Kniha: Sněžím
Autor: Pavel Kohout
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Pavel Kohout
- Narozen 20. července 1928 v Praze.
- Prozaik, dramatik i publicista současnosti.
- Jeho otec byl generálním zástupcem automobilky Praga a kvůli hospodářské krizi přišel o práci. Tyto okolnosti je přinutili žít pouze z platu své matky.
- V 50. letech vstupuje do literatury s milostnými a politickými verši a dramaty
a zezačátku se přiklání k marxistické straně. Naivně věří, že by „mohl zachránit svět“. - Svou šéfredaktorskou kariéru zahajuje v roce 1951 – 1952, kdy má v režii časopis Dikobraz.
- V roce 1946 vstupuje do KSČ a roku 1969 ze strany vyloučen.
- Kvůli spoluúčasti na občanském hnutí Charta77 byl, společně s jeho manželkou Jelenou Mašíkovou nedobrovolně přemístěn do Rakouska a zbaven českého občanství, to jim bylo navráceno po listopadu 1989.
- Jeho díla nakladatelství vydala až po revoluci, po roce 1990.
- Kohout momentálně pobývá v Praze, rád se však ve vzpomínkách vrací do Vídně.
Díla
- Konec velkých prázdnin – román zaobírajíc se fenoménem emigrace. Úprk dvou rakouských rodin a několik Čechů a Slováků z vlasti, za pátrání po „něčem lepším“. Na své cestě objeví neznámou planetu. Prolíná se zde velké množství časových os. Dílo je inspirací stejnojmenného scénáře pro televizní seriál z roku 1996.
- Hodina tance a lásky – německý román zamýšlející se nad otázkami okupace. Příběh pojednává o mladé a naivní Kristině, která se vrací domů z internátu. Její matka jí najímá učitelku baletu židovského původu, od které se dozvídá pravdu o transportech, koncentračních táborech a vraždění Židů. Její otec je velitelem oddílu, které tyto úkony provádí.
- To byl můj život? – Pavel Kohout zde vzpomíná na svůj život. Bilancuje a vyhodnocuje, jak jej prožil. Kniha je rozdělena na dva díly. První se odehrává v letech 1928–1979 a druhý 1979–1992. Dílo bylo zfilmováno do autobiografického seriálu.
Česká próza po roce 1945
- Po roce 1945 se lidé potřebují zbavit všeho, co jejich myšlení negativně ovlivnilo.
- Prolínají se zde témata války a života mimo ni.
- Je nastolena tvrdá cenzura, zavedeno omezení slova a KSČ pronásleduje odpůrce režimu. Mnoho autorů začíná publikovat a samizdatu nebo emigrují do exilu.
- V druhé polovině 50. let jsou opatření pomalu rozvolňována, rozšiřují se možnosti publikace v časopisech.
- Tento stav vrcholí v roce 1968 Pražským jarem a nadále obdobím normalizace. Opět je zavedena cenzura a všechna literární díla byla režimem kontrolována, aby se v nich nenacházel žádný znak vzdoru.
Literaturu po roce 1968 dělíme do 3 skupin
- Oficiální – díla, která prošla schvalovacím procesem.
- Exilová – autoři vydávali v cizině.
- Samizdatová – neoficiální a zakázaná literatura.
Spisovatelé
- Jan Skácel – spisovatel samizdatu, přezdívaný básník ticha. Psal především poezii, nejčastěji o strastech každodenního života, ve kterých nechybí bolest, nostalgie, ani časté protiklady. Do roku 1969 působil jako šéfredaktor časopisu Host do domu, jenž byl později zakázán. Skácel nesměl publikovat až do roku 1980, poté pouze v brněnském nakladatelství Blok.
- Egon Hostovský – po roce 1957 získal americké občanství a působil zde jako profesor češtiny, poradce pro evropskou literaturu a podílel se i jako redaktor v rozhlase Svobodná Evropa. Psal především psychologické prózy s bibliografickými prvky, například Ztracený stín.
Rozbor díla: Sněžím
- První román (napsán po navrácení do vlasti z nedobrovolného exilu).
- Autor popisuje následky minulosti prolínající se v současnosti.
- Symbol sněžím, značí hlavní hrdinku, přesněji ji tak nazval její milenec, jelikož při každém sebemenším přiblížení hrdinka roztaje.
Kompozice
- Rozdělen do jednotlivých kapitol, ve kterým striktně odděluje přímou i nepřímou řeč.
- Psáno chronologicky, přesně podle plynoucího života hlavních hrdinů.
Časoprostor
- Není úplně zkonkretizován – můžeme se domnívat, že se jedná o pražský svět po listopadu 1989.
Hlavní postavy
- Petra Márová – hlavní hrdinka a zároveň vypravěčka celého románu, středního věku. Je rozvedená, velmi nerozhodná, to se promítá do jejího osobního života, který jí komplikují dva milenci.
- Gábina Márová – dospívající dcera Petry. Dělá si, co chce, místo školy se potuluje a k Petře nemá vůbec žádný respekt.
- Viktor Král – milenec Petry. Vzdělaný a inteligentní muž. Je ženatý a má malé dítě. S Petrou užívají různé symboly, jako tajnou řeč. Podle Petry je Viktor osudová láska.
- Václav David – jednorázový milenec Petry. Právě Václav přišel s přezdívkou „vločka“. Kdokoliv se k ní přiblíží, Petra roztaje. Nakonec se z něj stává spojenec hledající pravdu s Petrou
- Josef Beneš – milenec Petry, opředený mnoha tajemstvím. Není jasné, zda vládnul v tehdejším režimu. Petru však velmi okouzlil.
Děj
Do Prahy se po revoluci vrací z Kanady Viktor, milenec Petry a současně manžel Vanesy a jejich malé dcery. Viktor se oženil v exilu a v Praze se stává náměstkem ministra financí a tím podléhá lustračnímu zákonu. Má v něm však záznam. Naskýtá se tedy otázka, zda Viktor někdy působil pro StB. Petra navazuje s Viktorem opět vztah. Je jí však líto jeho manželky Vanesy. Bere ji jako konkurentku, ale je příliš líná něco s tím udělat. Současně také okouzlí mladého kolegu z práce, Václava, v inzerci a před Viktorovým příjezdem spolu mají krátký románek. Společně se pouštějí do hledání pravdy o Viktorovi. Václav jí přináší nový pohled na věc a zdá se mu, že Viktor není zas takový charakter. Při vyšetřování se v Petře prolínají stavy štěstí, euforie, s pocity viny kvůli Vanese. Petra musí řešit problémy s dospívající dcerou. Neposlouchá ji, dělá si, co se jí zlíbí a poflakuje se. Petra se obrací na Josefa Beneše, jejího bývalého milence, který měl přístup do listin, ve kterých se objevilo jméno Viktora. Petra není schopna určit, co je a co není pravda. V den před odhalením se Viktor zabije při autonehodě a Josef Beneš odjíždí ze země. Pravda tak zůstává skryta a Petra se ji nikdo nedozví.
