Jan Skácel (1922 – 1989) byl významný český básník, prozaik a autor poezie pro děti. Mezi jeho nejslavnější dílo patří básnická sbírka Smuténka. Za svou literární činnost získal řadu ocenění, včetně Vilenické ceny a posmrtného Čestného občanství města Brna.
Život Jana Skácela
- Narodil se 7. února 1922 v obci Vnorovy a zemřel 7. listopadu 1989 v Brně na rozedmu plic.
- Byl prasynovcem známého básníka Františka Heritese.
- Jeho manželka byla dříve provdána za básníka Oldřicha Mikuláška.
- Vystudoval gymnázium v Břeclavi, avšak maturitu dokončil až v Brně v roce 1941.
- Po maturitě se krátce živil jako uvaděč v kině, ale ještě téhož roku byl nasazen na nucené práce na stavbách v Rakousku.
- Teprve po skončení druhé světové války se mohl pustit do studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
- Od roku 1948 začal pracovat v časopisu Rovnost a v roce 1954 přešel do literární redakce brněnského rozhlasu.
- V roce 1963 se stal šéfredaktorem časopisu Host do domu a ROK (Revue otevřené kultury).
- Roku 1969 došlo k zakázání vydávání časopisu Host do domu a Jan Skácel se jako jeho šéfredaktor ocitl mezi zakázanými autory.
- Z tohoto důvodu byl nucen vydávat svá díla pouze v samizdatu a v exilu.
- Teprve v roce 1981 mu bylo znovu dovoleno publikovat, ale pouze v brněnském nakladatelství Blok.
- Z důvodu vydávání v exilu bylo jeho dílo oceněno v zahraničí, v roce 1989 získal Petrarcarovu cenu a cenu Vilenica 89.
- V České republice získal ocenění až po své smrti, v roce 1992 to byla Zlatá plaketa za zásluhy o rozvoj Jihomoravského kraje.
- V roce 2002 mu bylo in memoriam uděleno Čestné občanství města Brna.
Literární styl a témata
- Jan Skácel bývá literární kritikou i čtenáři často označován jako moravský básník.
- Jeho díla se velmi často dotýkají moravské tematiky a tamějšího folklóru.
- Ve svých textech mistrně zachycuje venkovské prostředí a hluboké sepětí člověka s přírodou.
- Typickým znakem jeho poezie je hledání krásy v jednoduchosti a reflexe kouzla všedního dne.
- Nejčastěji využíval volný verš, od kterého se odklonil pouze v některých specifických sbírkách.
- Ačkoliv proslul primárně jako básník, věnoval se úspěšně i psaní prózy a tvorbě knih pro děti.
Dílo Jana Skácela
Básnické sbírky
- Kolik příležitostí má růže (1957) – Jedná se o sbírku lyrických básní, která se soustředí jak na život ve městě, tak i na vesnici. Básně zachycují kouzlo všedního dne, ale i obavy z okupace.
- Co zbylo z anděla (1960) – Tato sbírka lyrických básní pochází z roku 1960. Ačkoli se jedná v pořadí o druhou vydanou knihu autora, je jeho debutem.
- Hodina mezi psem a vlkem (1962) – Jedná se o další básnickou sbírku z 60. let.
- Smuténka (1965) – Básnická sbírka z roku 1965 je asi nejznámějším Skácelovým dílem. Jan Skácel se nechává inspirovat velkými básníky, jako je Erben, Toman, Kainar, Mikulášek, ale zejména Františkem Halasem.
- Metličky (1968) – V této básnické sbírce upouští autor od volného verše, který je jeho nejpoužívanější básnickou formou, a přechází do strofické a veršové formy. Tato kniha byla poslední, která mu mohla na území Československa až do roku 1981 vyjít.
- Chyba broskví (1975) – Tato básnická sbírka byla poprvé publikovaná v samizdatu. Kresby do ní vytvořil malíř Jaromír Gargulák.
- Dávné proso (1981) – Sbírka vydaná po uvolnění publikačního zákazu v brněnském nakladatelství Blok.
- Naděje s bukovými křídly (1983) – Další básnická sbírka publikovaná v nakladatelství Blok.
- Odlévání do ztraceného vosku (1984) – Sbírka z období autorova návratu k oficiálnímu vydávání.
- Kdo pije potmě víno (1988) – Jedná se o poslední dílo Jana Skácela a taktéž o jedno z nejvýznamnějších děl tohoto autora.
- A znovu láska (1991) – Básnická sbírka, která vyšla až po autorově smrti.
- Jedenáctý bílý kůň (1964) – Kniha prozaických textů vydaná v šedesátých letech.
- Třináctý černý kůň (1993) – Prozaické dílo, které vyšlo posmrtně.
Tvorba pro děti
- Jak šel brousek na vandr (1961) – Kniha určená dětským čtenářům.
- Pohádka o velkém samovaru (1961) – Pohádkový příběh pro děti.
- Uspávanky (1983) – Oblíbená sbírka dětské poezie.
- Kam odešly laně (1985) – Kniha věnovaná dětem.
- Proč ten ptáček z větve nespadne (1988) – Dětská kniha.
- O pejsku Ťapovi, výru Výrovi, slavíčku Slavíkovi a kočičce, která se moc styděla (1998) – Posmrtně vydaná dětská kniha.
- Pohádky z Valašského království (2006) – Soubor pohádek vydaný po autorově smrti.
Působení v samizdatu a exilu
- Po roce 1969 se Jan Skácel stal nepohodlným pro tehdejší režim a ztratil možnost oficiálně publikovat.
- Jeho texty se šířily formou samizdatu, kdy byly tajně přepisovány na psacích strojích a distribuovány mezi čtenáři.
- Díky exilovým nakladatelstvím se jeho tvorba dostala i za hranice Československa, kde si získala značné uznání.
- Zahraniční ohlas vyvrcholil udělením prestižních literárních cen, které však autor nemohl oficiálně převzít ve své vlasti.
Související autoři
Česká poezie 20. století
František Halas
- Významný český básník, jehož dílem a poetikou se Jan Skácel silně inspiroval.
- Představitel spirituální a existenciální poezie.
- Brněnský básník a Skácelův blízký přítel i spolupracovník z redakce Host do domu.
- Skácelova manželka byla dříve provdána právě za Mikuláška.
Bohuslav Reynek
- Básník, překladatel a grafik, k jehož tvorbě bývá Skácelovo dílo často přirovnáváno.
- Spojuje je hluboký vztah k přírodě, venkovu a spiritualitě.
- Český básník a dramatik, který patřil mezi autory, jež Skácela literárně ovlivnili.
Citáty
O poezii a tichu
Básníci básně neskládají,
báseň je beztoho někde za námi
a je tu odedávna.
Básník báseň nalézá.
Časté otázky k autorovi
Kdy a kde se Jan Skácel narodil?
Jan Skácel se narodil 7. února 1922 v obci Vnorovy na jižní Moravě.
Jaké je nejslavnější dílo Jana Skácela?
Jeho pravděpodobně nejslavnějším dílem je básnická sbírka Smuténka z roku 1965.
Proč nesměl Jan Skácel po roce 1969 publikovat?
V roce 1969 byl zakázán časopis Host do domu, jehož byl šéfredaktorem, a Skácel se ocitl na seznamu zakázaných autorů. Publikovat mohl jen v samizdatu a exilu.
