
Kniha: Pan Kaplan má stále třídu rád
Autor: Leo Rosten
Přidal(a): TerkaCZ
Rozbor: Pan Kaplan má stále třídu rád
Základní charakteristika
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: humoristický román (povídkový cyklus)
- Původní jazyk: angličtina (The Education of Hyman Kaplan, The Return of Hyman Kaplan)
- Rok vydání (originál): 1937, 1959 (soubor 1976)
- Určení čtenářům: široká veřejnost, čtenáři se zájmem o humor, jazyk, přistěhovalecké příběhy a americkou společnost
Téma
- Jazykové a kulturní střety přistěhovalců v newyorské večerní škole pro dospělé.
- Snahy dospělých žáků zvládnout nový jazyk a začlenit se do společnosti.
- Komické situace vznikající z neporozumění, jazykových chyb a rozdílných mentalit.
Hlavní myšlenka
- Učení cizího jazyka je nejen věcí gramatiky, ale i lidského úsilí, trpělivosti a humoru.
- Každý člověk má právo na omyl a jeho snaha o dorozumění je hodna respektu.
- Rozdílnost kultur a jazyků je zdrojem komiky i lidské sounáležitosti.
Námět
- Námět vychází z autorovy vlastní zkušenosti s výukou angličtiny pro přistěhovalce v USA.
- Inspirací byly skutečné postavy a situace z večerních kurzů pro dospělé.
- Námět je původní, založený na pozorování života přistěhovalců a jejich zápasu s jazykem.
Motivy
- Jazykové chyby: komolení slov, vymýšlení nových výrazů, záměny významů.
- Školní prostředí: vztah učitel–žák, třídní kolektiv, školní rituály.
- Přátelství a rivalita: vztahy mezi žáky, vzájemná pomoc i soupeření.
- Kulturní rozdíly: střet národností, zvyklostí a tradic.
- Humor a absurdita: groteskní situace, nadsázka, ironie.
Kompozice a struktura
- Kniha je tvořena samostatnými, volně navazujícími povídkami z prostředí jedné třídy.
- Děj je chronologický, sleduje školní rok a vývoj jednotlivých žáků.
- Struktura je mozaikovitá, každá kapitola je uzavřeným příběhem, ale postavy a prostředí zůstávají stejné.
- V textu se objevují školní úkoly, slohová cvičení, dialogy a jazykové hry.
Vypravěč a úhel pohledu
- Vypravěč je er-forma, vyprávěcí, popisný a úvahový.
- Vyprávění je objektivní, s nadhledem a jemnou ironií, často komentuje dění i myšlení postav.
- Vypravěč je účastníkem i pozorovatelem, zaměřuje se na psychologii i komiku situací.
Jazyk a styl
- Jazyk je spisovný, bohatý, s důrazem na jazykovou hravost a komiku.
- V textu se objevují záměrně komolená slova, neologismy, jazykové hříčky a nadsázka.
- Autor využívá metafory, přirovnání, vtipné dialogy a stylizované popisy.
- Styl je svižný, čtivý, s důrazem na humor, absurditu a lidskost.
- V českém překladu jsou zachovány jazykové zvláštnosti a komické efekty původního textu.
Charakteristika postav
- Hyman Kaplan:
- Hlavní postava, energický, dobrosrdečný a nezdolně optimistický žák, který vyniká originálními jazykovými chybami a neochvějnou snahou učit se.
- Jeho jazykové výtvory jsou zdrojem komiky, ale i obdivu pro jeho vytrvalost a osobitost.
- Profesor Parkhill:
- Trpělivý, laskavý a někdy zoufalý učitel, který se snaží své žáky naučit češtině (v překladu) a zároveň chápe jejich lidské příběhy.
- Slečna Mitnicková:
- Pilná, vzorná žákyně, často opravuje ostatní, stydlivá, ale bystrá.
- Aaron Blattberg, Norman Bloom, Olga Tarnovská, Carmen Caravellová, paní Moskowitzová, pan Matsukas, Nathan P. Nathan a další:
- Každý z žáků představuje jiný typ přistěhovalce, jiný přístup k učení a jiný druh humoru i životních zkušeností.
Časoprostor
- Místo: New York, večerní přípravná škola pro dospělé, učebna a její okolí.
- Doba: 30. až 50. léta 20. století, během jednoho školního roku a dalších navazujících let.
Stručný děj
Kniha sleduje každodenní život a výuku v jazykové třídě pro dospělé přistěhovalce. Hlavní postavou je pan Kaplan, jehož originální jazykové chyby a nadšení jsou zdrojem mnoha komických i dojemných situací. Spolužáci a učitel Parkhill čelí nejen jazykovým zádrhelům, ale i kulturním střetům, životním problémům a vzájemným nedorozuměním. Příběhy ukazují, že cesta k porozumění je plná překážek, ale i humoru a lidskosti.
Podrobný děj
Kniha začíná představením třídy a hlavních postav, zejména Hymana Kaplana, který se od první chvíle projevuje jako žák s nevyčerpatelnou fantazií v komolení jazyka. Každá kapitola přináší nové jazykové cvičení, úkol či situaci, ve které se žáci snaží zvládnout češtinu (v překladu) a zároveň se vyrovnávají s vlastními životními osudy.
Největším zdrojem komiky jsou Kaplanovy slohové práce, jeho pokusy o správnou výslovnost, gramatiku a skládání vět. Třída často diskutuje o významu slov, správnosti výslovnosti, rozdílech mezi podobnými slovy a idiomy. Učitel Parkhill se snaží udržet pořádek a pokrok, ale často je sám překvapen nápaditostí svých žáků.
V průběhu školního roku se řeší nejen jazykové, ale i osobní problémy: přátelství, rivalita, touha po uznání, rodinné starosti i sny o lepším životě. Některé postavy třídu opouštějí, jiné přicházejí, ale jádrem zůstává Kaplanova nezdolnost a humor, který inspiruje ostatní.
Kniha vrcholí závěrečnými zkouškami, bilancí pokroků i nezdarů a vědomím, že nejdůležitější není dokonalá znalost jazyka, ale snaha porozumět a být pochopen. Vyprávění končí otevřeně, s nadějí a úsměvem, který je pro celý příběh charakteristický.
Literární kritika a inspirace dílem
- Kritika: Kniha je považována za klasiku humoristické literatury, oceňována pro originální jazykový humor, laskavý pohled na přistěhovalce a schopnost vystihnout univerzální lidské situace. Kritici vyzdvihují nápaditost, vtip a empatii autora.
- Inspirace: Dílo inspirovalo další autory humoristické literatury, bylo adaptováno pro divadlo i rozhlas a je často používáno jako školní četba. Je vzorem pro zobrazení přistěhovalecké zkušenosti a jazykového humoru v literatuře.
Vlastní zhodnocení
Pan Kaplan má stále třídu rád je laskavá, vtipná a hluboce lidská kniha, která dokáže čtenáře rozesmát i dojmout. Rosten mistrně vystihl, jak těžké i krásné je učit se novému jazyku a jak důležitý je humor, trpělivost a vzájemné porozumění. Kniha je nadčasová, čtivá a nabízí nejen zábavu, ale i zamyšlení nad hodnotami, které spojují lidi bez ohledu na původ a jazyk.
