Jméno: Prokletí básníci
Přidal(a): Lucie Rathová
Prokletí básníci spolu s literárním směrem symbolismem se objevují ve světě ke konci 19. století a na počátku 20. století. Jsou charakterističtí svým postojem k životu a tím, že prolomili ledy a psali o věcech, o kterých se nemluvilo, a byly tabu pro společnost. Někteří z nich jsou uznáváni dodnes.
Jak už sám název vypovídá, jde o básníky, kteří nějakým způsobem vyčnívali z majoritní společnosti. Někteří z nich jsou v současné době považováni za uznávané autory. Nejdříve byl tento pojem použit v jednom z děl Paula Verlaina, který v roce 1884 napsal dílo se stejným názvem. Tito básníci byli známí tím, že v tehdejší společnosti žili jinak, většina měla jiný názor k alkoholu, užívání drog a násilí. Až s rokem 1884 se pojem prokletých básníků stal známý. Nejdříve se tak jmenovalo zmíněné dílo, poté s názvem prokletých básníků jsou spojována některá jména literátů.
Literaturu obohatili tím, že psali i o tématech, o kterých se nemluvilo. A nejen, že psali, i sami žili často bohémským životem a svůj život si užívali naplno. Mezi autory, kteří se do této skupiny prokletých básníků řadili, patřili Arthur Rimbaud, sám Paul Verlain nebo Francois Villon. Mezi známé české prokleté básníky patří například Otokar Březina nebo Antonín Sova.
Mezi známé prokleté básníky patřil také Charles Baudelaire, který žil mezi lety 1821-1867. Jeho nejznámějším dílem jsou Květy Zla, která byla považována za urážku tehdejšímu náboženství a morálce. Za dílo dokonce dostal pokutu.
Jean Nicolas Arthur Rimbaud byl dalším z francouzských prokletých básníků. V roce 1871 narazil na Paula Verlaina. Jeho dětství nebylo jednoduché, vyrůstal jen s matkou a dvěma sestrami. Nedožil se příliš vysokého věku, zemřel v 37 letech. Mezi sbírky, které byly vydané v našich zemích, patří Sezona v pekle a Doušek jedu.
Z českých prokletých básníků stojí za zmínku Otokar Březina, což byl jeho pseudonym – vlastním jménem Václav Jebavý. Mezi díla můžeme zařadit Smysl boje, Dílo smrti nebo Přítomnost. Otokar Březina žil v letech 1868-1929 a zajímal se o jednoho z francouzských prokletých básníků Charlese Baudelaira, četl také jeho výtvory. Otokar se pokoušel o literární výtvory již při studiu gymnázia.
Někdy se také můžete setkat s tím, že jako prokletí básníci jsou označováni i autoři, kteří v daném období, na konci 19. století ani nežili, ani nepsali. Je to dáno tím, že také vyčnívali z majoritní společnosti stejně jako tehdejší básníci. A tak v každé zemi můžeme najít autory, které společnost považuje za prokleté básníky. Nicméně tento pojem má svůj původ u zmíněného Paula Verlaina, který takto pojmenoval jedno ze svých děl.
V případě zájmu o detailní informace o kontextu doby a konkrétních prokletých básnících (včetně rozborů jejich básní), můžete využít zpracovanou ročníkovou práci [zde]. Jmenovitě jsou v ní detailně popsáni Charles Baudelaire, Paul Verlaine a Jean Arthur Rimbaud.
