Nikolaj Vasiljevič Gogol – životopis

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 – 1852) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, který se zapsal do dějin literatury jako zakladatel kritického realismu. Ve svých dílech ostře kritizoval tehdejší společnost, byrokracii a nevolnictví, přičemž mistrně propojoval satiru s hlubokou psychologií postav.

 

Život a kariéra

• Narodil se v ukrajinském městě Soročince do rodiny, která měla o budoucnost postaráno a vlastnila okolo 80 nevolníků.
• Jeho otec byl spisovatelem a milovníkem divadla, po kterém Nikolaj zdědil svůj literární a dramatický talent.
• Vynikal neobyčejnou pamětí a hereckými schopnostmi, přičemž jeho matka mu pomáhala seskupovat materiály o ukrajinské lidové tvorbě.
• Své první povídky nechával otisknout do časopisu Liternaturnaja gazeta, díky čemuž získal cenné kontakty, například s Alexandrem Sergejevičem Puškinem.
• Po vystudování gymnázia odcestoval do Petrohradu, kde se zaměřil na divadlo a napsal své první dílo Hans Küchelgarten pod pseudonymem V. Alov.
• Protože jeho prvotina nesklidila úspěch, odkoupil všechny výtisky a zničil je; podobně neúspěšně dopadly i jeho pokusy v malířství, jejichž výstava měla negativní ohlasy.
• Následně se zaměřil na úřednickou kariéru, která mu však brzy začala být cizí a postupem času k této práci získal silný odpor.
• Roku 1835 se vrátil ke svému životnímu poslání – psaní, a tato léta jsou charakterizována jako jeho nejplodnější období.
• Po úspěšném uvedení své nejznámější hry Revizor opustil Petrohrad a odjel do Itálie, kam se v průběhu let po krátkých návštěvách Ruska neustále vracel.
• Některé jeho povídky vznikaly i na území českých zemí, například mnoho postav z románu Mrtvé duše bylo vystavěno během jeho pobytu v Mariánských Lázních.
• Ke konci života trpěl hlubokou depresí a náboženským poblouzněním, což vedlo k tomu, že začal pochybovat sám o sobě.
• Na sklonku života spálil svá nevydaná díla, včetně rozepsaného pokračování Mrtvých duší, jehož třetí díl zničil pouhých šest dní před svou smrtí 4. března 1852 v Moskvě.

 

Literární styl a témata

• Řadí se k ruskému realismu, který sám rozvinul a obohatil o prvky kritického realismu, jehož je považován za zakladatele.
• Byl obrovským kritikem tehdejší ruské společnosti, byrokracie a úřednického aparátu.
• Zejména instituce nevolnictví v něm vzbuzovala silný odpor, což se výrazně promítlo do jeho tvorby.
• Ve svých dílech často využíval satiru k vyjádření postavení úředníků a umělců ve společnosti.
• Jeho tvorba se vyznačuje perfektní psychologickou propracovaností postav a prolínáním romantiky s reálným vnímáním světa.
• Často čerpal inspiraci z ukrajinského folkloru a lidové tvorby, kterou mu pomáhala sbírat jeho matka.

 

Literární dílo

Próza

• Večery na samotě u Dikaňky (1831) – dílo čerpající inspiraci v ukrajinském folkloru, pro které je typické prolínání romantiky a reálného vnímání postav.
• Arabesky (1835) – sbírka obsahující tři významná díla: Petrohradské povídky (kritika úřednické práce, např. povídka Nos, kterou napsal během své úřednické kariéry jako satiristické vyjádření postavení úředníků a umělců ve společnosti), Bláznovy zápisky a psychologickou povídku Podobizna.
• Mrtvé duše (1842) – román, jehož námětem je smrt Puškina, která autora velmi hluboce zasáhla. Dílo obsahuje detailní popis nevolnictví a byrokracie v Rusku. Původně se mělo jednat o trilogii, jež by tvořila analogii k Božské komedii od Danteho. Gogol zde omlouvá lidskou chamtivost pod záminkou ziskuchtivosti.

 
Drama

• Hans Küchelgarten (1829) – první divadelní dílo vydané pod pseudonymem V. Alov, které nesklidilo úspěch a autor sám zničil všechny výtisky.
• Revizor (1836) – nejznámější divadelní hra, jejíž námět převzal od Puškina. Představuje ostrou kritiku společenských poměrů a vyniká perfektní psychologickou propracovaností postav.

 

Zajímavosti a okolnosti vzniku děl

• Gogolova rodina vlastnila okolo 80 nevolníků, což paradoxně formovalo jeho celoživotní odpor k tomuto systému.
• Během svého pobytu v Mariánských Lázních načerpal inspiraci pro mnoho postav svého stěžejního románu Mrtvé duše.
• Jeho psychický stav se ke konci života natolik zhoršil, že v záchvatu náboženského poblouznění spálil pokračování Mrtvých duší pouhých šest dní před smrtí.

 

Související autoři

Ruský realismus a současníci
 
Alexandr Sergejevič Puškin

• Blízký přítel a Gogolův literární vzor.
• Poskytl Gogolovi námět k divadelní hře Revizor.

 
Fjodor Michajlovič Dostojevskij

• Navázal na Gogolovu psychologickou prózu.
• Proslavil se výrokem: Všichni jsme vyšli z Gogolova pláště.

 
Anton Pavlovič Čechov

• Pokračovatel v tradici ruského kritického realismu.
• Mistr krátké povídky a dramatu.

 

Slavné citáty

Z díla Mrtvé duše

Rusko, kam se to řítíš? Dej mi odpověď! Neodpovídá.

 

Z díla Revizor

Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo byl Nikolaj Vasiljevič Gogol?
Byl to ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, který je považován za zakladatele kritického realismu v ruské literatuře.
 
Jaké je nejznámější Gogolovo dílo?
Jeho nejznámějším dílem je satirická divadelní hra Revizor a nedokončený román Mrtvé duše.
 
Proč Gogol spálil druhý díl Mrtvých duší?
Ke konci života trpěl hlubokými depresemi a náboženským poblouzněním, což ho vedlo ke zničení vlastního díla pouhých šest dní před smrtí.