Aeneis – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Aeneis

Autor: Publius Vergilius Maro

Přidal(a): terer

 

 

Autor: Publius Vergilius Maro

Narodil se v roce 70 před naším letopočtem a zemřel v roce 19 před naším letopočtem. Byl nejslavnější římský básník zlatého věku římské literatury. Jeho tvorba vycházela z helénismu, psal lyrické verše. Studoval rétoriku, filosofii a matematiku. Vydal se do Říma a po studiu se dal na dráhu básníka.

 

Jeho dílo

  • Bukolika – Také označováno jako Zpěvy pastýřské. Obsahuje deset idyl po vzoru básníka Theokrita.
  • Georgika – Označováno jako Zpěvy rolnické. Je to báseň, která idealizuje venkov. Vyskytuje se zde mravní ponaučení a sylabický verš.
  • Aeneis – Největší dílo Vergilia, které je považováno za římský národní epos.

 

Rozbor díla: Aeneis

Vergilius se při psaní tohoto eposu inspiroval Homérem, konkrétně Iliadou a Odysseou. Dílo se skládá z dvanácti knih.

  • Téma: hledání nového domova
  • Motiv: osud, nešťastná láska, plavba, bohové
  • Časoprostor: starověk, Středomoří (Itálie, Řecko, Kartágo), podsvětí
  • Kompoziční výstavba: 1. polovina je retrospektivní, 2. polovina chronologická, skládá se z dvanácti knih, veršované
  • Literární druh a žánr: epika, hrdinský epos
  • Vypravěč: er-forma

 

Postavy:

  • Aeneas – syn římské bohyně lásky Venuše, hrdinný obránce Tróje, hlavní hrdina.
  • Venuše – matka Aenea a jeho ochránkyně, římská bohyně lásky
  • Anchíses – otec Aenea
  • Juno – hlavní římská bohyně, rivalka Venuše → nemá ráda Aenea
  • Jupiter – hlavní řecký bůh, spojován se živly, manžel Juno
  • Didó – královna v Kartágu, zamilovala se do Aenea
  • Sibyla – věštkyně, vydá se do podsvětí s Aeneem
  • Turnus – král Rutulů, bojoval proti Aeneovi
  • Latinus – král Latinů v Itálii
  • Lavinie – dcera Latina, předmět sporu mezi Aeneem a Turnusem

 

Děj:

Dílo lze rozdělit do dvou častí. Prvních šest knih je o tom, co se stalo před příchodem Trojanů do Itálie a dalších šest knih je o jejich osudech po příchodu do Itálie. Aeneas prchá se svoji rodinou z hořící Tróje. Vypluje na moře s ostatními Trojany, kde bloudí několik let, než ho bouře zanese do Kartága. Před vstupem do města se mu zjeví jeho matka Venuše a dá mu informace o městě. Aeneas potká královnu Didó, která se zamiluje do Aenea a uspořádá hostinu. Aeneas ji vypráví o svých zážitcích: Trojané vtáhli dřevěného koně do města, poté Trója padla. Při útěku umírá jeho manželka, která se mu zjeví a vyvěští mu osud. Vypráví, jak hledal svůj nový domov, o kterém mu řekl bůh Apollón. Zjistí, že jeho nový domov má být Itálie. Než se dostal do Kartága, tak bojoval s Harpiemi a Kyklopy.

Didó dává oběť bohům, poté se Aeneem vydá na lov a stráví s ním noc v jeskyni, ale z vůle bohů musí Aeneas opustit Didó, jakmile se to Didó dozví, spáchá sebevraždu. Aeneas připlouvá k břehům Sicílie, kde koná slavnostní oběti na hrobě jeho otce. Mezitím mezi trojské ženy zanesla Juno odpor k dalším plavbám, proto zapálily lodě. Jupiter na pomoc sešle déšť, ale jen čtyři lodě uniknou zničení. Aeneas chce vyplout, nejdříve však s věštkyní Sibyllou sestoupí do podsvětí. Poté Trojané opraví lodě a vypraví se na další cestu.

Přistávají u italských břehů, tam mu Sibylla věští další osud. Poté spolu opět sestoupí do podsvětí, kde Aeneův otec ukazuje budoucnost Říma. Pak se setkává s králem Latinem, naplňuje se věštba a Latin mu chce dát za ženu svoji dceru Lavinii, kterou už slíbil Turnusovi. Aeneas začne s Turnem bojovat, Jupiter zakáže Juno a Venuši vměšovat se. Turnus vyráží proti Trojanům, vyzve Aenea na souboj. Aeneas je zraněn, ale Venuše ho vyléčí, tak v souboji vítězí. A z Trojanů se stávají Latinové.

 

Vyprávěcí postupy:

Rozhovory (dialogy, monology), vypravěčem je Aeneas, když vypráví, co se mu přihodilo

 

Typy promluv: dialogy i monology, vyprávění

Veršovaná výstavby:  hrdinský epos, veršované

 

Jazykové prostředky:

 

Kontext autorovy tvorby:

Dílo vzniklo v zlatém období římské literatury s je považováno za římský národní epos. Je inspirováno tvorbou řeckého básníka Homéra.

 

Obecně kulturní kontext:

Dílo bylo vytvořeno ve zlatém období římské literatury. Toto období je považováno za vrchol římské literatury a to jak v próze, tak i v poezii. Píše se latinou. Latina se velmi zjemnila a studiem řeckých spisů dosáhli autoři čistoty jazyka, věcné a kompoziční.

 

Další autoři v tomto období:

Markus Tilius Cicero, Gaius Julius Caesar (Zápisky o válce galské), Publius Ovidius Naso (Umění milovat, Listy milostné, Proměny), Quintus Horatius Flaccus (Ódy, Eposy, Satiry, Listy), Gaius Valerius Catulus (Odi el amo)