je ale tato loď proměněna v kámen rozhněvaným Poseidónem, který byl jejich patronem.
Když se Odysseus dostal na Ithaku, proměnila jej Athéna v starého žebráka. Následně se vypravil za pastýřem Eumaiem, v jehož chýši se setkal se svým synem Telemachem a společně dohodli plán, jak se zbavit nápadníků jeho ženy Penelopy. Poté se vydává do svého domu, kde jej pozná pouze jeho starý pes Argos a služka Euryklea, která ho poznala podle jizvy na noze. Od nápadníků se mu však dostává pouze urážek, protože ho považují za drzého žebráka.
Jednoho dne se však Penelopa rozhodne, že se už konečně vdá. Jejím vyvoleným bude ten, komu se podaří napnout Odysseův luk, který kdysi dostal od Ífita, a prostřelit ucha dvanácti seker. Nikomu se to nepodaří, ale nakonec se k luku dostane Odysseus, který má stále podobu starého žebráka. Podaří se mu splnit úkol a následně se promění zpět v Odyssea, začne střílet šípy po nápadnících a všechny je zabije.
Poté ho Penelopa podrobí zkoušce, jestli je opravdu Odysseus. Řekne mu, že mu nechá vynést jejich společné lůžko ven, čemuž se Odysseus podiví, protože jejich lůžko bylo vytesáno do kmenu statné olivy a následně byla okolo něj postavena budova, takže nemohlo být přemístěno. Následně jde navštívit svého otce Laerta. Během jeho návštěvy se někteří obyvatelé Ithaky rozhodnou ho jít zabít, protože zabil mnoho jejich synů, kteří byli nápadníky Penelopy. Athéna však Odyssea uchrání a Zeus pak zasáhne a zabrání krveprolití.
LHK
-objevují se nesrovnalosti v ději – např. Hermes podá Odysseovi před návštěvou Kirké bylinu, pak mu radí, jak se u ní má chovat a až potom ji vytrhne ze země
-vznik Odyssei je sporný
-buď vznikla sebráním vícero epických skladeb – ale jeden autor ji pravděpodobně sám musel zkomponovat tak, že vznikl jednolitý text, protože pokusy rozložit Odysseiu do více textů nevyšel, tudíž to musel vytvořit schopný básník
-nebo to vzniklo jako dílo jednoho autora
– -pravděpodobně však vznikla sebráním folklorního materiálu
-vyprávění o zemi kyklopů má mít původ v pohádce o oslepení jednookého lidožravého obra, příhody na moři má původ ve vyprávění různých námořníků
-homérská otázka
-literárně-vědný spor o autorství Iliady a Odyssei
-převažuje názor, že Iliadu i Odysseu napsal týž autor, protože jazyk obou děl je velmi podobný
-proti tomu ale mluví fakt, že díla jsou svým obsahem velmi odlišné
-velkým rozdílem je především jednání bohů, kteří v Iliadě aktivně zasahují do děje a jsou tam bráni jako velmi mocní měnitelé průběhu děje, ale v Odyssei už nemají takový vliv na konání lidí (lidé jsou sami odpovědni za svá jednání, bozi do nich nevstupují jako v Iliadě) + už proti sobě tolik neválčí, ale spíš se snaží nějak dohodnout a více se řídí názory Dia
-už nejde ani tolik o válčení, ale jde o motiv putování, pokory a diplomatičnosti (jednání Odyssea, jeho syna při jednání s ostatními státníky…)
-v Iliadě je děj složen převážně z popisu děje, kdežto Odyssea se zaměřuje na motiv putování a popisů prostředí
-předloha jmen Nestor a Mentor pro budoucí slova
-Nestor – nejstarší osoba dané společnosti
-Mentor – učitel
Popis postavy
Odysseus je ithacký král, který byl nucen opustit svou ženu a právě narozeného syna a účastnit se války u Troji. Při návratu je však donucen okolnostmi oslepit kyklopa Polyféma, což rozzlobí boha Poseidona, který mu od té doby začne znemožňovat návrat domů. Naštěstí má ale Odysseus na své straně bohyni Athénu, která ho celou dobu podporuje a navíc pomáhá i jeho synovi. Odysseus se neustále projevuje jako inteligentní a velmi kreativní člověk, který dokáže vyřešit snad kteroukoliv situaci, které je nucen čelit.
Vlastní názor
Odysseia se mi velmi líbila, protože šlo o velmi poutavý příběh muže, od kterého se na chvíli odvrátilo štěstí a to ho odsoudilo na 20 let dalších útrap, které však se štěstím (a pomocí bohů) překonal a opět se shledal se svojí rodinou. Rozhodně je toto dílo pro mne zajímavější než Iliada, kde se neustále opakuje, kdo koho právě zabil a o čí syny šlo, a to i přes to, že válečnou tematiku (a tu antickou obzvlášť) mám velmi rád.
Ukázka
Důvtipný Láertův syn zas tenkrát své manželce pravil:
„Ke konci svízelů všech jsme doposud nepřišli, ženo,
ještě i v budoucnu mi nastane nezměrná práce,
dlouhá, velice těžká, a musím ji vykonat celou.
Takovou věštbu mi dala kdys duše Teiresiova,
onoho dne, kdy v Hádův dům jsem sestoupil temný,
hledaje návratu den svým soudruhům, jakož i sobě.
Pojď však, manželko má, již na lůžko, abychom oba
konečně sladkým spánkem se na loži občerstvit mohli!“
Věhlasná Pénelopé mu na to zas odpověděla:
„Lůžka se každou chvíli ti dostane, kdykoli budeš
v duši si přát, když dopřál ti bůh zas přijíti nazpět
v dům svůj stavěný pevně a do své otcovské země.
Když ses však zmínil o tom, a bůh ti to do srdce vložil,
pověz mi o onom trudu, když beztak se o něm as dovím
později, zvědět však o něm už teď je právě tak dobré.“
HOMÉR. Odysseia. 2. vydání. Praha: Odeon, 1967. ISBN 01-083-67. str. 382
Rozbor
1) stylistika
Literární druh: epika
Literární žánr: epos
Funkční styl: umělecký
Slohový postup: vyprávěcí
Er-forma
Členění textu: 12 111veršů rozdělených do 24 zpěvů psané daktylským hexametrem
Jazyk: spisovný – knižní
Koncepce textu: objevuje se mnoho dialogů, pomocí nichž je vyprávěn děj
2) syntax
dlouhá a často složitá souvětí
vyskytují se odchylky od pravidelné větné stavby
3) lexikum
přechodníky – př. hledaje
infinitivní koncovky – př. přijíti
archaismus – př. zvědět
patronymikon – Láertův syn
umělecké prostředky:
-Hádův dům – metafora
-sladký spánek – epiteton ornans
-důvtipný Láertův syn – epiteton konstans
