Kniha: Višňový sad
Autor: Anton Pavlovič Čechov
Přidal(a): Verča Vodová
A.P. ČECHOV
– 1860 – 1904
– realismus
– prozaik, dramatik, povídkář, novelista, humorista
– zakladatel psychologického dramatu, lyrického dramatu (postavy to důležité prožívají uvnitř)
– vystudoval medicínu, lékařem byl pouze dva roky
– mistr v charakterizaci postav, jejich chování a v užívání detailu
– umění zkratky a náznaku
Tři sestry, Strýček Váňa, Racek
věřil v pokrok
nutnost pracovat
→ kritizuje jen ,,žvásty“ o práci (ve Višňovém sadu – věčný student Trofimov)
->RUSKÝ REALISMUS
2. polovina 19. století
literatura jako analýza společnosti
hrdina je typický jedinec, v průběhu děje se vyvíjí a mění
autor se neúčastní děje, svůj názor vyjadřuje výběrem faktů, postav, situací
kritika společnosti
nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy
Fjodor M. Dostojevskij – Zločin a trest, Idiot
Lev N. Tolstoj – Vojna a mír, Anna Karenina
VIŠŇOVÝ SAD
literární druh: lyrické drama
lit. žánr: komedie
→ Čechov chtěl, aby se Višňový sad hrál jako komedie (přestože první uvedení v Moskevském divadle se hrálo jako tragédie)
→ hru nazval kabaretem
obraz současnosti, objektivní přístup ke skutečnosti, sociální bída
ironický postoj ke ,,kultivovaným“ způsobům vyšší společnosti, parodie
za hrdinu považoval Lopachina
nedějovost – ukazuje spíše atmosféru společnosti, zvraty se odehrávají spíše za scénou (prodej višňového sadu)
postavy jsou charakterizovány spíše svým textem než činy, často jednají v rozporu se svými replikami
postavy většinou pociťují prázdnotu svých životů
POSTAVY:
Ljubov Andrejevna Raněvská – majitelka panství, odmítá přijmout realitu a rozloučit se s vlastním sadem, a tedy i se svým způsobem života. Ctí staré hodnoty a sentimentálním sněním se snaží zakrýt svůj prázdný život.
Aňa – sedmnáctiletá dcera Andrejevny Raněvské, naivně očekává změnu svého života, která má přijít se stěhováním do města
Varja – adoptivní dcera Andrejevny Raněvské, snaží se starat o zadlužené panství, i když touží vstoupit do kláštera, tak za Lopachina by se provdala docela ráda.
Lopachin – dříve chudák, téměř bez financí, ale nyní podnikatel, jenž koupil višňový sad a nechal jej zničit, čímž zničil i rodinné vzpomínky Andrejevny Raněvské na dětství strávené na panství. Rychlému zisku obětuje i vztah s Varjou.
Gajev – bratr Andrejevny Raněvské, nemá práci a cítí tedy vinu, že sestře finančně nepomáhá.
Firs – velmi starý (87) oddaný komorník, který je velmi nemocen, umírá v domě, ve kterém je nedopatřením zapomenut.
Péťa Trofimov – láska k Anně ho mění v poměrně aktivního člověka.
Jaša – komorník chovající se povýšeně.
DĚJ:
Ljubov Andrejevna Raněvská se s dcerou Aňou vrací z Paříže, kam odjely po tragické smrti syna Gríši. Návrat na rodné sídlo v ní probudil sentimentální myšlenky. Vrací se z důvodu nedostatku financí. Statek je natolik zadlužen, že je jen kousek před krachem, i přesto že se o něj svědomitě stará Varja, nevlastní dcera Raněvské.
Statek má být prodán i s krásným višňovým sadem, proto Varjin nápadník, podnikatel Lopachin, radí pronajmout pozemky sadu chatařům, ale jeho návrh se Raněvské a jejímu bratrovi Gajevovi vůbec nezamlouvá, odmítají rozprodat svou minulost. Na dražbě panství překvapivě koupí Lopachin a nechává višňový sad vykácet.
Panovačná služebná Duňaša, odmítla již několik nabídek ke sňatku, ale zamilovala se do mladíka Jepichodova, prožívají krátký vztah, ale nakonec ji Jepichodov opustí kvůli své kariéře.
Rodina se rozpadá, všem se změní jejich život. Varja se rozchází s Lopachinem, protože o ni již Lopachin nemá zájem. Raněvská a Gajev se, spolu s komorníkem Jašou, vracejí zpět do Paříže. Jaša se díky tomu zbaví panské Duňaši, a naivní Aňu láká nový život, respektive změna života.
Péťa Trofimov, student a bývalý učitel zesnulého Gríši, stejně jako Aňa věří, že Lopachin koupil panství jen dočasně. Hru ukončuje monolog nemocného komorníka Firse. Nevšimli si, že zůstal v domě určeném k demolici a tak zapomenut může jen čekat na nevyhnutelný konec.
