Kniha: Pozdě k ránu
Autor: Karel Hlaváček
Přidal(a): M. Hladíková
Karel Hlaváček (1874-1898)
- Český básník.
- Nikdy nepracoval, vydělával si příležitostně honoráři a podporovala ho rodina.
- Byl jedním ze zakladatelů a také prvním předsedou Sokola v Praze-Libni.
- Až do smrti trpěl finančními problémy.
- Působil také jako malíř. Do časopisu Moderní revue přidával i své ilustrace.
- Zemřel v pouhých 23 letech na tuberkulózu.
Další díla:
- Sokolské sonety, Mstivá kantiléna, Z pozůstalosti, Žalmy
Obecně kulturní kontext:
2. pol. 19. st. – dekadence
- Dekadent = úpadek
- Původně hanlivé označení básníka, který tvořil nová díla bez tradic
- Životní pocit literátů 19. a 20. století
- Autoři znechuceni úpadkem společnosti, nikde neviděli možnost nápravy
- Individualismus
- Exotické motivy, perverze, narcisismus (člověk, který miluje sám sebe)
- Pocit nudy, zmaru, deprese, smrti
- Bohémský život (utrácení za prostitutky, alkohol, hospody apod.)
- Satanismus, nevázaný sex, alkohol a tuláctví
Autoři této doby:
- Oscar Wilde, Joris Karl Huysmans, Joséphin Péladan, Jean Lorrain, Rachilde, čeští představitelé: Arnošt Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic
Rozbor díla: Pozdě k ránu
Literární druh:
- Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)
Literární žánr:
- Melancholické lyriky (výrazné motivy smutku a melancholie)
Literární forma:
- Poezie (psána ve verších a slokách), některé básně jsou psány v próze (text psaný do odstavců a kapitol)
Téma:
- Zachycení pocitu obdobnému tomu, kdy se autor vrací při svítání od milenky (autor toto prohlašuje v úvodní básni). Touha po něčem novém a lepším. Zachycení nálad a smyslů – zrak (různé barvy), čich (vůně) a sluch (zvuky). Ztvárnění autorových nálad.
Motivy:
- Smutek, lítost, chmurno, tma, mlha, marnost, noc, měsíc, barvy, příroda, hudba.
Kompozice:
- Soubor 23 básní
- Ich-forma (lyrickým subjektem je sám autor)
- Chronologický děj
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Nejčastěji sdružený (AABB) či střídavý (ABAB) rým
- Častý symbolismus
- Slova přejatá z cizích jazyků
- Kontrasty
- Důležitost rytmu, v některých básních výrazné hudební motivy
- Důraz je kladen na přenášení pocitů a nálad
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
Postavy:
- Žádné konkrétní postavy se v básnické sbírce neobjevují
Časoprostor:
- Doba téměř před rozedněním (přechod mezi nocí a ránem)
- Básně se odehrávají zejména v přírodě, na hradu či ve městě
- Čas ani místo nejsou více specifikovány
Děj:
Autor se snaží s ohledem na stanovený cíl přiblížit čtenářům pocit, jaký pociťoval při brzkém ranním odchodu od své milenky. Používá k tomu popisy prostředí, které vnímá všemi svými vjemy. V některých básních se více orientuje na přiblížení psychických stavů (např. v básních Pršelo v noci, Za noci březnové). V jiných básních se soustředí na smysl sluchu a využívá výrazných hudebních prvků (např. báseň Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji). Básník rovněž používá symbolismus a obrazy vzniklé jeho představivostí.
