![]()
Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856) byl první moderní český novinář, básník, satirik a neústupný kritik rakouského absolutismu. Jeho dílo tvoří pomyslný most mezi končícím romantismem a nastupujícím realismem, přičemž se nebál poukazovat na skutečné problémy společnosti, zneužívání moci a pokrytectví církve.
Život a postoje
- Žil v 19. století a stal se prvním moderním českým novinářem, rebelem, básníkem a satirikem.
- Studoval v Havlíčkově Brodě, následně přešel na Filozofickou fakultu a posléze na teologii.
- Měl touhu zlepšit svět, ale byl hluboce zklamán nedostatkem svobodného projevu v církvi.
- Zůstal sice věřícím člověkem, ale začal ostře kritizovat církev jakožto zkostnatělou instituci.
- Odjel do Ruska pracovat jako vychovatel, kde ho však čekalo další zklamání z tamního absolutismu.
- Stal se velice nepohodlným buřičem pro tehdejší režim, zejména v období Bachova absolutismu.
- Čelil obrovskému množství žalob, ale soudní procesy si podle všeho užíval a dokázal se v nich obratně hájit.
- Byl vyhnán z Prahy do Kutné Hory, kde začal vydávat svůj vlastní časopis Slovan.
- Vláda z něj byla zoufalá, marně se ho pokoušela uplatit, a proto byl nakonec násilně odvlečen do vyhnanství v Brixenu.
- V Brixenu se sice po materiální stránce neměl špatně, ale trpěl izolací a nesměl se vrátit do vlasti.
- Krátce před smrtí na tuberkulózu mu byl umožněn návrat domů.
- Jeho pohřeb se stal obrovskou tichou demonstrací proti rakouskému útlaku.
Literární styl a novinářská činnost
- Jeho tvorba se dělí do tří hlavních skupin: literární a politická kritika, poezie a rozsáhlejší satirické skladby.
- Své texty publikoval v periodikách jako Česká včela, Pražské noviny a Národní noviny (včetně přílohy Šotek, kam psal epigramy).
- V literární kritice prosazoval názor, že dílo má být nejen vlastenecké, ale především umělecky kvalitní.
- Zastával postoj, že kritika má být pozitivní i negativní, je to samostatný umělecký útvar a nemusí být podepsána.
- Tvrdil, že kritik nemusí být nutně spisovatel, ale je klíčové, aby literatuře skutečně rozuměl.
- Proslavil se psaním epigramů, což jsou krátké satirické básně s údernou a poučnou pointou.
- Své epigramy rozděloval podle adresátů na oddíly: církvi, králi, vlasti, múzám a světu.
- Ve svých vrcholných skladbách mistrně využíval ironii, satiru a alegorii ke kritice absolutismu a církve.
Literární dílo
Kritika a publicistika
- Obrazy z Rus (1846) – článek původně vydaný v časopisu Včela; hlavní myšlenkou je, že ruský lid je dobrý, ale vláda špatná, a proto tam revoluce hned tak nebude.
- Kritika Posledního Čecha od Tyla (1845) – přelomová recenze, ve které Borovský zdůrazňuje, že literatura musí mít vysokou kvalitu a pouhé vlastenectví k dobrému dílu nestačí.
- Kapitola o kritice (1846) – teoretický text o tom, jak se správně kritizuje, definující kritiku jako umělecký útvar.
Poezie a epigramy
- Smíšené básně (1850) – básnická sbírka reagující na novou ústavu a politickou situaci.
- Epigramy (1845) – krátké satirické básně s poučnou pointou, rozdělené dle adresáta.
Satirické skladby
- Tyrolské elegie (1852) – ironické vyprávění o násilném odvlečení autora do vyhnanství v Brixenu.
- Křest svatého Vladimíra (1855) – nedokončená satirická báseň ostře kritizující rakouský absolutismus a zneužívání církve.
- Král Lávra (1854) – alegorická pohádková skladba kritizující absolutismus a panovnickou zvůli.
Děj a význam díla Tyrolské elegie
- Inspirací pro dílo byl antický básník Ovidius, který byl také vyhnán, na rozdíl od něj ale Borovský používá silnou ironii.
- Jedná se o básnickou satirickou skladbu a ironické vyprávění založené na skutečných událostech násilné deportace autora do Brixenu.
- Děj začíná tím, že autor provokoval Rakousko, a proto ho policie uprostřed noci sebrala.
- Autor využívá ironii při popisu zatčení: označuje ho za malou návštěvu, zmiňuje milého pana Bacha a cestu jako příležitost nadýchat se čerstvého vzduchu.
- Jediným skutečně smutným momentem celé skladby je loučení s rodinou.
- Během cesty autor neví, kam přesně jede, a má strach z vězení, která po cestě míjejí.
- V Alpách se splaší koně a policie v hrůze uteče, zatímco Borovský jede jako by nic dál, protože se nebojí a nemá co ztratit.
- Splašený kočár zde funguje jako alegorie samotného Rakouska.
- Autor nakonec dojede do Brixenu sám, v hospodě se v klidu navečeří a počká na neschopnou policii.
Obsah díla Křest svatého Vladimíra
- Inspirací byl ruský Nestorův rukopis o přijetí křesťanství.
- Jazyk díla je velmi specifický, autor záměrně využívá vulgarismy, hovorovou češtinu a vojenský slang.
- Děj začíná tím, že si bůh Perun stěžuje na svůj božský život, čímž autor poukazuje na to, že by si lidé měli své problémy řešit sami.
- Perun odmítne carovo přání spustit hromy na jeho počest, za což je vláčen po ulicích a posléze utopen v Dněpru, stejně jako jeden novinář, což ukazuje, že popularita je nestálá.
- Po utopení Peruna je vše jako dřív, až na to, že církev přišla o živobytí.
- Protože církev spolupracuje s carem, uprosí ho, ať zařídí nového boha.
- Vláda tedy vyhlašuje v novinách absurdní konkurz na nového boha.
- O tuto pozici je enormní zájem, všichni se snaží urvat moc, vliv, přísun peněz a možnost manipulovat lidmi.
- Ukazuje se, že větší vliv než samotná vláda mají mocenské skupiny v pozadí.
- Zpěv je psaný makarónským veršem, což znamená střídání latiny a češtiny.
- Dochází ke skandálnímu spojení posvátných modliteb a hanlivých průpovídek o církvi.
- Zpěv vypráví o sporech v rámci náboženství, kde proti sobě stojí katolictví, pravoslaví, judaismus a islám.
- Dílo zůstalo nedokončené, ale jeho hlavní poselství je jasné: absolutismus je zlo zneužívající víru ke svému vlastnímu prospěchu.
Děj knihy Král Lávra
- Jedná se o nejmírnější ze tří hlavních skladeb autora.
- Děj vypráví o v jádru dobrém irském králi, který byl milován svým lidem, ale styděl se za své oslí uši, a proto to úzkostlivě před všemi tajil.
- Dával se holit jen jednou do roka a poté dal holiče vždy oběsit, přičemž se mezi holiči vždy metal los, kdo má krále holit.
- Jednou padl los na Kukulína, který krále oholil, ale následně byl ušetřen kruté odměny za službu.
- Král se totiž ustrnul nad chudou Kukulínovou matkou, ale Kukulín musel přísahat, že nikomu neprozradí, co viděl.
- Tak se stal Kukulín dvorním královým holičem a od té doby přestal mezi holiči strach z losování.
- Kukulína však tajemství tak trápilo, že se z toho roznemohl.
- Starý poustevník mu poradil, že se mu uleví, jestliže tajemství našeptá do vrby, což Kukulín udělal a uzdravil se.
- Tajemství bylo vyzrazeno, když král pořádal bál a na oslavu se dostal proutek z oné vrby, který posloužil jako kolíček basy.
- Basa na bále bručela lidským hlasem to, co Kukulín do vrby našeptal: Král Lávra má dlouhé oslí uši!
- Z toho vzniklo zděšení, král muzikanty vyhodil, ale bylo už pozdě něco udělat.
- Tajemství bylo venku, ale lid si brzy na oslí uši svého krále zvykl a Kukulín zůstal holičem ušatého krále dál.
- Hlavní myšlenkou je kritika absolutismu – král popravoval nevinné lidi jen proto, že si to mohl z pozice moci dovolit.
Související autoři
Počátky českého realismu
Božena Němcová
- Nekonvenční vzdělaná spisovatelka.
- Babička – zidealizovaný návrat do dětství autorky na venkově.
- Obrazy z okolí domažlického – dílo s prvky feminismu.
- Národní báchorky a pověsti – sbírka lidové slovesnosti (např. Pyšná princezna).
- Omilostněný buřič pokládaný za spolupracovníka tajné policie.
- Na poušti – autobiografický román.
- Oživené hroby – zážitky z vězení.
- Autor textu k Smetanově opeře Prodaná nevěsta.
Josef Václav Frič
- Rebel donucený k exilu tajnou policií.
- Paměti – zážitky z vězení.
- Písně z bašty – poezie.
Citáty a úryvky
Tyrolské elegie (ironie při zatýkání)
Malá návštěva, milý pan Bach, nadýchat se čerstvého vzduchu.
Král Lávra (vyzrazení tajemství)
Král Lávra má dlouhé oslí uši!
Časté otázky k autorovi
Kdo byl Karel Havlíček Borovský?
Byl to první moderní český novinář, básník, satirik a neústupný kritik rakouského absolutismu v 19. století.
Proč byl Karel Havlíček Borovský vyhnán do Brixenu?
Byl velmi nepohodlným kritikem Bachova absolutismu. Vláda se ho marně snažila uplatit a umlčet, proto ho nakonec nechala násilně deportovat do vyhnanství.
O čem pojednává dílo Král Lávra?
Je to alegorická pohádka o irském králi, který tajil své oslí uši a nechával popravovat své holiče. Dílo ostře kritizuje panovnickou zvůli a absolutismus.