Kniha: Bajky
Autor: Ivan Andrejevič Krylov
Přidal(a): Bouďák
Autor: Ivan Andrejevič Krylov (1768-1844)
- Ruský bajkář, dramatik a novinář
- Pocházel z chudé důstojnické rodiny.
- Od osmi let živil po smrti otce matku a sourozence z platu kancelářského poslíčka.
- Nikdy nedosáhl vyššího školního vzdělání, avšak získal široký rozhled jako samouk.
- Většinu svého života byl zaměstnán jako knihovník petrohradské knihovny.
- Světovou proslulost mu přinesly bajky, kterých od roku 1809 vytvořil kolem dvou set.
Díla:
- založil několik satirických časopisů, které byly brzy policejně zakázány
- divadelní hry a opery – většinou komické
- světovou proslulost mu přinesly bajky
- celoživotní soubor veršovaných bajek je soustředěn do devíti knih, obsahuje téměř 200 titulů.
- první sbírka byla vydána v roce 1809.
Rozbor díla: Bajky
- Vydal: ELK a.s. Praha, 1947 pro své členy jako výroční výtisk
- Ilustroval: 9 dřevorytů Bohdana Laciny
- Přeložil a z Krylovova díla vybral: Ivan Hálek
Literární žánr:
Bajka – literární útvar, jehož základem je alegorie, kdy zvířata jednají jako lidé.
- Z tohoto jednání vyplyne poučení
- Jednotlivá zvířata získávají lidské vlastnosti, které se pro ně tímto stávají typické (např. liška je chytrá až vychytralá). V reálném světě zvířata nemusí být nositeli těchto vlastností, ale lidé jim je z nějakého důvodu (např. vizuálního) přisoudili.
- Cílem bajky je kritizovat nějaké společenské nešvary, působit na lidi a vychovávat je k odstranění těchto nešvarů. Nejčastěji se tak děje humornou formou, pomocí ironie a satiry.
Další autoři bajek:
- Ezop – 6.st. př.n.l. Řecko
- Jean de La Fontaine – Francie
- Rugyard Kipling – koloniální Anglie „Bajky a nebajky“
- U nás Jiří Žáček, Ivan Olbracht
Jazykové prostředky:
- hovorová řeč, užívá lidová pořekadla a přísloví
- verše jsou psány jambem o různých stopách
- řada veršů zlidověla a je živá dodnes
Námět:
- Bajky kritizují zlé lidské vlastnosti, nastavují zrcadlo tehdejší ruské společnosti, cara nevyjímaje. Charakteristickým rysem je ruský národní ráz, postihuje konkrétní nešvary lidí a institucí své doby.
Námětově lze bajky dělit na:
- a/sociální – Vlk a beránek
- b/politické – Vlk v psinci, Výchova lva
- c/filozofické – Zahradník a filozof
- d/mravoučné – Svině pod dubem, Osel a slavík
Vlk a beránek
Hladový vlk spatřil malého beránka, jak pije u potoka. Vlk potřeboval najít důvod, pro nějž by mohl beránka sežrat. Vymýšlí si, že mu beránek kalí vodu, že byl na něj drzý , ale beránek mu jeho obvinění vyvrací. Vlk se rozzlobí a nehledá již další obvinění: „Už tím jsi vinen, že mám hlad,“ říká beránkovi a odnáší si ho v zubech.
Naučení: Kdo je bohatý, mocný a silný, je vždy v právu – slabý a chudý se spravedlnosti nedovolá.
Orel a slepice
Orel, car ptactva, létal ve velkých výškách a jednou se mu zlíbilo usednout na nízký plot nedaleko stodoly. Chvilku tam poseděl a pak přeletěl na vedlejší plůtek. Pozorovaly ho slepice na blízkém dvorku. „Proč každý orla tak chválí, vždyť přeletět z plotu na plot umím také,“ řekla jedna z nich. Orel s nimi naoko souhlasí, ale pokládá jim otázku, zda mohou létat jako on také do oblak.
Naučení: U talentovaných lidí bychom neměli vyhledávat jejich chyby, ale ocenit jejich nadání a jejich činy.
Rybí tanec
Lev jel obhlédnout své království. Na břehu řeky uviděl rybáře, který si nad ohněm opékal ryby na pánvi. Ryby bolestí poskakovaly. Rybář vykládá lvu, že ryby radostně tančí jemu na počest. Na otázku, jak se žije jeho poddaným, odpovídá rybář, že se mají jako v ráji.
Naučení: Car se dal oklamat svými úředníky a netušil, jak se doopravdy žije jeho poddaným.
Ukázka:
Vodopád a pramen
Bouřlivý vodopád se skal se vrhaje
děl pyšně k pramínku, jenž blízko vyvěral
(po jeho tenkém proudu sotva stopa je,
však silou léčivou, jí proslul v šíř i v dál):
„Toť divné, ani nosil ni vody nemáš dost,
a přece u tebe vždy nějaký host.
Když přijdou ke mě, jdou mne obdivovat,
to není třeba vysvětlovat.
Však proč jdou za tebou ?“
-„Vždyť voda má je lék!“ –
mu skromně odpovídá pramínek.
Můj názor:
- Bajky byly hezké.
