Jméno: Česká renesance
Přidal(a): Lady Giraffe
ČESKÉ ZEMĚ
- pol. 15.stol. (zdrženo Husitstvím)
- V české literatuře především díla odborná, málo umělecká
- psané latinsky i česky
Dělíme dva směry
1) latinský
- čeští humanisté příliš neudržovali styky se zahraničními autory – zabývali se specificky českými záležitostmi a psali o nich latinsky
- Jan z rabštejna
- nábožensko-politický spis Dialogus
- latinsky
- rozhovor tří šlechticů, kteří hovoří o politice
- je zde chválena politika Jiřího z Poděbrad
- Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
- spis Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů
- satira, mravoučné dílo
- vyčítá české šlechtě (jmenuje konkrétní osoby) rozmařilost, hromadění majetku
- Hasištejn = zřícenina hradu u Chomutova
2) národní
- Viktorin Kornel ze Všehrd
- původně píše latinsky, později česky
- udržuje styk se světovými renesančními autory -> inspiruje se jimi
- měl sen, aby se čeština dostala na úroveň klasické latiny (propracovaná pravidla) a mluvilo se jí v celé Evropě
- KNIHY DEVATERY (O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery)
- právnický spis
- zabývá se českým právem + tím, jak se soudilo
- zápas šlechty s měšťany
- vychází z materiálu, který našel v úřadu Zemských desek (= zachovávání soudních spisů, které provedl král)
- LUKÁŠ PRAŽSKÝ
- člen Jednoty Bratrské
- vystupoval proti názoru Petra Chelčického, že člověk nepotřebuje vzdělání -> pak se tím Jednota Bratrská řídí
- také vzniky cestopisů
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- Václav Budovec z Budova
- byl v Turecku
- Antialkorán – upozorňuje na nebezpečí Islámu a varuje před jeho příchodem do Evropy -> může potlačit křesťanství
- cílem cesty často bývá Jeruzalém
- oba spisy jsou cenné tím, že autoři byli v zemích, o kterých píší
- Kryštof i Václav byli popraveni na Staroměstském náměstí po bitvě na Bílé hoře
- značná část autorů si cestopisy vymýšlela
- podle studií vědců cestopisná literatura tohoto období odpovídá dnešní vědeckofantastické literatuře -> měla za úkol čtenáře pobavit, není odborná a nemá sloužit jako zdroj informací
- John (de) Mandeville
- francouzský lékař (při psaní použil jméno svého pacienta)
- napsal Mandevillův cestopis
- do češtiny přeložil na počátku 15.stol. Vavřinec z Březové
- pravděpodobně nikdy necestoval – celá jeho cesta je vymyšlená
- když píše o Číně (inspirace cestopisy Marca Pola) a Evropě (bojí se, že by to lidé poznali), příliš si nevymýšlí
- čím dále je od Evropy, tím více si vymýšlí
- chtěl lidi hlavně pobavit -> píše o věcech, které jsou známé, ale přidává jim určité tajemno
- obrovské jámy v zemi
- zvířata – podobná člověku, ale nohy mají jako kozy + rohy na hlavě
- země – 2 židovské kmeny mezi horami – seslal je tam Bůh při tažení Alexandra
- pidimužíci – žijí 7 let
- jednooký obři, bezhlaví lidé, obrovský hmyz..
- Marco Polo
- napsal cestopis MILION
- vymýšlí si mnohem méně než Mandevill
- procestoval oblast Asie
- přispěl k rozvoji trhu – píše, že v Asii je spoustu zlata a koření
- vycházel z toho, co opravdu viděl při návštěvách cizích zemí, ale není prokázáno, že byl ve všech oblastech, o kterých se zmiňuje – při pozdějších výzkumech vědců to nebylo vyvráceno
- cestopis obsahoval nákresy map a už ve své době byl velmi populární
- ustálená forma podávání informací – velikost země, obyvatelé..
- i Marco hovoří o zázračných jevech (např. sněžný muž Yetti – člověk s dlouhým ocasem), ale i přesto jej využívali jiní cestovatelé jako rady do svých knih
- václav hájek z libočan
- KRONIKA ČESKÁ
- psaná česky
- nejstarší dějiny po r.1526 (nástup Habsburků na trůn -> nepíše o nich, nechtěl je naštvat)
- jediná kronika, která mohla být čtena i po bitvě na Bílé Hoře (bylo zakázáno číst kroniky) -> byl katolický kněz
- nedělal si nárok na úplnou pravdivost své kroniky, nemá být historicko-geografickým spisem
- chtěl, aby kronika byla čtená a psaná hezkým jazykem
- občas si také trochu vymýšlel – např. že nejprve vznikla města a až pak hrady + některým šlechtickým rodům propůjčuje velké zásluhy a vytváří jim zajímavější rodokmen
- Gelasius Dobner
- napsal svou kroniku/komentář, ve které kritizuje kroniku Václava
- věnoval ji 20 let svého života
- snažil se vyvrátit všechny nepravdivé informace
- dostal se pouze do 13.stol.
- kroniku bral čistě jako historický spis
- DANIEL ADAM Z VELESLAVÍNA
- profesor historie na UK, tiskař a nakladatel
- podle něj doba 70. let 16. stol. nazývaná dobou VELESLAVÍNSKOU
- přispěl k rozvoji vzdělanosti, populárnosti a dostupnosti knih, zájmu o literaturu
- oženil se s dcerou knihtiskaře Jiřího Melantricha – zdědil po něm tiskárnu
- vydával historické knihy + knihy z cizích literatur → překládal je
- velmi ceněn jeho Kalendář historický
- popis historických událostí seřazených podle jednotlivých dní v roce
- zajímá se o velké osobnosti – spisovatele, politiky, umělce (zmínka např. o Janu Husovi)
- pozorovány jsou i významné události, např. když někdo povýší na biskupa, o smlouvách, ale i zprávy o špatném počasí
- varuje před nástrahami života, poučuje
- LIDOVÉ ČTENÍ
- velký význam
- malé brožury – tak, aby nebyly příliš drahé
- obsahovaly příběhy – milostné, tajemné, strašidelné..
- lákaly k četbě i prostý lid
- pověsti – jejich zpracování – na podkladě lidové pověsti o Dr. Faustovi
- JAN BLAHOSLAV
- spisovatel, kněz a biskup Jednoty bratrské (v té době měla hodně škol – stala se šiřitelkou vzdělání)
- archivář – uspořádal archiv Jednoty bratrské
- AKTA JEDNOTY BRATRSKÉ
- Acta Unitatis Fratrum
- soubor písemností, které měly být zachovány pro budoucí generace bratrským duchovním
- Filipika proti misomusům
- Corollarium
- filipka = hádka/spor/polemika
- misomusi = lidé, kteří jsou proti vzdělání, nepřátelé kultury
- polemika s názory, odmítajícími uznat užitečnost výmluvnosti a literního umění
- zabýval se hudbou
- připravil k vydání Šamotulský kancionál
- písně Jednoty bratrské – některé známé, jiné doplnil on sám
- napsal je v polském městě Šamotuly
- celkem 735 písní
- bohatě zdobená titulní strana – nad rozevřenou knihou je znázorněn Jan
- MUZIKA
- teoretické dílo
- Jan se zde zabývá sborovým zpěvem
- popisuje návody, jak zpívat ve sboru
- Gramatika česká
- návod, jaká slova používat, vybírat k větné stavbě (syntaxe, lexikologie)
- na i/y jim nezáleží
- přeložil do češtiny NOVÝ ZÁKON
- později součást Bible kralické
- bratrský pravopis
- překlad trval velmi dlouho
- MIKULÁŠ DAČICKÝ Z HESLOVA
- měšťan z Kutné Hory
- jeho otec měl velké slovo při ražbě mincí
- v jeho době lidé dostávali přídomky za zvláštní činy – měšťané se chtějí jmenovat jako panovníci
- poslán na výchovu do kláštera – získal tem nenávist vůči církvi, přestal si vážit církevních hodnostářů i papeže
- vrátil se a začal žít v Kutné Hoře – alkohol, bohémský život, rozpor se zákonem..
- poměrně šťastně se oženil, ale manželka mu zemřela
- PROSTOPRAVDA
- sbírka pořekadel a básní
- chronologicky řazené
- většinou satira na církev, kritika měšťanstva a společnosti – podobné myšlenky jako Husité
- když mu zemře manželka – pokání – změní styl psaní – píše, co je správné a co by člověk neměl dělat
- HYNEK Z PODĚBRAD
- bohémský způsob života
- jako první Čech onemocněl nemocí syfilis (demence, záchvaty – zavíráni do ústavu/kobek pro chabomyslné, donášeli jim pouze jídlo)
- syn krále Jiřího z Poděbrad
- úspěšný diplomat, spisovatel, statečný bojovník, renesanční člověk
- do češtiny přeložil některé novely Boccacciova Dekameronu
- psal povídky o manželství – poezie, humorný charakter
- Veršové o milovníku
- nejznámější báseň: Májový sen
- sen mladého muže, který sní o ženě – končí uvědoměním si, že vše byl opravdu jen sen
- když chtěl jeho knihu vydat Václav Hanka, byl postaven před soud (popisovány „nemravné“ scény)
