Kniha: Zeď
Autor: Jean Paul Sartre
Přidal(a): Kumar
Jean-Paul Sartre
Jean-Paul Sartre (1905–1980) byl francouzský filozof, prozaik, dramatik, esejista a jedna z hlavních osobností existencialismu 20. století. Studoval filozofii a ovlivnila jej fenomenologie Edmunda Husserla i myšlení Martina Heideggera. Ve své filozofické a literární tvorbě se zabýval svobodou, odpovědností, úzkostí, samotou, mezními situacemi a tím, jak člověk vytváří vlastní život svými rozhodnutími. Roku 1964 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, kterou odmítl přijmout.
Další tvorba
- Nevolnost – román, v němž se výrazně objevují existencialistická témata odcizení a pocitu absurdity.
- Bytí a nicota – základní Sartrovo filozofické dílo.
- Mouchy a S vyloučením veřejnosti – známá existencialistická dramata.
- Slova – autobiografická próza vydaná v šedesátých letech.
Literárně-historický kontext
Zeď je soubor pěti novel vydaný roku 1939. Titulní novela vyšla časopisecky už v roce 1937 a reaguje na španělskou občanskou válku. Kniha vznikla těsně před druhou světovou válkou, v době rostoucího fašismu a politického napětí v Evropě. V jednotlivých povídkách se už výrazně objevují témata, která Sartre později systematicky rozvinul v existencialistické filozofii: svoboda, odpovědnost, smrt, odcizení, špatná víra, psychická krize a střet člověka s okolním světem.
- První knižní vydání souboru: 1939.
- Soubor obsahuje pět textů: Zeď, Místnost, Hérostratos, Intimita a Mládí vůdce.
- Titulní novela je zasazena do španělské občanské války.
- Mládí vůdce se dotýká také vzestupu fašistického a antisemitského myšlení ve Francii.
Rozbor díla: Zeď
Literární druh a žánr
- Epika, próza.
- Soubor pěti psychologických a existencialisticky laděných novel.
- Jednotlivé texty mají různé vypravěčské postupy, ale spojuje je zájem o člověka v psychicky nebo morálně krajní situaci.
Titulní novela Zeď
Pablo Ibbieta je během španělské občanské války zajat frankisty a odsouzen k smrti. Věznitelé mu nabídnou možnost přežít, pokud prozradí úkryt svého známého Ramóna Grise. Ibbieta je přesvědčen, že zemře, a rozhodne se své protivníky oklamat: jako smyšlené místo úkrytu uvede hřbitov. Netuší však, že se Gris mezitím skutečně ukryl v márnici na hřbitově. Vojáci ho proto najdou a zastřelí, zatímco Ibbieta přežije. Záměrná lež se náhodou stane pravdivou informací a hrdina je postaven před absurditu vlastního přežití i nechtěné odpovědnosti za Grisovu smrt.
Další novely
- Místnost – Ève žije s duševně nemocným Pierrem a odmítá jednoduché řešení, které jí nabízí okolí; text zkoumá hranici mezi normálností, šílenstvím a partnerskou věrností.
- Hérostratos – Paul Hilbert nenávidí lidi a fantazíruje o násilném činu, který by mu dal pocit výjimečnosti.
- Intimita – povídka se věnuje vztahům, sexualitě, sebeklamu a obtížnosti skutečného rozhodnutí.
- Mládí vůdce – Lucien Fleurier hledá pevnou identitu a postupně přijímá autoritářské a antisemitské postoje, které mu poskytují zdánlivou jistotu.
Téma, kompozice a jazyk
- Smrt, svoboda, náhoda, odpovědnost, osamělost, odcizení a sebeobelhávání.
- „Zeď“ funguje nejen jako skutečná překážka před popravčí četou, ale také jako symbol hranice mezi životem a smrtí a mezi člověkem a okolním světem.
- Sartre využívá psychologický detail, vnitřní monolog, ironii a proměnlivou vypravěčskou perspektivu.
- Postavy nejsou předkládány jako jednoduché morální vzory; jejich jednání ukazuje, že svoboda je spojena s nejistotou a odpovědností za následky vlastních voleb.
