Gabriela Preissová – životopis

Gabriela Preissová (1862 – 1946) byla česká dramatička a spisovatelka. Stala se významnou představitelkou realismu a působila také jako dramaturgyně Národního divadla.

 

Život a osudy

• Narodila se v rodině řezníka, ale její otec zemřel, když jí nebyl ještě ani rok.
• Matka se podruhé provdala, ale i její druhý manžel zemřel. Když se provdala potřetí, přestěhovali se do Plaňan, kde Preissová vystudovala trojtřídní školu.
• Později byla vychovávána v pražské rodině archiváře Františka Dvorského, jelikož jeho manželka Luisa byla její teta. V této rodině se scházeli nejrůznější literáti.
• Následovalo několik stěhování a první manželství. Společně s manželem žili na jeho statku, kde se zajímala o život korutanských Slovinců.
• Zúčastnila se sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu, z čehož čerpala inspirace pro své pozdější dílo.
• S prvním manželem vychovali tři děti, on ale předčasně zemřel.
• Podruhé se provdala za rakouského plukovníka, odstěhovala se s ním do istrijské Puly a podnikala výlety do Itálie a Francie.
• Od roku 1910 byli manželé policejně hlášeni v Praze, společně se dvěma dětmi z prvního manželství.
• Během války byl její manžel velitelem zajateckého tábora a ona byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců.
• Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do Šamorína.
• Po válce žila v Praze a na léto jezdila do Chlumu u Třeboně. Díky manželovi získala německé státní občanství.
• Vždy se však považovala za českou spisovatelku a odmítala být řazena mezi německé autorky.
• Zemřela v Praze ve věku 84 let, když se jí stal úraz a operace nebyla úspěšná. Je pohřbena na vyšehradském hřbitově.

 

Literární styl a témata

• Ve svém díle se intenzivně zabývá tématem vesnické tragédie.
• Otevřeně kritizuje zhoubný vliv majetku a peněz na mezilidské vztahy.
• Hlavními hrdinkami jejích příběhů bývají ženy, které jsou od dětství vychovávány v pokoře a poslušnosti.
• Životní okolnosti tyto hrdinky nakonec donutí bojovat za své právo na štěstí a naplněný citový život.
• Vzpoura těchto žen proti zavedeným společenským konvencím končí ve většině případů tragicky.
• Vykresluje venkov nikoliv jako malebné prostředí milých lidí, ale jako drsné místo plné pýchy, závisti, předsudků a křivdy.

 

Nejvýznamnější díla

Divadelní hry

• Gazdina roba (1889) – hra zhudebněná J. B. Foersterem. Vypráví příběh venkovské švadleny Evy, která se snaží vymanit z předsudku, že stavba těla je rozhodující pro charakter i intelekt člověka. Téma je aktuální dodnes. Autorka zkoumá postavy venkovských žen, které jednají s vášní a jdou si tvrdě za svým cílem až k sebezničení a sebeobětování. Pod stylizovaným nářečím se skrývá nadčasové jádro.
• Její pastorkyňa (1890) – dramatická tvorba, balada o lásce, zradě, hříchu a odpovědnosti za vlastní činy. Vykresluje venkov ne jako malebné prostředí milých lidí, ale jako místo pýchy, závisti, předsudků a křivdy. Hlavními postavami jsou Jenůfa, Kostelnička, Laca Klemeň a Števa Buryja. Proplétají se zde milostné vztahy, kdy Jenůfa je zamilovaná do lehkomyslného Števy, který má rád alkohol a ženy. Po ní ale marně touží Laca, který Števu od Jenůfy odradí, ale netuší, že čeká Števovo dítě. Pěstounka Jenůfy – Kostelnička, která je mravní autoritou obce, na sebe vezme celou tíhu odpovědnosti za Jenůfin osud a pokusí se situaci zachránit zločinem. Zabije nemanželské dítě Jenůfy, aby zachránila svou i její čest. Hra rozdělila publikum na příznivce a odpůrce, byla kritizována, autorka se snažila svá stanoviska obhajovat a neúspěch nesla velice těžce.

 
Próza a další tvorba

• Obrázky ze Slovácka (1889) – sbírka povídek, kterou na sebe upozornila, vzbudila ohlas u uznávaných kritiků a objevila opomíjený slovácký kraj.
• Podvečerní selanky (1880) – další tvorba, která po kritice Její pastorkyně už nebyla tak spontánní a odvážná.
• Porosené pavučiny (1888) – prozaické dílo z ranějšího období.
• Ideály (1889) – další z řady autorčiných děl.
• Talmové zlato (1893) – literární dílo z období po vydání jejích největších dramat.
• Co vyprávěl život (1899) – sbírka odrážející autorčiny životní zkušenosti.
• Cestou za štěstím (1904) – pozdější tvorba, která se vyznačuje umírněnějším tónem.

 

Zajímavosti ze života

• Její rodné jméno bylo Gabriela Sekerová.
• Ve své literární tvorbě používala také pseudonym Matylda Dumontová.
• Byla jmenována řádnou členkou České akademie věd a umění.
• V Brně, Hodoníně, Prostějově a Karviné jsou po ní dodnes pojmenovány ulice.
• Byla jmenována čestnou občankou Kutné Hory, kde také slavnostně zasadila lípu Gabriely Preissové.

 

Související autoři

Představitelé českého realismu a naturalismu
 
Alois Jirásek

• Představitel historického realismu, autor rozsáhlých románových epopejí a divadelních her.

 
Karel Václav Rais

• Tvůrce venkovského realismu, zaměřoval se na generační spory a vliv peněz na mezilidské vztahy na vesnici.

 
Teréza Nováková

• Spisovatelka, která se podobně jako Preissová věnovala venkovskému prostředí a silným ženským hrdinkám.

 
Josef Karel Šlejhar

• Představitel naturalismu, jehož díla se vyznačují hlubokým pesimismem a drsným pohledem na realitu.

 

Citáty a myšlenky

Z díla Její pastorkyňa

Tož tak to je… Já sama jsem to dítě odnesla a pod led strčila.

 

O životě a osudu

Každý člověk má právo na štěstí, i když ho hledá navzdor celému světu a zavedeným konvencím.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo byla Gabriela Preissová?
Gabriela Preissová byla významná česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.
 
Jaká jsou její nejznámější díla?
Mezi její nejvýznamnější díla patří dramata Gazdina roba a Její pastorkyňa, která se dočkala i slavných operních zpracování.
 
Proč byla vyšetřována během první světové války?
Byla obviněna z pobuřování, protože se veřejně a ostře vyslovila proti ubodání jednoho z ruských zajatců v táboře, kde byl její manžel velitelem.