Kniha: Její pastorkyňa
Autor: Gabriela Preissová
Přidal(a): Tomáš Perdoch
Gabriela Preissová
- česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla
- 23. 3. 1862 (Kutná Hora) – 27. 10. 1946 (Praha)
- první povídku otiskla ve svých čtrnácti letech, nejvýznamnější díla napsala v 90. letech a inspirovala se v nich – pod vlivem J. Herbena – životem na Moravském Slovácku
- vyrůstala v Plaňanech u nevlastního otce Emanuela Váni, pak navštěvovala dívčí školu v Praze
- v 18 letech se provdala a díky tomu dobře poznala moravské Slovácko; když pak žila v Korutanech, hodně se zajímala o život Slovinců
- za 1. Světové války pomáhala ruským zajatcům v milovickém táboře a byla proto obviněna z velezrady
- ráda cestovala, navštívila například Rusko, Halič, Francii a Itálii
- redigovala Kalendář paní a dívek českých
- nejčastějším námětem jejích děl je láska a společenské překážky a předsudky
- v centru jejího zájmu stojí žena a její životní role ve společnosti
Další díla:
- povídka Čeledín a dcera ze statku, Obrázky ze Slovácka, Gazdina roba
Historie
Vznik Dvojspolku (GER, R-U), v roce 1882 Trojspolek, Prusko-rakouská válka, Rusko-japonská válka. Vítězství Japonců, vyhlašuje válku Srbsku – počátek 1. světové války, občanská válka v Rusku, vznik ČSR, končí první světová válka příměřím, Velká hospodářská krize započala krachem na newyorské burze, prezidentem USA je Franklin Delano Roosevelt, 1.4.1939 občanská válka ve Španělsku, vznik Protektorátu Čechy a Morava, 2. světová válka
Historie v literatuře
- Dílo vzniklo v roce 1890 v období realismu před 1. světovou válkou.
Znaky realismu:
- Komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti
- Zobrazení každodenního života
- Zobrazuje průměrného člověka
- Autor neužívá autostylizace – není v díle přímo účasten
- Autorova objektivita je ale podmíněna – vybírá fakta, volí hrdiny, prostředí → není 100% objektivní, jelikož vybírá = svým způsobem hra na objektivní postoj
- Hrdina se vyvíjí – je dobově a společensky podmíněný
- Je uplatněna typizace
- Demokratizace ve výběru postav – vybírá si z celého společenského spektra – vysoce postavení i chudí zobrazeni ve prostředí jim vlastním
- Vztah autorů k tématu minulost
- Umělec už není ten, který umí zachytit jen krásu.
Díla realismu jsou spíše studií společnosti
- Vilém a Alois Mrštíkové (Maryša), Ladislav Stroupežnický (Naši furianti), Alois Jirásek (Psohlavci), Josef Holeček (Naši), Josef Jiří Kolár (Mravenci), Henrik Ibsen (Nora), F. M. Dostojevskij (Idiot), L. N. Tolstoj (Vojna a mír)
Rozbor díla: Její pastorkyňa
Poprvé hráno 1890, v té době už měla za sebou úspěch s Gazdinou robou, s takovým úspěchem se však Její Pastorkyňa nesetkala. Slávu dramatu dodal až Leoš Janáček s jejím převedením na libreto, pro velký úspěch poté byla Její pastorkyňa přepsána Preissovou na román.
Literární druh a žánr
- Literární forma – próza
- Literární druh – drama
- Literární žánr – realistické drama, tragédie, divadelní hra
Hlavní myšlenka
- Složitost života s nemanželským dítětem (srovnání s nynější dobou). Autorka se snaží ukázat důraz na morálku tehdejší doby.
Hlavní téma
- Jedná se o tragický příběh Jenůfky a dvou bratrů – příběh o tragické smrti dítěte
Jazykový plán
- Spisovná čeština, zastaralé výrazy, nářečí Moravy, Slovenské výrazy, lidové písně pastorkyňa = nevlastní dcera
Tematický plán
- Místo děje – v malé vesnici na Slovácku
- Doba děje – na sklonku 19. století
Kompoziční plán
- Chronologický plán.
- 3 dějství – první a druhé dějství dělí doba jednoho roku, zatímco druhé a třetí dějství pouze dvou měsíců
- Dílo bylo zfilmováno.
- Později upravená opera Leoše Janáčka.
Výstavba dramatu
- Expozice: Števa se vrací od odvodu, kde nebyl přijat do armády, a opilý to slaví
- Kolize: Kostelnička prohlásí, že si Jenůfu smí vzít Števa jen tehdy, pokud se rok neopije
- Krize: Števův bratr Laco, který Jenůfu miluje, zraní ze žárlivosti po vyslechnutí Števova opileckého vyznání Jenůfě tvář.
- Peripetie: Kostelnička ukrývá těhotnou Jenůfu. Snaží se přemluvit Števa, aby si Jenůfu s dítětem, které je jeho, vzal. Ten odmítá. Laco Jenůfu miluje, a chce si ji vzít. Kostelnička dítě utopí a Jenůfě i Lacovi namlouvá, že zemřelo v době Jenůfčiny nemoci.
- Katastrofa: Ve třetím dějství se chystá svatba Jenůfy s Lacem. Lidé ale objeví v ledu zamrzlé dítě a Kostelnička se přiznává k hrůznému činu. Kostelnička je zatčena, Jenůfa jí však odpouští a s Lacem odcházejí vstříc nejisté budoucnosti.
Hlavní postavy
- Jenůfa– pracovitá, mladá dívka, měla dobrou výchovu, zamilovaná do Števy, naivní, slepá vůči všemu dobrému, co by ji mohlo potkat, ocitá se v milostném trojúhelníku
- Kostelnička- pro Jenůfu by udělala všechno na světě, je tím tak posedlá, že jí nezajímá komu všemu ublíží, zakládá si na tom, aby Jenůfa byla perfektně vychovaná, má blíže k Lacovi než ke Števovi
- Laca– vydrží o Jenůfu bojovat do poslední chvíle, je do ní opravdu zamilovaný a zajímá se o ni, s Kostelničkou má dobré vztahy, je to hodný muž, který od samého počátku ví co chce a jde si za tím
- Števa– Lacův bratr, je moc hezký a s největší pravděpodobností o tom ví, protože toho využívá, povrchni, chlapec Jenůfy, je bezcharakterní, nehledí na to, jaký je člověk uvnitř, ale na to jestli je pohledný, velice nestálý
Obsah
Děj se odehrává na sklonku 19. století v malé vesnici na Slovácku. Hlavní postavou je Petrona Buryjovka, zvaná kostelnička. Kostelnička si vzala vdovce Tóma Buryja, který měl dceru Jenůfu. Jenůfa je nazývána její pastorkyní. Tóma je lehkomyslný a bezcharakterní člověk, o domov se nestará a všechny svoje peníze prohraje v kartách. Manželství není šťastné. Když Tóma zemře, stane se Buryjovka Jenůfce tou nejlepší matkou. Buryjovku ve vesnici za to všichni obdivují. Z Jenůfky vyroste krásné a veselé děvče. Jenůfa žije ve mlýně jako členka rodiny, kde žijí i dva nevlastní bratři Laco a Števa. Jenůfa od začátku miluje Števu a tajně s ním čeká dítě. O její lásku usiluje i Števův nevlastní bratr Laco. Když se Števa vrátí od odvodu, kam nebyl přijat, a opilecky se chvástá, žárlivý Laco v hádce Jenůfě pořezáním znetvoří tvář. Števovi se Jenůfa s jizvou přestává líbit. Spolu s kostelničkou se těhotenství snaží ve vesnici utajit. Kostelnička Jenůfu schovává doma v komoře a lidem vypráví, že odjela do Vídně. Jenůfa porodí syna a má velkou radost. Kostelnička v dítěti vidí překážku a snaží se přemluvit Števu, aby si Jenůfu vzal. Ten však odmítne. Laco nabízí Jenůfce lásku,ale ta ho zprvu odmítá. Když mu kostelnička řekne pravdu o otci dítěte, Laco se lekne. Je si vědoma, že dítě by jejich lásku kazilo, a tak mu namluví, že dítě již zemřelo. Jelikož kostelnička si nepřeje nic víc, než aby byla Jenůfka v životě šťastná a provdala se za Laca, vezme Jenůfce dítě a utopí ho v potoce pod ledem. Jenůfce sdělí, že dítě zemřelo. Během příprav na svatbu Jenůfy s Lacou je však v tajícím ledu nalezeno tělíčko mrtvého dítěte a čin kostelničky se provalí. Kostelnička se ke všemu přizná a je odvedena k soudu. Jenůfa jí odpustí a zůstává s Lacou, který ji neopustil, aby spolu začali nový život.
Citát z knihy
7. výstup
PASÁK JANO: Rychtáři – hledají vás.
RYCHTÁŘ: Co? Co je?
ŠTEVA: Co se děje?
PASÁK JANO: Vy to tu ještě nevíte? Sekáči z pivovaru našli pod ledem přimrzlé dítě.
VŠICHNI PŘÍTOMNÍ: Ó, hrůza!
PASÁK JANO: Nesou ho na desce. Je tak celé chudato jako živé dítě – zabaleno v peřinku a povijánku, na hlavičce červenou pupinu. To je hrůza, lidé nad ním naříkají – poběžte!
