Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Aneta, Bára
FRANZ KAFKA
- Představitel moderní literatury
- Narozen v Praze v bohaté židovské rodině
- Těžce nesl svou práci úředníka v pojišťovně, která pro něj představovala ubíjející svět byrokracie (papírování, razítka,…). Nebyl součástí vlády, ale úřednického aparátu.
- Špatně navazoval přátelské vztahy a ztroskotaly i jeho 3 pokusy založit manželství
- Vnitřní rozpor: založení rodiny X může tvořit jen v izolovanosti
- Koncem života onemocněl TBC
- V závěti požádal svého přítele Maxe Broda, aby spálil bez čtení všechen jeho rukopis
VLIV JEHO PRÓZ:
- včetně Proměny předznamenal vlnu absurdního dramatu (Beckett, Ionesco, Havel)
- Jeho prózy byly označovány jako varující před odlidšťující silou velkých totalitních režimů 20. století
INSPIRACE:
- pro řadu filmových tvůrců (Welles)
DALŠÍ DÍLA:
- romány: Nezvěstný, Zámek a Proces
LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ
- Rozvoj techniky a civilizace
- Vítězí fašismus a komunismus
- Vznik samostatného Československa (T.G. Masaryk)
SOUČASNĚ PÍŠÍCÍ AUTOŘI:
PROUDY NAŠÍ PRÓZY:
- Humanistický
- Demokratický
- Avantgardní
- Levicový
- Psychologický
- Katolický + ruralisté
- Pražská německá literatura
ROZBOR DÍLA: PROMĚNA
Základní charakteristika:
- LITERÁRNÍ DRUH: Epika
- LITERÁRNÍ ŽÁNR: Novela
- Popisuje dlouhodobý proces psychologické proměny, bez vedlejších odboček a směřuje přímočaře k výrazné a definitivní a překvapivé pointě.
- Přestože je dílo obsaženo například v knize „Proměna a jiné povídky“, z literárního hlediska je zařazení jako novela přesnější.
LITERÁRNÍ SMĚR:
- Německá pražská literatura (německy píšící spisovatelé žijící a tvořící v Praze)
- Existencialismus = vychází z filozofických výkladů člověka jako osamoceného a odcizeného jedince, obraz světa lidí trpících vnitřními pochybami, život je chápán jako směřování k smrti
- Styl je věcný, strohý, racionální
- To ostře kontrastuje s nastalou situací
HLAVNÍ MYŠLENKA:
- Námět je metaforou , která vyjadřuje existenciální pocit odcizení člověka v moderním světě
- Jedinec není proti tomuto pocitu ochráněn ani v nejbližším rodinném kruhu (odcizení se v tomto prostředí ještě stupňuje)
VYPRAVĚČ:
- Třetí osoba
Novela je rozdělena do tří kapitol:
- 1) Hrdina a rodina se vyrovnávají s nastalou situací
- 2) Nacházejí dočasný způsob společného žití
- 3) Vrací se moment odcizení s mnohem větší silou
- Smrt člověka (brouka) je nakonec pro všechny vysvobozením
JAZYK, STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA TEXTU
- Psáno v er-formě
- vypravěč je objektivní, vševědoucí
- Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů s občasným výskytem vulgarit („ono to chcíplo„), častý vnitřní monolog, jazyk je spíše prostý. (+nevyskytují se zde archaismy, téměř žádné květnaté věty) Občas se objevují hyperboly, eufemismy, metafory. Časté využití nepřímé řeči.
POSTAVY:
- Řehoř Samsa – povoláním obchodní cestující. Řehoř Samsa je velmi svědomitý a pro svou rodinu by udělal cokoliv. Jeho rodina na něm také finančně závisí, protože je jediný, kdo chodí do práce a vydělává. Se svou proměnou se ze začátku až obdivuhodně dobře vyrovnává, pozdější slet událostí, beznaděj a izolovanost ho však naprosto semele.
- Sestra Markétka – podle Řehoře chytrá a statečná. Je také jediná, která se k Řehořovi dokáže aspoň na chvíli přiblížit. Po bratrově proměně musí přestat být dítětem a čelit složité situaci jako dospělá.
- Otec – ztělesnění nerozvážné síly a prchlivosti
- Matka – starostlivá, opatrná a nedůvěřivá, usilovně v sobě přemáhá odpor k broukovi – jejímu synovi
ČAS:
- Objevují se vzpomínky na dobu před jeho proměnou (chování a vztahy v rodině)
PROSTOR:
- Příběh se odehrává v domě rodiny Samsových
DĚJ A KOMPOZICE:
- Vstupní souvětí ihned informuje o nastalé situaci (hlavní hrdina se promění v obří ploštici). Hrdinu to nevyděsí, ale přivádí ho to k úvahám, jak se v takovém stavu dostane do zaměstnání.
- Novelu charakterizuje zvláštní nestejnorodost, které autor docílil tím, že vedle sebe postavil dvě zdánlivě neslučitelné oblasti:
- oblast všednosti (život rodiny, cesta do zaměstnání)
- oblast nevšedního a fantastického bytí (krmení obřího brouka, procházky po stěnách pokoje)
Řehoř Samsa, obchodní cestující, se jednoho dne probudí a zjistí, že se přes noc proměnil v brouka. S touto skutečností se vyrovná poměrně dobře, ale brzy zjistí, že mu jeho nová podoba znemožňuje jakoukoliv činnost i komunikaci. Rodina je zděšena. Zpočátku se o něj stará sestra Markétka, ale postupem času dochází k odcizení i z její strany. Atmosféra se zhoršuje, k čemuž přispěje i otec, který po Řehořovi hodí jablko – to se mu zapíchne do krunýře, způsobí mu vážné zranění a přispěje k jeho pozdější smrti. Aby si rodina finančně přilepšila, vezme si do bytu podnájemníky. Jejich zděšená reakce, když Řehoře spatří, vede k tomu, že ho rodina definitivně zavrhne. Nakonec Řehoř umírá psychickým a fyzickým vyčerpáním. Pro rodinu je jeho smrt vysvobozením, což je stvrzeno závěrečným úlevným výletem do přírody, během něhož rodiče s nadějí plánují budoucnost pro svou dospívající dceru Markétku.
