Jean-Paul Sartre (1905 – 1980) byl levicově orientovaný francouzský filosof, dramatik, prozaik, esejista, literární kritik a významný představitel filozofického směru existencialismu. Mezi jeho zájmy patřila gnozeologie, ontologie a metafyzika. Za svůj věhlas vděčí hlavně existencialismu vrcholícímu po druhé světové válce.
Život a studium
- Narodil se 21. června 1905 v Paříži.
- Zásadní a první okolností počátku jeho spisovatelské chtivosti byla předčasná smrt otce, Jeana-Baptista Sartra, inženýra a důstojníka u námořního loďstva.
- Místo otce zastoupil dědeček, který svého vnuka vyučoval doma velmi přísně a striktně.
- Později se matka znovu provdala za ředitele loděnice a rodina se přestěhovala do La Rochelle.
- V 15 letech začal navštěvovat lyceum Jindřicha IV. a poté lyceum v La Rochelle.
- Později byl přijat na prestižní École normale supérieure, kde se seznámil s několika pozdějšími francouzskými mysliteli.
- Roku 1929 poznal Simone de Beauvoir, svou životní lásku, se kterou se ovšem nikdy neoženil.
- V tomto období poznal i mnohé další budoucí významné autory, mezi něž patřili například Maurice Merleau-Ponty nebo Simone Weil.
- Studium ukončil roku 1929 jako nejlepší z celé filosofické třídy a poté pracoval jako učitel na lyceích v Le Havre, Laonu a Paříži.
- V letech 1933–1934 absolvoval pobyt na Francouzském institutu v Berlíně, kde se seznámil s fenomenologickou filozofií. Ovlivnili ho především Hegel, Søren Kierkegaard, Karl Marx a René Descartes.
- V průběhu druhé světové války roku 1939 byl povolán do armády i přes obtíže se zrakem a nedlouho po invazi Němců do Francie byl zajat.
- O 10 měsíců později byl propuštěn a stal se čelním pracovníkem francouzského hnutí odporu Résistance.
- Od roku 1945 působil jako spisovatel na volné noze a založil časopis Les Temps modernes.
- V roce 1948 zařadil papež Pius XII. jeho spisy na Index zakázaných knih.
- Ve svých politických vystoupeních se angažoval prakticky ve všech tehdejších problémech (např. nezávislost Alžírska, emancipace bývalých kolonií, válka ve Vietnamu) a roku 1968 se aktivně účastnil pařížského jara.
- Zemřel 15. dubna 1980 v Paříži.
Literární a filozofický styl
- Jeho tvorba je bytostně spjata s filozofií existencialismu, jejímž byl hlavním představitelem a popularizátorem.
- Ve svých dílech se zaměřoval na otázky lidské svobody, úzkosti, morálky, zodpovědnosti a vědomí.
- Často propojoval beletristické žánry, jako je román či drama, s hlubokými filozofickými úvahami a esejistikou.
- Jeho postavy se obvykle nacházejí v mezních situacích, kde musí činit zásadní morální a existenciální volby.
- V dramatech využíval historické či mytologické náměty k reflexi aktuálních společenských a filozofických problémů.
- Jeho styl se vyznačuje analytickým přístupem k lidskému vědomí a nekompromisní kritikou společenských konvencí.
Literární a filozofické dílo
Próza a filozofické spisy
- Nevolnost (1938) – Obsah této knihy je vyplněn syntézou eseje a románu s filozofickým nádechem. Kniha je psána jako fiktivní deník historika Antoina Roquentina.
- Zeď (1939) – Zeď je nejpopulárnější ze sbírky 5 novel, které napsal. Děj se odehrává za španělské občanské války v provizorním vězení s odsouzenci na smrt. Název „Zeď“ je odvozen od zdi, která byla na dvoře věznice a sloužila k popravám.
- Bytí a nicota (1943) – Obsah knihy je o zkoumání vědomí z praktického hlediska. Je zde velmi znát Sartrovo extrémistické myšlení.
- Existencialismus je humanismus (1946) – Velmi jasně a stručně zde Sartre popisuje, o co existenciálním myslitelům jde. Píše zde o úzkosti, morálce, svobodě volby, zodpovědnosti, svědomí a Bohu. O této knize se říká, že je tzv. „manifestem“ existencialismu. Jedná se bezesporu o základní filozofickou knihu dnešní filozofie.
- Uragán nad cukrem (1960) – Kniha o revoluci na Kubě. Je zde popisován Fidel Castro s jeho společníky a kubánská verze komunizmu v lepší a dokonalejší podobě, než tomu ve skutečnosti bylo.
- Slova (1964) – Jde o autobiografickou knihu, kde Sartre popisuje svoje dětství a rozhodnutí stát se spisovatelem.
Divadelní hry
- Mouchy (1943) – Jde o dramatické převyprávění Orestei (Aischylos). Toto drama je považováno za počátek existencialistického divadla.
- Počestná děvka (1946) – Divadelní hra, která ostře kritizuje rasové poměry na americkém Jihu.
- Ďábel a Pánbůh (1951) – Velmi rozsáhlé filozofické dílo. Jde jednoznačně o nejlépe propracované Sartrovo drama.
Zajímavosti ze života
- Nobelovu cenu za literaturu v roce 1964 odmítl převzít.
- Pět let před smrtí přišel o zrak.
- Několikrát navštívil Československo a přednášel dokonce na Karlově univerzitě.
Související autoři
Existencialismus a doboví myslitelé
Albert Camus
- Francouzský spisovatel a filozof, představitel existencialismu a absurdismu.
- Se Sartrem ho pojilo přátelství, které se později rozpadlo kvůli ideologickým neshodám.
Martin Heidegger
- Německý fenomenologický a existenciální filozof.
- Jeho dílo Bytí a čas mělo zásadní vliv na Sartrovu knihu Bytí a nicota.
Gabriel Marcel
- Francouzský filozof a dramatik.
- Představitel křesťanského existencialismu, který tvořil protipól k Sartrovu ateistickému pojetí.
Citáty
S vyloučením veřejnosti
Peklo jsou ti druzí.
Existencialismus je humanismus
Člověk je odsouzen k tomu, aby byl svobodný.
Časté otázky k autorovi
Kdy a kde se Jean-Paul Sartre narodil?
Narodil se 21. června 1905 v Paříži.
Jaký filozofický směr Sartre reprezentoval?
Byl jedním z hlavních představitelů existencialismu.
Přijal Sartre Nobelovu cenu za literaturu?
Ne, v roce 1964 ji odmítl převzít.
