Kniha: Pygmalion
Autor: George Bernard Shaw
Přidal(a): analeighbkelner
O autorovi:
George Bernard Shaw (1856 – 1950) se narodil v chudé protestantské rodině v Dublinu. Otec byl neúspěšný obchodník a úředník, který propadl alkoholismu. Matka se věnovala hudbě a v roce 1873 opustila manžela a odstěhovala se do Londýna, tam jí o tři roky později Shaw následoval a 30 let se do Irska nevrátil. Jeho sestra, herečka, ho uvedla do divadelní společnosti. Vzdělání doháněl samostudiem v knihovně Britského muzea a navštěvoval různé akce filozofických a politických společností.
Pygmalion
Literární druh: drama
Literární žánr: komedie – expozice, kolize, peripetie, katastrofa
Zařazení: realismus
Hlavní téma: emancipace žen
Pygmalion= mladý antický sochař, který si vytesá ženu dle svých představ a prosí bohy o oživení sochy, jeho přání je vyslyšeno.
Shaw tento příběh přenesl do Anglie své současnosti a už z tohoto napětí mezi antickou reminiscencí a moderním světem vytěžil řadu skrytých i méně skrytých vtipů a narážek
Jazykové prostředky:
Kniha má předmluvu, 5 dějství a doslov s dokreslením osudů jednotlivých postav.
Každé dějství začíná scénografickými pasážemi, kterými je dějství přiblíženo, objevují se ale i během dějství.
Ironie – poukazuje na předsudky a společenské konverzace.
Založeno na dialozích a monolozích
Přirovnání (Nahatou jako vopici, visela mi kolem krku jako balvan)
Nespisovné (hovorové) výrazy (vo, ňakej, fízl, voporou, vona) a vulgarismy (Nabídni té couře židli)
Chybný slovosled vět
Hyperboly (Ulice posety mrtvolami mužů, jela sem taxíkem milionkrát)
Rozdíl jazyka vyšší a nižší třídy společnosti – polykání celých slabik („T‘máš ale móresy!, ‘va p’géty f’jalek)
Konmtrasty citlivost obyčejné dívky x morálně převyšující pánský svět
Archaismy: milospaní
Hovorové výrazy: nóblejc, rachota
Skvělá jazyková komika – bohatě odstíněný jazyk -> má blízko k Oscaru Wildovi
Postavy:
Líza Doolittlová:
Pouliční květinářka, mluví i chová se trochu jako hrubiánka (je z chudých poměrů – musíte mít ostré lokty), ale je citově založená a touží po uznání od ostatních
Henry Higgins:
Postraší profesor fonetiky, starý mládenec, který žije svou prací, trochu vznětlivý. Nemá rád vysokou společnost a její mravy, bere lidi stejně, bez ohledu na postavení
Pickering (plukovník):
Přítel Higginse, pravý gentleman, expert na indické jazyky, na rozdíl od H. se zajímá i o lidské city.
Vedlejší postavy
Paní Pearceová: hospodoně pana H., stará se o všechny v domě
Freddy: mladík zamilovaný do Lízy, požádá jí o ruku.
Doolittle: popelář, otec Lízy, svérázný typ, přizpůsobivý konvenčním mravům vyšší společnosti (milionářova nadace)
Děj:
Leitmotiv: proměna
Místo a čas: Londýn 20. století
Higgins uzavře sázku s přítelem Pickeringem, že z pouliční prodavačky květin Lízu nauučí vystupovat ve vyšší společnosti, včetně dokonale spisovné konverzace. Pod vlivem Higginsovy intenzivní výuky, avšak ještě více pod vlivem pozorného Pickeringa a ctihodné hospodyně paní Pearceové se dívka postupně proměňuje ve vznešenou dámu. Nikdo ve společnosti nepochybuje o jejím původu. Jakmile Higgins splní svůj úkol, přestane se o Lízou zajímat. Dívka se však nemůže vrátit tam, odkud přišla, a tak nalézá útočistě u H. matky. Posléze přijímá lásku mladíka Freddyho, a to i navzdory náhlému přemlouvání Higginse, aby u něho zůstala.
Hra rozdělena na 5 dějství
1. Expozice = představení postav a tématu: setkání Higginse s Lizou Doolittlovou
2. Kolize = sázka Higginse a Pickeringa
3. Krize = Lízina proměna po 6- ti měsících ohromí společnost
4. Peripetie = Líza nedostane ani pochvalu ani uznání, uteče k profesorové matce. Mezitím se její otec stane boháčem.
5. Katastrofa = Líza a Higgins se udobří, když ho má ráda dá přednost chudému Freddymu.
Ukázka:
Higgins
Odříkejte abecedu.
Líza
Abecedu já umím. Si myslíte, že neumím nic? Nemusíte mi mučit jako ňákýho haranta.
Higgins
(zahřmí) Odříkejte abecedu!
Pickering
Poslechněte, slečno Doolitlová. Hned pochopíte proč, udělejte, co vám říká, a nechte ho, ať vás učí po svém.
Líza
Dyž teda myslíte – É, boé, coé
Higgins
(zařve jako poraněný lev) Dost! Slyšel jste, Pickeringu? Kvůli tomu přispíváme na základní školní vzdělání. Tohle nešťastné stvoření zavřeli devět let do školy na naše útraty, aby je naučili mluvit a číst jazyk Shakeaspeara a Miltona. A výsledek je é, boé, coé. (k Líze) Á, bé, cé, dé.
Líza
(téměř vslzách) Dyž to říkám. É, boé, coé –
Higgins
Dost! Řekněte láhev vína.
Líza
Léefina.
